„Dejme Trumpovi možnost zachránit si tvář.“ Ekonom o vhodné reakci na cla

Globální ekonomiku vlivem dovozních cel vyhlašovaných Donaldem Trumpem nahlodává nejistota. Nově do hry od středy vstupují i „reciproční“ tarify, které americký prezident namířil i proti Evropské unii. Kdo bude tratit na roztáčení celní spirály?

Nad světovými trhy se vznáší nejistota. Vyvolalo ji tažení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který od svého lednového návratu do čela USA zavádí nové dovozní tarify vůči prakticky celému světu. S platností od této středy vyhlásil i takzvaná reciproční cla, která zamířil také na Evropskou unii (ve výši 20 procent) nebo Čínu (34 procent).

Tyto poplatky jsou ale jen jednou z částí celé plejády – například vůči Číně mají podle prohlášení Bílého domu od středy platit tarify v celkové výši 104 procent. Peking už v úterý vzkázal, že se nepodvolí vydírání; jiné země dávají najevo snahu vyjít Trumpově administrativě vstříc.

„Je to citlivý a spletitý moment. Nejsem si ale jistý, jestli je nejcitlivější pro ekonomické vztahy, nebo obecně spíše pro ty bezpečnostní a mezinárodní,“ říká o současném napětí v globálním obchodu ekonom Filip Matějka z institutu CERGE-EI.

Jaké ekonomické dopady tedy mohou Spojené státy a „zbytek světa“ nést? Matějka v rozhovoru pro podcast 5:59 vysvětluje, že ačkoliv se třeba u čínského zboží dá teď očekávat výrazný propad jeho dovozu do USA, celkově Washington skrze nové tarify vybere do federálního rozpočtu více peněz. A tyto prostředky „navíc“ pak bude moci Trump vynaložit – resp. podle ekonoma de facto „rozdat“ – třeba na záměry, kterými se může snažit zesílit svou podporu v těch amerických státech, které budou klíčové pro výsledek voleb do Kongresu příští rok na podzim.

„(Půjde o) obrovsky zvětšený populismus a takové škatulkování – nedám to obecně všem, ale budu rozdávat. Tím si může koupit popularitu, zemi (tím) ale dlouhodobě škodí,“ říká Matějka.

Zároveň nicméně expert očekává, že zboží ve Spojených státech začne především vlivem nedostatku zahraniční konkurence zdražovat. Majitelé firem vydělají, daleko početnější skupina Američanů však na růstu cen bude tratit.

Z celkového pohledu by ale dopad amerických cel neměl být podle Filipa Matějky zničující. „Ekonomický efekt může být třeba procento HDP. To není zase takový průšvih. Představte si, že každý z nás bude o procento chudší. Když máme plat 50 tisíc korun, je to 500 korun měsíčně. Něco to znamená, ale před rokem jsme byli chudší a nevšimli jsme si toho,“ míní ekonom.

A dodává, že Trump nemůže tlak na Evropskou unii, Čínu a další zesilovat donekonečna. Spojené státy totiž mají podle Matějky v ruce jen „omezené množství karet“, a to i proto, že jejich podíl na světovém objemu importovaného zboží průběžně klesá: Zatímco v roce 2000 si z celkového koláče ukrojily zhruba pětinu, letos je to už „jen“ desetina.

Za situace, kdy se vlivem politiky USA začíná překreslovat mapa obchodních vztahů ve světě a kdy Čína sonduje možnost posilování obchodní spolupráce s ostatními zeměmi Západu, může podle Matějky dojít ke scénáři, v němž Washington přejde od tarifů k jiným metodám nátlaku. Dosavadním spojencům může například pohrozit odchodem USA z NATO, pokud nevyslyší jeho výzvu, aby se s Čínou nesbližovali.

„A to je samozřejmě daleko horší než přijít o procento HDP,“ říká Filip Matějka.

Evropská unie by tak podle ekonoma z CERGE-EI měla zachovat chladnou hlavu, nereagovat na americká cla „extrémním“ způsobem a umožnit americkému prezidentovi „zachránit si tvář“. Alespoň prozatím. Je totiž prý nutné dát Trumpovi možnost nevypadat „jako ten, kdo prohrál a kdo Americe uškodil. Protože v tu chvíli bych se bál, že začne zvedat sázky a půjde to i mimo ekonomické oblasti,“ podotýká Matějka.

Navzdory nejistotám a přinejmenším pochybnostem o ekonomické smysluplnosti jeho celních rozhodnutí nicméně Donald Trump vykresluje svůj postup v tom nejlepším světle. V pondělí prohlásil, že ho pokles světových trhů neznepokojuje. „Nechci, aby se něco zhroutilo, ale někdy si musíte vzít lék, abyste něco napravili,“ uvedl před novináři. A mluvil také o snižování obchodních deficitů Spojených států s ostatními zeměmi.

Ekonom Matějka připouští, že teoreticky mohou nová celní pravidla přinést i některé pozitivní efekty – snad zmírnění nerovnosti v americké společnosti. A to potlačením efektů globalizace, která prý historicky pomohla bohatým a „šikovným“.

Pokud se však skutečně USA uzavřou ekonomicky do sebe, tamní firmy nebudou podle Matějky vlivem odstranění zahraniční konkurence tolik motivované a země „bude méně inovovat“. Nakonec tak americké společnosti mohou v mnoha odvětvích ztratit krok se zbytkem světa.

„V průměru (Trump svými tarify) Spojeným státům uškodí, protože se bude (americké hospodářství) vracet do devadesátých let i s tím, co vyráběli. (…) Lepší by bylo snažit se využívat globalizace. Ale poté se také více starat o chudší lidi v Americe, třeba pomocí přerozdělování daní,“ dodává Matějka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak zásadní je obchodní vztah Spojených států a Číny pro světovou ekonomiku nebo proč podle ekonoma Matějky není dobré se zaměřovat na krátkodobé výkyvy na světových trzích. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.