Hledají se miliardy. Vládu dohnal zásek z dílny ANO i ODS, říká novinář

Česko složitě hledá další peníze na obranu. Politická dohoda mezi koalicí a opozicí stále chybí, stát navíc nemá potřebné desítky miliard k dispozici. Jedním z důvodů je díra v rozpočtu, která vznikla zrušením superhrubé mzdy, upozorňuje ekonomický novinář Filip Zelenka.

Kde vzít každoročně dalších zhruba patnáct až dvacet miliard korun na obranu? To je otázka, kterou otevřelo rozhodnutí koaliční vlády premiéra Petra Fialy (ODS), podle něhož by měly obranné výdaje do roku 2030 vystoupat ze současných zhruba dvou procent HDP na tříprocentní úroveň.

„Část peněz by zřejmě mohla přijít z Evropské unie, část by se mohla půjčit a část peněz by asi mohla jít také ze zvýšení daní,“ míní ekonomický reportér týdeníku Respekt Filip Zelenka. V rozhovoru pro podcast 5:59 nicméně připomíná, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) právě možnost zvyšování daní odmítá.

Stát přitom podle Zelenky nebude potřebovat jen velké sumy na obranu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ růst by podle něj měly i výdaje do školství, na budování infrastruktury, na důchody či na sociální dávky.

Situace by prý přitom zřejmě nemusela být tak dramatická, kdyby před více než čtyřmi lety politická reprezentace neprohlasovala daňový balíček se zásadním dopadem na státní finance. Novinář Zelenka tím poukazuje na zrušení superhrubé mzdy, které v roce 2020 prošlo především díky hlasům tehdy vládnoucího hnutí ANO, ale i opozičních SPD a ODS.

„Jsem přesvědčený o tom, že to (konec superhrubé mzdy) současné vládě dost zkomplikovalo vládnutí,“ popisuje novinář. Přinejmenším část voličů od kabinetu Petra Fialy podle něj čekala reformy a navyšování výdajů třeba do školství nebo právě do obrany. Kabinet se potřebné peníze snažil získat i přijetím tzv. konsolidačního balíčku, který mimo jiné zvýšil některé daně.

„Vládu to (zrušení superhrubé mzdy) zkrátka dobíhá. Peníze se hledají o hodně hůře, než kdyby tam ta superhrubá mzda byla,“ pokračuje.

Abychom pochopili, proč Česku už několik let chybí desítky miliard v rozpočtu, musíme se vrátit na konec roku 2020, kdy politici rozhodli o konci superhrubé mzdy po dvanácti letech její existence. Stát se tehdy potýkal s následky koronavirové pandemie a v čele vlády ANO a ČSSD seděl dnešní lídr opozice Andrej Babiš.

Do této situace přišel návrh, který měl podle jeho autorů ulevit peněženkám lidí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale podle tehdejší argumentace jen dočasně. Novinář Zelenka podotýká, že o zrušení superhrubé mzdy tehdy snili občanští demokraté už několik let. Finální návrh nakonec prošel, a tím přišla státní kasa o každoroční balík daňových příjmů, který se podle odhadů pohyboval až ke hranici 100 miliard korun. Dnes by přitom podle Zelenky mohlo jít dokonce o větší sumu.

Postupem času se navíc podle novináře ukázalo, že změna nejvíc pomohla těm „bohatším“. „Na zrušení superhrubé mzdy vydělali zejména vysocepříjmoví. Nízkopříjmoví získali výrazně méně peněz, a tím pádem se to neotočilo do spotřeby. A tím pádem se ta změna nepropsala třeba tolik do příjmů státního rozpočtu,“ vysvětluje Zelenka. Lidé, kteří měli více peněz, totiž prý investovali třeba do akcií nebo do nemovitostí, což státnímu rozpočtu tolik nepomohlo.

„ODS zřejmě doufala, že lidé budou nakládat s těmi penězi lépe. A zároveň tehdy asi (občanští demokraté) nevěděli, že budou v příští vládě a že budou muset řešit výdajovou i příjmovou stránku rozpočtu,“ říká ekonomický reportér.

Zelenka nepředpokládá, že by se superhrubá mzda mohla v dohledné době vrátit. Ostatně už v době její platnosti ji prý značná část politické reprezentace považovala za „kočkopsa“. Problém je podle novináře jinde –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ke zrušení superhrubé mzdy totiž došlo bez adekvátní náhrady.

Jasné řešení navíc Česko nemá ani teď. A miliardy stále chybí. Jen pro připomenutí: Stát letos hospodaří s rozpočtem, jehož plánovaný schodek činí 241 miliard korun. Nově přitom do hry přichází navyšování obranných výdajů, které by si v příštích letech vyžádalo desítky miliard. „Zatím jsem od žádné politické strany neslyšel konkrétní plán, jak by se dal velký schodek a výdaje na obranu a na další rezorty zaplatit tak, aby to nikoho nebolelo,“ říká Zelenka.

Už na podzim navíc přijdou sněmovní volby, které nově rozdají politické karty. Například lídři hnutí ANO, které je favoritem předvolebních průzkumů, se k možnosti zvyšování daní rovněž staví odmítavě. Zároveň vyjadřují výhrady k už schválenému nákupu letounů F-35, kde by se podle nich dalo ušetřit.

Jisté nicméně podle Zelenky je, že pokud bude vláda vzešlá z voleb skutečně chtít dosáhnout hranice tří procent HDP, bude muset zařadit dvojnásobnou rychlost. Na dvě procenta se totiž Česko v obranných výdajích dostalo teprve nedávno –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a trvalo mu zhruba deset let, než se na tuto výši vyšplhalo z úrovně zhruba jednoho procenta. Teď má ale na tři procenta podle představ současného kabinetu vystoupat už za dalších pět let.

Plány navíc nejspíš zkomplikuje globální situace. Zelenka upozorňuje, že jak ANO, tak ODS (resp. koalice Spolu) totiž spoléhají na hospodářský růst, díky němuž by se mohlo vybrat více na daních. Ten ale dost možná třeba kvůli celní válce amerického prezidenta Donalda Trumpa nepřijde v takové výši, jak by si čeští politici přáli.

„Bude nutné se spíše koukat na tu výdajovou stránku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy kde třeba škrtat,“ míní novinář, podle něhož mix současného vysokého schodku státního rozpočtu a cíle v horizontu pěti let navýšit obranný rozpočet o dalších 80 miliard korun znamená, že „bude hodně těžké najít to tak, aniž by se nezvyšovaly daně, případně se nějak neproškrtaly výdaje“.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, za jakých okolností v Česku byla přijata superhrubá mzda, nebo že současná koalice a opozice se liší i v pohledech na to, za co konkrétně by se mělo v oblasti obrany utrácet. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.