Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Obraz nazvaný Atlas vytvářel umělec Hynek Martinec přímo v holešovické galerii po dobu tří týdnů, na odpočinek měl jen tři dny. Dílo je součástí jeho právě zahájené výstavy nazvané Cyberlemon. V DOX potrvá do 24. srpna.
Čtyřiačtyřicetiletý broumovský rodák, který už 17 let žije v Londýně a někdy bývá označován za hyperrealistického malíře, přehlídku sestavil s kurátorem Benem Tufnellem. Nazvali ji podle nevelkého fotorealistického plátna, představujícího napůl citron a napůl elektromobil Tesla Cybetruck. „Obraz spojuje nové a staré, organické a neorganické,“ vysvětluje Tufnell.
Podle něj Martincovy práce vynikají precizností a technickou dokonalostí, zároveň nekonvenčně zvýrazňují různé významové kontrasty.
Výstava v DOX zabírá tři místnosti nad sebou. Na mnoha dílech se vyskytují různá zpodobnění citronu. Vedle obrazu Cyberlemon je navíc 90 plodů v pravidelném tvaru připevněno na zdi.
Podle Martince tato instalace odkazuje k marnosti a pomíjivosti, pro taková díla se ve výtvarném umění užívá pojem vanitas. „Za pár týdnů budou vysychat a některé možná odpadnou,“ říká Martinec o citronech na zdi.
Předpokládá, že utrpět a postupně zaniknout může i jeho Atlas. Monumentální realistická kresba uhlem a akrylem na třech stěnách místnosti v nejvyšším patře výstavy má tři hlavní motivy. Proti divákovi stojí šestimetrový obr Atlas, jenž na zádech místo zeměkoule nese citron. Na vedlejší stěně leží padlý antický bojovník, na protější pak stojí obrovský elektrovůz Cybertruck, z něhož stoupá mohutný sloup dýmu.
„Instalace je křehká, měli bychom si uvědomit přítomnost a nebýt někde v budoucnosti,“ uvedl ke svému dílu umělec. Výjev zasadil do téže jihoitalské krajiny poblíž Neapole známé z historických rytin. Jinde pro kontrast jako předlohu využil zátiší nizozemských mistrů.
Hynek Martinec při tvorbě své monumentální kresby uhlem a akrylem v DOX.
Přehlídka má diváka přimět, aby si uvědomil, že žije na konci digitální éry, po níž nastupuje éra umělé inteligence. „Je to jako v 90. letech, kdy digitální fotografie nahradila kinofilm,“ myslí si Martinec, který umělou inteligenci sám používá.
Podle pořadatelů autor svými díly reaguje na zrychlený a stále polarizovanější svět, v němž dochází k nečekaným a mnohdy paradoxním setkáním umění s technologií či společenskými změnami. „Martinec sleduje cestu od ‚kolébky civilizace‘ ve Středomoří, od antické kultury starověkého Řecka a Římské říše až po současnost a klade otázku, kde se teď nacházíme a jak jsme se sem dostali,“ stojí v anotaci výstavy.
Zobrazení citronu zvolil výtvarník jako cosi neutrálního, co si nikdo nespojí s konkrétním příběhem. Londýnští umělci se podle něj často bojí tvořit silné a příliš jednoznačné věci, aby se nestali předmětem kritiky. Díla přizpůsobují na míru objednávce.
Hynek Martinec se zabývá tématy času, paměti a vnímání, mnohdy v průsečíku dějin umění, vědy a filozofie. Využívá širokou škálu technik od olejomalby přes akvatintu a grafiku až po instalace. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění v Praze a londýnské Middlesex University. Své dovednosti pak zdokonaloval na newyorské Cooper Union.
Samostatné výstavy měl v londýnských galeriích OHSH Projects, Parafin Gallery nebo The Factory. V Česku jeho tvorbu představily Galerie Václava Špály a Národní galerie. Vloni byl Martinec vybrán do antologie The Anomie Review of Contemporary British Painting 3.
