Odstřel medvědů je chyba. Útoků na lidi bude víc, říká expert

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda Roberta Fica ve středu schválila odstřel 350 medvědů a vyhlášení mimořádné situace na většině území Slovenska. Kabinet tak rozhodl po nálezu tělesných pozůstatků muže, kterého zřejmě zabil medvěd v Detvě na středním Slovensku. Slovenský parlament už v červnu loňského roku schválil výjimku, jež umožňuje střílet medvědy, pokud jejich výskyt ohrožuje život, zdraví či majetek lidí. Lidé z organizace Ursia navštívili místo útoku a tvrdí, že efektivnější obranou vůči napadení medvědem je odstranění takzvaných vnadišť. To jsou lokality, ve kterých myslivci přikrmují zvěř, aby ji pak mohli snadněji ulovit.

„Našli jsme vnadiště plné kukuřice a medvědích stop, které bylo 350 metrů od domu zabitého muže. Incident se stal 400 metrů od tohoto vnadiště. Jen dvacet metrů od místa neštěstí jsme nalezli medvědí doupě, všude kolem byl medvědí trus plný kukuřice,“ napsala organizace na Facebooku.

„Při takovém masivním střílení medvědů nutně dojde k tomu, že některá zvířata jen postřelí. Nezahynou a zraněná budou reagovat pod vlivem stresu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy dlouholetý slovenský ochranář Erik Baláž.

V reakci na záměr vlády odstřelit 350 medvědů jste řekl, že zvýší počet napadení lidí těmito zvířaty. Proč si to myslíte?

Mám více důvodů. Ten hlavní je ten, že při takovém masivním střílení medvědů nutně dojde k tomu, že některé jen postřelí. Nezahynou, ale zranění u nich vyvolá stres a je pravděpodobnější, že zaútočí. Protože všechny útoky, které se odehrávají nejen na Slovensku, ale v celém našem regionu, jsou obranné útoky. Například když je medvědice s mláďaty v doupěti, cítí se ohroženě a nemá kudy uniknout, může člověka napadnout.

Vláda neřeší preventivní opatření a komunikaci. Vnadiště máme všude, biologický odpad najdete leckde hned za vesnicemi, a to jsou přesně věci, které medvědy lákají do blízkosti obydlí. Když normálněji fungoval zásahový tým, tak alespoň částečně problémy řešil. Věnoval se tomu, jak by měly státní instituce a národní parky komunikovat například se zemědělci, aby uměli správně ohradit kukuřičné pole. Tak, aby tam medvědi nechodili.

Když byl někde problém s medvědem, tak tam lidé ze zásahového týmu přišli a třeba i odlovili toho problémového jedince, ale řešili se i preventivní opatření. Od toho se nyní upouští. Vláda si řekla, že to nemá smysl, že to je hloupost. Ale všude ve světě se ukazuje, že právě prevence je důležitá.

Když jde návštěvník do Yellowstonského národního parku a bude chtít krmit medvědy, tak dostane pokutu ve výši několika tisíc dolarů. Protože to není správné, ten medvěd pak může někoho napadnout.

Na základě čeho vláda rozhodla o odstřelu 350 medvědů? Jak došla k tomuto číslu?

To číslo si jen nějak vymysleli, protože k tomu neexistuje žádný odborný argument. Jediná čísla, která máme o populaci medvěda, pocházejí z genetické studie před asi třemi roky. Počet medvědů se v ní pohybuje někde mezi 1000 až 1500 jedinci. Těch 350 na odstřel je opravdu hodně, takové číslo ohrožuje medvědí populaci na Slovensku.

Reguluje počet medvědů stejným způsobem, tedy odstřelem, nějaká jiná země, srovnatelná se Slovenskem?

Ne. Nejvíce se loví medvědi v Rumunsku, kde žije daleko největší populace medvědů v celé Evropě. Medvědi jsou poslední roky na Slovensku politickým tématem. I ministr životního prostředí dlouhodobě hovoří o plánu snížit populaci, i ministr sportu se pochlubil fotkou z odstřelu medvěda v jeho rodné vesnici.

Kdy se to stalo politickým tématem? To vám přesně asi neumím říci. Ale posledních pět, šest let je to velmi intenzivní. Vyskytl-li se dříve problém, mediální zájem trval velmi krátce. Myslím, že i někteří z kolegů v nevládních organizacích porovnávali, kolikrát byl medvěd tématem ve zprávách třeba kolem roku 2010 a kolikrát teď. Ten nárůst je mnohonásobný a nesouvisí to s tím, že by bylo, já nevím, padesátkrát více napadených lidí. Asi to souvisí i se sociálními sítěmi. Zprávy se šíří a ti politici jen reagují na to, co se děje na sociálních sítích.

Při posledním incidentu v Detvě medvěd napadl člověka 350 metrů od jeho domu a 400 metrů od nejbližšího vnadiště. Dostávají se teď medvědi blíže k vesnicím?

Když je medvěd blízko vesnice, nemusí to znamenat, že napadne člověka. Medvěd je za normálních okolností plaché zvíře, jednoduše uteče. I medvědi se ztrátou plachosti, kteří se pasou ve vesnici či někomu na zahrádce, nemusí automaticky na někoho zaútočit. Co se změnilo, je, že potrava je dostupná. Více jídla se vyhazuje. Pokud po zabijačce zůstanou nějaké zbytky masa nebo někomu zemře ovce, často končí v keřích. Takže pokud má někdo shnilá jablka, která nestihl sníst v zimě, tak teď je vyhodí někde do keřů za vesnici a tam si pro ně dojdou medvědi. Dříve lidé více chovali hospodářská zvířata a například shnilými jablky krmili domácí prasata. Kdysi byla kolem vesnic všude hospodářská zvířata, pastevci a desítky psů kolem vesnic, které s ovcemi nebo kravami obcházeli katastry a uměli divoká zvířata od vesnice vytlačit.

Ochranářské organizace dlouhodobě vyzývají k regulaci vnadišť…

Teď je to většinou tak, že myslivec potřebuje přijet autem k nějakému posedu a chce tam zastřelit zvíře, které přijde. Tedy nejjednodušším způsobem je zvířata přikrmovat, aby se na tato místa naučila chodit.

Co s medvědy, kteří ztratili plachost, jak říkáte?

Koncem devadesátých let pomohlo zabezpečování odpadu, problém ale existoval například s odpadem z hotelů. Medvědy lákaly čističky, kde se na povrchu shromažďoval tuk. Když Národní park Nízké Tatry zajistil, aby se na ta místa medvědi nedokázali dostat, tak problémy zmizely.

Je problémem i náhodný výběr při odstřelu? Několikrát jsme v  uplynulých měsících viděli, že místo problémového medvěda zastřelili jiného…

I proto je toto opatření neúčinné. Dříve to měl nastavený zásahový tým tak, že když někdo nahlásil nějaký problém, tak oni tam přijeli a vystřelili na zvíře projektil s barvou a označili ho. Když lidé hlásili dál problémy, tak přijel tým znovu a medvěda uspal. Takto se zabilo možná deset medvědů ročně, ale šlo o jedince, jejichž chování neumožňovalo soužití s lidmi. Tentokrát půjde o zcela náhodný lov 350 medvědů

Jak tedy předcházet střetům člověka s medvědem?

Záleží na tom, jaký problém řešíme. Někde může být problémem neposečená tráva, například ve starém ovocném sadu. Když tam medvěd přijde, tak se cítí naprosto bezpečně, a když se tráva poseká, tak ne a prostě tam přestane chodit. Tak jednoduché to někdy je.

Elektrické ohradníky jsou velmi dobré pro pole nebo včelín, ale musí tam být tlustší drát, případně více drátů. Tam jde o to, aby medvěd dovnitř neprocpal hlavu. Když vidí prostor v plotě, strčí tam hlavu, takže plot někdy svalí.

Na statcích je třeba mít dobře vycvičené psy, nesmí být pořád na řetězu. Když jsou psi volně puštěni, tak se dokážou dát do malé smečky a běží za tím medvědem. To ho stresuje natolik, že raději odejde.

Také je dobré vědět, že člověk nemá chodit do některých míst ve skalách, neboť tam může mít medvědice doupě. A když jdu do nějaké houštiny a nevidím před sebe, nebo třeba mám volně puštěného psa, tak si ho zapnu na vodítko a něco nahlas řeknu, aby mě slyšel. Neboť pokud tam je medvědice s medvíďaty, a ten pes je začne honit, tak to může dopadnout špatně.