Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě v devadesátých letech se podařilo vyléčit jen čtvrtinu pacientů s mnohočetným myelomem. Jde o nádorové onemocnění bílých krvinek postihující zejména kosti.
Po roce 2020 se ale naděje na přežití prakticky zdvojnásobila a dá se očekávat, že díky novým lékům by mohla dále růst. Komplikací ale zůstává, že se na tento typ nádoru nepřichází včas.
Původní příznaky totiž nejsou úplně jednoznačné. Celkově navíc onemocnění není příliš obvyklé – tvoří jen asi dvě procenta všech nádorů. Ani praktické lékaře tak často nenapadne, že by mohlo jít právě o toto onemocnění. Pacienti tak třeba i přes rok bloudí bez jasné diagnózy od jednoho odborníka k dalšímu.
Jak takovým pacientům pomoct, odpovídá v rozhovoru pro Seznam Zprávy přední expert na tento typ onemocnění – přednosta Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava Roman Hájek.
Co udělat proto, aby se pacienti dříve dostali ke správné diagnóze?
Je to jednoduché. Když se myslí na to, že by mohlo jít o myelom, tak je diagnostika snadná. Zaměřujeme se tedy i například v projektu CRAB na vzdělávání lékařů, aby s tímto onemocněním počítali.
Druhou naší snahou je, aby se do prevence dostalo jedno vyšetření – imunoelektroforéza. Stačí, aby se jednou za čas udělala, a automaticky ukáže výsledek, pokud se objeví problém.
Podle čeho může lékař pomyslet na myelom?
Podle přítomnosti projevů orgánového postižení označovaných zkratkou CRAB.
- C – zvýšená hladina vápníku (Ca) v krvi
- R – poruchy funkce ledvin (ledvina = Ren)
- A – chudokrevnost (= Anemie)
- B – kostní („Bone“) postižení – různý rozsah poškození struktury kostí nádorovým procesem
Podezření nejčastěji vysloví praktický lékař či internista. Myelom je zrádné onemocnění. Výše uvedené příznaky jsou obvyklé i u běžné populace a patří mezi nespecifické změny, které mohou provázet i jiná onemocnění či stavy.
Co je to za vyšetření?
Je to jednoduché vyšetření, které dělá v principu každá biochemie větší nemocnice. A které vám ukáže, že je přítomen špatný imunoglobulin, který právě produkují nádorové buňky.
Pomohlo by, kdyby se tedy stalo tohle vyšetření pevnou součástí prevence, jako se to nyní testuje třeba u rakoviny prostaty?
Myslím, že ano. Už kvůli tomu, že ze statistik vidíme, jak toto onemocnění u starších věkových skupin významně stoupá. Preventivní vyšetření musí být ekonomicky výhodné, což by v tomto případě rozhodně nešlo u mladší populace, ale u starších ročníků, například 65+, by se to mohlo vyplatit. Minimálně by bylo dobré, kdyby se vyšetření provádělo u pacientů, kteří mají nějaké související příznaky.
Pozor na migrující bolest
Když si tedy představíme, že jsem starší pacient, jaké příznaky mě mají varovat, že by mohlo jít o myelom?
Typický je rozdíl v bolestech. Jsou takové, které má každý, to se týká třeba zad. Ale pak jsou takzvané migrující bolesti. Jednou vás bolí tahle kost, potom jiná, následně horní část zad, pak zase spodní. Migrující bolesti kostí a skeletu jsou varujícím příznakem, že by to myelom mohl být.
Dlouho u nás nebyla k dispozici nejmodernější léčba, jak jsme na tom dnes?
Teď jsme opravdu v dobrém období. Že se pět let nedařilo schválit nejmodernější léčbu, byla opravdu nešťastná výjimka (podařilo se to až loni, pozn. red.). Většinou to trvá tak rok nebo dva.
Když se ale vrátíme do současnosti, tak z pěti nejmodernějších imunoterapií jsou tři už dostupné a hrazené v České republice, jednu můžeme získat na paragraf 16 (výjimka umožňující úhradu jinak nehrazené léčby, pozn. red.). A ten poslední produkt není dostupný jen z toho důvodu, že je ve světě po něm taková poptávka, že se ho nedaří vyrobit v dostatečném množství. Bude dostupný až za dva roky.
| Celková zátěž populace s mnohočetným myelomem | ||||
|---|---|---|---|---|
| Absolutně | 2016 | 2019 | 2023 | Nárůst od 2016 |
| Noví nemocní | 653 | 737 | 736 | +12,7 % |
| Nemocní celkem | 2 624 | 3 087 | 3 898 | +48,5 % |
| Úmrtí | 387 | 382 | 405 | +4,6 % |
| Zdroj: ÚZIS | ||||
Pacientská organizace upozorňuje, že Česko také zatím nemá úplně ideálně regionálně rozvrstvená odborná pracoviště, aby se pacienti k nejmodernější léčbě dostali nebo za ní nemuseli daleko cestovat. Co se s tím dá dělat?
Česká republika je malá země a síť má udělanou tak, že je v principu pokryta velmi dobře. Jsou ale významné rozdíly v pokrytí krevních nádorů na Moravě a v určitých regionech Čech – třeba severní a jižní Čechy, kde chybí centra s dostupnou centrovou léčbou. Pokud se tohle doplní ve dvou nebo třech místech, tak bude vyřešeno.
Dlouhodobě platilo, že myelom je nejdražší onkologickou diagnózou. Některým lékům ale už vypršela patentová ochrana, takže jsou generifikované, tedy výrazně levnější. Jaká je budoucnost léčby?
Jednoznačně to vidíme už teď, že se léčba zlevňuje. Zaprvé pomáhá generifikace léků, které se používají už 10 nebo 15 let. Zadruhé se ale během následujících deseti let ještě upraví postupy. Nebudeme už používat sedm drahých trojkombinací, ale jen dvě. A to bude dramatická změna.
Když k tomu připočteme, že vyléčitelnost stoupne třeba na jednu třetinu, tak to je další obrovský skok. Aplikujeme jen jednu terapii a třetinu pacientů nebudeme vůbec muset dále léčit. Náklady na jednoho pacienta se tedy významně sníží.
Jaké vidíte výzvy do dalších let pro léčbu pacientů s myelomem?
Zaprvé dosáhnout toho, aby pacienti přicházeli opravdu včas, bez trvalého poškození ledvin nebo páteře, opravdu v dobré kondici a kvalitě života. Zadruhé potvrdit, že jsme skutečně schopní třetinu pacientů vyléčit.
A třetí výzvou je racionalizace léčby. Poskytnout ji tedy v dostatečné míře, ale zase pacienty nepřeléčit, s čímž hodně pracujeme. Nedává smysl někoho léčit osm let, protože tělo to nesnese. Takže bychom mohli mít limitované režimy po dobu jednoho nebo dvou roků, z čehož budou pacienti profitovat.
