Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V otázce finanční gramotnosti se více než polovina lidí ve věku 18 až 34 let necítí sebevědomě. Nedostatečné povědomí o správném zacházení s penězi přitom často pramení z podceněného vzdělávání v dětství a během let strávených na základní a střední škole.
Některé školy sice vyučují předmět finanční gramotnosti nebo alespoň finanční témata zapojují do debat v rámci jiných předmětů, někde na tohle téma ovšem nejsou peníze nebo způsobilí vyučující.
„V minulosti jsme měli finanční gramotnost jako samostatný předmět. Úprava vzdělávacího schématu nás dovedla k tomu, že jsme finanční gramotnost rozdělili do dalších předmětů. Ale byla to chyba,“ řekl pro SZ Byznys pedagog a zástupce ředitele Základní školy Česká Třebová Tomáš Kříž.
Finanční gramotnost zapojili například do informatiky, matematiky a občanské výchovy. Dle Kříže, který by spolu s kolegy chtěl ovšem obnovit samostatný předmět o finančním zdraví, by pro žáky sedmé až deváté třídy byla ideální hodina výuky týdně.
Podle ředitelky e-learningového portálu České bankovní asociace EDUCA Zdeňky Hildové se navíc někteří učitelé sami necítí dostatečně kompetentní k výuce zodpovědného zacházení s penězi.
Česká bankovní asociace (ČBA) proto pod záštitou Ministerstva financí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR pořádá dny finančního vzdělávání pro učitele, na kterých představuje různé vzdělávací projekty bank.
Akce se na středeční Den finančního vzdělávání uskutečnila ve Slovanském domě. Přednášek a workshopů se zúčastnilo na tři sta učitelů. Jedním z nich je právě i Tomáš Kříž. „Myslím si, že je důležité, že se konají akce jako dnes tady. Před pár lety se do toho začalo investovat a je vidět, že banky, které do toho teď investují čas a sílu, to umí,“ hodnotil Kříž iniciativu bank podpořit učitele.
„Slýcháme spoustu nehezkých příběhů o tom, jak se lidé na finančním trhu nechali napálit nebo jak přišli o své úspory,“ uvedl při zahájení události viceguvernér České národní banky Jan Frait.
„Proto je pro nás velmi důležité, aby fungovalo finanční vzdělávání a aby byla podporována finanční gramotnost, protože pak těch nešťastných příběhů bude mnohem méně,“ dodal.
Asociace vytvořila také vzdělávací projekt Bankéři do škol, který posílá odborníky z bank do škol, kde vedou workshopy s dětmi. Bankéři se zaměřují jak například na vzdělávání o online bankovnictví, úvěrech a zadlužování, tak na kyberbezpečnost a to, jak rozpoznat kyberpodvody a jak se jim bránit.
V roce 2024 banky evidovaly přes 87 tisíc klientů, které napadli kyberpodvodníci. Ti loni způsobili škodu zhruba 1,4 miliardy korun, tedy skoro 16 tisíc korun na napadeného klienta. Většinu podvodů ovšem banky dokážou zastavit. Zásahem bank se zachránilo skoro osm miliard korun.
Finanční vzdělávání podporuje i řada bank. Například ČSOB poskytuje ve spolupráci s Policií ČR preventivní programy pro děti o kybernetické bezpečnosti. Zároveň v portálu Penězověda.cz nabízí pedagogům materiály k výuce zdravého zacházení s penězi.
Nadace České spořitelny provozuje platformu Skoala, jež také slouží k rozšíření výukových metod pedagogů. Pomocí miniher a výukových videí děti učí o finančním světě.
Mladí lidé často zdravé návyky nemají
Ačkoliv podle Kříže děti o penězích začínají přemýšlet v osmé a deváté třídě, u některých zájem o finance začíná dřív. To je dle pedagoga spojené s tím, že děti často hrají počítačové hry, ve kterých si mohou za některé doplňkové služby zaplatit, což je motivuje se o peníze zajímat.
V tom by je měli podporovat i rodiče. Ti by dle Kříže neměli spoléhat jen na školu a na vzdělávání dětí by se měli podílet taky.
„Rodiče by vždycky měli být na začátku procesu vzdělávání a škola by měla pomáhat a hlavně by měli kooperovat. Ale pokud je rodina daleko od jakéhokoliv vzdělávání, tak je s dětmi problém. Kooperace dětí a školy nedává smysl, potřebujeme i třetího aktéra, kterým jsou rodiče,“ míní Kříž.
Neschopnost zdravých finančních návyků vede mladé lidi brzy do dluhů, míní Hildová. „Pokud si vezmeme mladého člověka, který začíná od 18 nebo 19 let pracovat, tak nemá návyky, které by měl být,“ popisuje expertka příčinu zadlužení.
Odkazuje například na to, že jsou mladí lidé zvyklí používat elektronické platební způsoby, které sice urychlují placení, ale vedou k častějšímu utrácení. Problém je dle Hildové také to, že si lidé neplánují rozpočet.
„Tihle mladí lidé zakládají rodiny a pracují s penězi, dostávají se k prvním úvěrům, případně k hypotéce. Měli by dokázat si zhodnotit, jestli si můžou půjčit, jestli dává to vůbec smysl, nebo jestli není lepší si trochu peněz ušetřit, a až pak si něco koupit,“ říká Hildová.
Výzvu v dnešní době nepředstavuje jen nedostatek finančního vzdělání. Podle Hildové jsme už zvyklí dostávat mzdy na bankovní účet a platit online, technologický vývoj rozšířil možnosti zacházení s financemi, což ovlivnilo i naše chování. Zadlužit se je dnes snazší než dřív tím, že je možné si o půjčku poměrně jednoduše požádat i online.
