Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hned tři rezidenční projekty přímo u řeky Temže - realitní divize Penty expanduje do Anglie. Už za tři roky by mohl být první bytový dům postavený.
„Nemůžu zatím říct, s kým jsme podepsali smlouvu, ale projekty odpovídají našemu nejdůležitějšímu kritériu, a tím je lokace. Budou to rezidenční projekty na vynikajících místech,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys spolumajitel Penty Marek Dospiva s tím, že půjde o průřez celým portfoliem, od malých investičních bytů až po velké rodinné penthousy.
První díl rozhovoru s Markem Dospivou
Všechny projekty jsou těsně před vydáním stavebního povolení. „To znamená, že v tomto roce by ve většině z těchto projektů mohla začít výstavba,“ dodává Dospiva. Výstavba dle něj potrvá dva až dva a půl roku.
Toho, že by Penta ve Velké Británii neuspěla, jako se to stalo jiným developerům, se Marek Dospiva nebojí. „Naopak, bereme si z toho poučení, proto vytváříme společný podnik s renomovaným a silným britským partnerem, který má značné zkušenosti,“ dodává.
Částka potřebná na londýnskou expanzi se má pohybovat v „mnoha miliardách korun“ a s financováním pomůže i nově založený fond, do kterého Penta vložila deset procent z každé ze svých společností.
A investorům se fond líbí. Jen za první dva měsíce získala Penta sumu, se kterou počítala až na konci roku. „Zájem předčil naše očekávání. Aktuálně do našeho fondu zainvestovalo přes 3 tisíce investorů a hlásí se další,“ říká Dospiva.
Dodává, že převážnou většinu tvoří investoři z Česka. „Povolení pro nabízení fondů na Slovensku jsme obdrželi teprve čerstvě, ale i Slovensko se rozjíždí velmi slibně,“ vysvětluje Dospiva.
Velké plány v Česku – Praha i Špindl
Kromě Londýna má skupina - a zejména její realitní divize Penta Real Estate - velké plány i v Praze. Jedním z klíčových projektů je Florenc 21, kde se do mezinárodní architektonické soutěže na přeměnu území kolem autobusového přihlásilo přes 150 renomovaných architektů ze tří kontinentů.
„Těším se na výsledek. Vůbec není jasné, jestli vyhrají velká světová jména jako na Masaryčce,“ říká Dospiva. O vítězi dle něj rozhodne odborná porota.
Právě zmiňovaná Masaryčka se stala jednou z nejvýraznějších staveb Česka v posledním desetiletí a je otázkou, zda ji může Penta ještě překonat. „Takové ambice tu určitě jsou, ale Masaryčka dala tu laťku tak vysoko, že to bude těžké. Ale věřím, že se tomu můžeme přiblížit,“ říká Dospiva.
Národní muzeum nad Hlavním nádražím
Dalším významným projektem v režii Penty by pak mohlo být přestřešení kolejiště Hlavního nádraží tak, aby se na něm dalo stavět.
„Nepracoval bych na tom a osobně se neúčastnil schůzek se všemi zainteresovanými, kdybych nebyl přesvědčen, že realizace je možná v řádech několika let a ne desítek roků,“ říká Marek Dospiva, podle kterého je zápal a snaha najít nejlepší řešení vidět i u dalších aktérů.
Nad nádražím by dle vzoru evropských a světových metropolí vyrostly byty, obchody, kanceláře, hotely, ale i budova muzea. „Konkrétně tady je to velmi reálné. I pan ředitel Národního muzea Lukeš má jasnou vizi třetí expozice muzea právě na té přestřešené části kolejiště. Doplnila by původní budovu Národního muzea a bývalé Federální shromáždění. Dává to smysl i ekonomicky,“ dodává Dospiva k probíhajícím jednáním.
Ultraluxus od Klašky
Kromě toho chystá Penta Real Estate v Praze i dva luxusní bytové projekty. „Připravujeme lahůdky – na poslední nezastavěné parcele v bližší části centru Karlína bude ultraluxusní rezidenční projekt u řeky. Pokusíme se inspirovat Londýnem a tím, co vidíme v těch nejlepších lokacích v nejvyšších standardech a kvalitě. To budeme realizovat s Jakubem Klaškou, což je bývalý architekt od Zaha Hadid Architects,“ popisuje Dospiva. Druhý luxusní projekt pak vyroste v centru města vedle Petrské věže.
Zájem o bydlení, kde cena za metr bude dle slov Marka Dospivy „nehorázně vysoká“ je prý už teď. „Už teď vidím a slyším u klientů, kteří se o tom dozvěděli, že se snaží zamluvit si tam nějakou pozici,“ říká Dospiva.
Podbagrovaný Špindl
Penta také dělá úkrok stranou ze své strategie a míří do Špindlerova Mlýna. „Nás by to normálně nezajímalo, protože do malých projektů mimo metropole - Prahu, Bratislavu a nově Londýn - neinvestujeme. Do Špindlerova Mlýna odmala jezdím, mám k němu blízký vztah a část kolegů z našeho týmu také,“ vysvětluje Dospiva.
Ve Špindlu Penta nedávno získala pozemky v centru i širším okolí, které se pod taktovkou skupiny výrazně promění. „Chceme ve spolupráci s městem zorganizovat mezinárodní architektonickou soutěž, abychom vytvořili opravdové centrum, na které bude Špindl hrdý,“ říká Dospiva.
Zatím dle něj není jasné, zda převáží urbanistika horských alpských středisek nebo klasická krkonošská architektura. „Uvidíme, co přesvědčí porotu. To místo má velký potenciál, uděláme to krásně, bude to mít logiku, ale bude to velmi komplikované,“ dodává s tím, že náměstí musí být pouze pěší, a proto bude nutné vybudovat u řeky Labe obří podzemní garáž.
„Bude se to muset podkopat. Pokud bude jediné auto nad zemí, já ty projekty neodsouhlasím. Všechna auta musí pod zem, to bude standard Penty ve Špindlerově Mlýně,“ dodává Dospiva.
Náměstí mají tvořit radnice, pošta, obchody a hotel. „Když se bavíme s provozovateli, tak by měl mít minimálně 40 pokojů, aby to dávalo ekonomicky smysl,“ dodává Dospiva. Věří, že do konce roku uzavře skupina dohodu s městem jako klíčovým majitelem pozemků a nemovitostí a za tři roky začne samotná výstavba. „Do pěti let si myslím, že by s nějakou rezervou mělo být hotovo,“ říká Dospiva. Náklady se vyšplhají opět na miliardy korun.
Špatný zákon, špatné normy i předpisy
Celkově má však klíčový muž skupiny Penta k výstavbě v Česku velké výhrady. Ty se dle něj zejména ve velkých městech pojí i s nedostupností bydlení.
„Nejpalčivěji to cítíme v Praze a velkých krajských městech. Všechno je způsobeno jednoduchou věcí - je tady velmi neflexibilní, špatný stavební zákon, špatné prováděcí vyhlášky a předpisy a velmi špatné, papežštější než papež, technické normy. Řešením je zlepšit stavební zákon, zlepšit prováděcí vyhlášku a zjednodušit technické normy,“ vysvětluje Dospiva.
Klíčové je podle něj zejména uvolnit stavební zákon a reagovat na poptávku. „Praha by potřebovala stavět až 15 000 bytů ročně. Staví se necelá polovina,“ dodává. Právě nenaplněná poptávka z posledních let vede k tomu, že cena bytů jen roste.
„Kdokoliv vrhne na neuspokojený a nenasycený trh nový byt, může si v podstatě diktovat cenu a ve finále ten byt prodá. Už jen z toho titulu roste i cena starších bytů a sekundární trh tak drží neadekvátně vysokou tržní cenu. Starší byt někde na pražském sídlišti ve slušné oblasti by určitě měl stát pod 100 000 korun za metr,“ říká Dospiva.
Pokud by se stavební řízení urychlilo, povolovalo by se více bytů a naplnila poptávka, sekundární trh by dle něj cenově klesl a nové byty nerostly tak raketově.
