Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Američtí výrobci automobilů ve světě se mají začít chystat na stěhování svých továren zpět do USA, nebo ve své domovské zemi začít stavět nové. Jen tak se vyhnou vysokým clům.
S touto představou se americký prezident Donald Trump odhodlal k riskantnímu kroku. Oznámil, že uvalí 25procentní cla na dovoz automobilů i náhradních dílů ze zahraničí. Nové tarify mají vstoupit v platnost 2. dubna, v případě dílů pak 2. května.
Bílý dům uvedl, že loni si Američané koupili 16 milionů vozů, přičemž polovina z nich měla být dovezena ze zahraničí, což podle prezidenta a jeho týmu způsobuje, že domácí automobilový průmysl nadále chřadne.
„Obchodní podvodníci udělali z Ameriky montovnu zahraničních dílů s nižšími mzdami, což ohrožuje naši národní bezpečnost,“ řekl k novým clům Peter Navarro, hlavní poradce Bílého domu pro obchod a výrobu.
Dodal, že americký automobilový průmysl tvořil „důležitý pilíř demokratického arzenálu, který pomohl vyhrát druhou světovou válku“. Z USA se podle něj díky tarifům opět stane výrobní velmoc.
Trumpova nejnovější celní politika se u některých organizací setkala s nadšením.
Například předseda odborové organizace United Auto Workers Shawn Fain ve svém prohlášení uvedl, že tarify „ukončí katastrofální praktiky volného obchodu, který po desetiletí devastoval dělnické komunity“. „Trumpova administrativa se dnešními kroky zapsala do historie,“ uvedl Fain.
Řada expertů se ale na druhé straně obává, že tarify citelně zatíží peněženky amerických zákazníků, jejichž největším rodinným výdajem často bývá právě nákup automobilu.
„Tyto vyšší náklady by mohly poškodit spotřebitele, kteří jsou stále citliví na inflaci po vyčerpávajícím růstu cen v postpandemické ekonomice,“ napsal The Washington Post.
Podle listu se průměrná cena vozu v USA v současnosti pohybuje v přepočtu kolem milionu a 150 tisíc. Trumpovy tarify by ji mohly zvednout o 230 tisíc.
Trumpova pomoc Muskovi
Trumpova nejnovější cla na dovoz automobilů ze zahraničí mohou v boji s konkurencí výrazně pomoci firmě Tesla, kterou vlastní miliardář a prezidentův blízký spolupracovník Elon Musk. Společnost Tesla totiž vyrábí všechna auta, která prodává ve Spojených státech, ve státech Kalifornie a Texas. To znamená, že na vozidla Tesla se cla většinou vztahovat nebudou a mohou tak být na trhu nabízena za výhodnější cenu.
Tesla přitom v poslední době čelí dramatickému propadu akcií. Zákazníci v USA, ale i v Evropě či Austrálii auta této firmy bojkotují. Vadí jim Muskovo agresivní počínání v Trumpově vládě, kde miliardář vede nově vytvořené ministerstvo pro efektivitu (DOGE) či jeho sympatie ke krajní pravici.
Velkým otřesům se nakonec zřejmě nevyhne ani samotný americký automobilový průmysl. Podle deníku The New York Times (NYT) může očekávat snížení zisků a pomalejší prodej.
Cla zřejmě zároveň poškodí i země, které do Ameriky dovážejí ať už hotová auta, nebo náhradní díly. Podle dat Bílého domu dnes do USA ze světa putuje 60 procent všech autosoučástek.
Propletený systém
Opatření se nejvíce dotkne Mexika, jež je v současnosti největším dodavatelem automobilů a náhradních dílů do USA. Následují země jako Japonsko, Jižní Korea, Kanada a Německo.
Donald Trump se totiž snaží rozbít systém globálního dodavatelského řetězce, který podporovali jak republikáni, tak demokraté. Po celá desetiletí povzbuzovali výrobce aut, aby své řetězce vedly k co největší efektivitě a nízkým nákladům. Vznikl tak komplikovaně propojený systém výroby. V Severní Americe spolu úzce spolupracují podniky umístěné v Mexiku, Kanadě a USA.
„Dělníci například vyrobí součástku v Mexiku, pak ji pošlou do továrny ve Spojených státech, kde ji vloží do dílčího zařízení. A tato montážní podskupina pak putuje přes hranice do Kanady. V určité chvíli se vrací zpět do USA. Nakonec máte celé auto, ale tento proces nemůžete jen tak rozplést,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy bývalý editor listu The Washington Post Christian Caryl, který je velkým kritikem prezidentova plánu přivést tovární výrobu zpět do USA za pomoci cel.
„(Trump) pracuje s předpokladem, že jeho cla přinesou Spojeným státům nějakou pozoruhodnou hospodářskou renesanci. Obávám se, že se ale spíše jedná o grandiózní experiment sociálního inženýrství téměř sovětského stylu,“ dodal.
Bývalý editor listu the Washington Post Christian Caryl považuje Trumpovu snahu vybudovat nový tovární průmysl v USA za „sociální inženýrství“.
Prezident je nicméně přesvědčen, že v USA zbrusu nový tovární průmysl vybuduje a zvýší tak domácí výrobu automobilů. V konečném výsledků by to podle jeho představ mělo znamenat zlepšení životní úrovně amerických dělníků a vytváření nových pracovních míst.
NYT k tomuto plánu napsaly, že cla mohou společnosti dotlačit k tomu, aby využívaly více výrobků ze Spojených států a na americkém území rozšířily svou výrobu. „Výstavba nových továren ale obvykle trvá několik let a může stát miliardy dolarů,“ upozornil list.
Technologie vs. zaměstnanci
Otázkou je, zdali pomyslné přesunutí výroby zpět do USA může, tak jak si Trump myslí, znamenat i přírůstek pracovních míst.
Podle The Washington Post je v současnosti výroba automobilových součástek díky novým technologiím daleko výkonnější a často se obejde bez přispění člověka. Nové továrny tak budou zřejmě potřebovat méně pracovníků než v minulosti.
Christian Caryl se domnívá, že se cla mohou brzy promítnout do popularity Donalda Trumpa. Jeho tvrdé voličské jádro při něm pravděpodobně zůstane, umírněný střed by se ale od něj mohl odklonit, dodává.
Trump si zatím podle většiny průzkumů vede lépe než ve stejném období během svého prvního prezidentského mandátu mezi lety 2016 až 2020.
Datový analytik stanice NBC News Steve Kornacki uvádí, že Trumpovu politiku v současnosti podporuje 47 procent Američanů, což je o sedm procentních bodů více než tomu bylo v roce 2017. Většina předchozích prezidentů ale podle Kornackiho dosáhla vyšší podpory. Nejlepší hodnocení v uplynulých dvaceti letech se 62 procenty zaznamenal Barack Obama.
