Proč při zemětřesení v Myanmaru spadl dům až 1000 kilometrů daleko v Bangkoku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Následkem pátečního zemětřesení v Myanmaru (dříve Barma) zemřelo více než 1600 lidí a zhroutilo se velké množství domů a staveb. Jihovýchodní Asie je sice oblastí s vysokým rizikem zemětřesení, k dramatickým pohybům země ale došlo rovněž v sousedním Thajsku a Číně, u nichž tak vysoké riziko nehrozí.

Například thajské hlavní město Bangkok leží více než 1000 kilometrů od epicentra pátečního zemětřesení - a přesto tam spadla nedokončená výšková budova, píše server BBC.

Myanmar je považován za jednu z geologicky „nejaktivnějších“ oblastí světa, protože se nachází na vrcholu konvergence čtyř tektonických desek - euroasijské, indické, sundské a barmské.

Například Himálaje vznikly srážkou indické s euroasijskou deskou. K tsunami v roce 2004 zase došlo pohybem indické desky pod barmskou mikrodeskou.

Následkem všech těchto pohybů dochází ke zlomům neboli trhlinám, které umožňují „klouzání“ tektonických desek do stran. A existuje velký zlom zvaný Sagaing, který prochází přímo přes Myanmar od severu k jihu a je dlouhý více než 1200 kilometrů.

Páteční zemětřesení o síle 7,7 stupně bylo způsobeno horizontálními pohyby desek podél sebe, což je typické pro takzvaný sagaingský zlom. Jak se desky pohybují kolem sebe, mohou se zaseknout a vytvářet tření, dokud se náhle neuvolní a země se posune, což způsobí zemětřesení.

Proč bylo ale zemětřesení pociťováno až tak daleko - například v Bangkoku? Zemětřesení vzniklo pouze 10 kilometrů pod povrchem - může přitom nastat v hloubce až 700 kilometrů. Tento typ pohybu byl tedy velmi mělký, čímž se zvýšilo množství otřesů na povrchu.

Zemětřesení bylo rovněž velmi silné - 7,7 stupně momentové stupnice v tomto případě vyrobilo podle US Geological Survey více energie než atomová bomba svržená na Hirošimu.

Velikost zemětřesení také souviselo s rozsahem sagaingského zlomu. „Čím větší je oblast zlomu, která klouže, tím větší je zemětřesení,“ vysvětlila pro BBC Rebecca Bell z Imperial College London. „V minulém století bylo v této oblasti šest zemětřesení o síle 7 nebo i více stupňů,“ doplnila expertka.

Mnoho energie může být také přeneseno po délce zlomu - tedy až 1200 kilometrů na jih směrem k Thajsku. To, že se země v Bangkoku otřásala tak intenzivně, bylo navíc způsobeno tím, že je město postaveno v měkké půdě.

Přestože se objevily dramatické záběry výškových budov v Bangkoku, které se během zemětřesení všelijak kymácely – nedokončené sídlo kanceláře generálního auditora v bangkocké čtvrti Chatuhak se zdá být jediným mrakodrapem, který se zřítil.

Bangkok sice neměl až do roku 2009 komplexní bezpečnostní standard pro stavbu budov, které by zemětřesení vydržely, podle profesorky architektonického inženýrství Emily So z Cambridgeské univerzity ale byly některé starší budovy v zemi posíleny - jako například v Kalifornii, západní Kanadě nebo na Novém Zélandu.

Budova, jež se zřítila, ale byla nová a v době zemětřesení stále ve výstavbě. A měly by zde tedy platit aktualizované normy. Podle profesora Amorna Pimarnmase, prezidenta Thajské asociace stavebních inženýrů, mohla hrát roli v kolapsu budovy i měkká půda, která mohla zesílit pohyby země třikrát až čtyřikrát.

Budova navíc byla dle expertů postavena systémem „plochých desek“, kde podlahy spočívají přímo na sloupech, bez použití trámů - což je sice levnějším, ale zároveň nebezpečnějším způsobem vystavění budov vzhledem k riziku zemětřesení.

„Existují však další věci - jako je kvalita materiálu (betonu a výztuže) a určité nepravidelnosti v konstrukčním systému. Ty je třeba podrobně prozkoumat,“ doplnil pro BBC profesor Amorn.

Přestože Myanmar zažívá zemětřesení pravidelně, podle expertů je nepravděpodobné, že by byly budovy postaveny tak, aby zemětřesení odolaly.

„Obecná chudoba, velké politické otřesy spolu s dalšími katastrofami - například tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 - odvedly pozornost země od soustředění se na nepředvídatelná rizika zemětřesení,“ uvedl pro BBC doktor věd o Zemi na Royal Holloway University Ian Watkinson.

„To znamená, že v mnoha případech nejsou prosazovány stavební předpisy a k výstavbě dochází v oblastech, které by mohly být náchylné ke zvýšenému seizmickému riziku, například záplavové oblasti a strmé svahy,“ doplnil Watkinson.

Části zasaženého Mandalaj (druhé největší město Myanmaru) navíc leží podél záplavové oblasti u řeky Ayerwaddy, což podle vědců zvyšuje riziko sesuvů půdy a zřícení budov, protože je půda již neudrží.