Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Úspěšné transplantace kostní dřeně se na začátku letošního roku dočkal například syn bývalého hokejisty Radka Dudy. Radek mladší onemocněl leukémií a potřeboval transplantaci kostní dřeně. Shodu s dárcem našel, uzdravil se však až po druhé transplantaci.
Nejnovějším případem je malá Madlenka, která se už týden potýká s vážnou poruchou krvetvorby. Příběh dvacetiměsíční dívky zasáhl po celém Česku několik stovek lidí, kteří se k dárcovství kostní dřeně registrovali. Adekvátní dárce pro Madlenku se však stále hledá.
Vedoucí Českého registru krvetvorných buněk Marie Kuříková Seznam Zprávám popsala, jak proces dárcovství probíhá.
Jak se hledá vhodný dárce?
Vhodní dárci se nejprve hledají v rodině. Když se v rodině nenajdou, transplantační centrum to postupuje do databáze nepříbuzných dárců. Nejprve do české databáze, ale my paralelně hned zahajujeme vyhledávání dárců i v zahraničních registrech. Dárce se musí najít z lidí, kteří se přihlásí do registru. Zájemců je nyní tolik, že to nikdo v tuhle chvíli nezvládá kapacitně obsáhnout. I tak je to ale úplně skvělé, protože nám rozšíří databázi. Jakmile budou zaevidovaní, ujme se toho počítačový systém.
Jak složité je vhodného dárce najít?
Je to dost složité, protože kombinace znaků mohou jít do statisíců až milionů. Hledáme shodu v deseti z deseti znaků. Takže najít shodného dárce mimo rodinu je velmi problematické, a proto právě potřebujeme v registrech mít dostatečné množství dobrovolníků.
Jak vypadá proces poté, co se zájemci zaregistrují?
Dárci musí na vstupním vyšetření absolvovat odběr krve nebo stěr ze sliznice tváře, ze kterého vyšetříme HLA znaky. Je to velmi specifické a finančně náročné vyšetření, které zdravotní pojišťovny neplatí. Takže si na to vždycky musíme najít peníze z jiných zdrojů. Potom jsou dárci zařazeni do registru, kde se vyhledává shoda každého pacienta s každým dárcem.
Ve chvíli, kdy je dárce vybraný, ještě není vůbec vyhráno. Samozřejmě musí projít ještě dalšími vyšetřeními. Až ve chvíli, kdy je uznán schopným odběru, podstupuje další odběr na separátoru. Jedná se o ambulantní zákrok, který se provádí na specializovaném oddělení transfuzní stanice po čtyřdenní stimulaci růstovým faktorem, který vyplaví krvetvorné buňky do krevního oběhu. Doba, kdy se pak dárci ozveme, je různá. Mohou to být dva měsíce po náběru nebo registraci, ale také dva roky nebo dvacet let. Anebo taky nikdy, což se stává ve většině případů.
Kolik procent registrovaných dárců se nakonec stane skutečnými dárci?
Je to půl až jedno procento. Záleží na kombinaci jejich HLA znaků, což jsou dědičné znaky v bílých krvinkách.
Registry dárců kostní dřeně v Česku
V Česku existují dva registry dárců kostní dřeně, přes které je možné se zapsat – Český registr dárců krvetvorných buněk při IKEM a Český národní registr dárců dřeně. Zájemce ale musí splňovat několik kritérií:
- je ve věku od 18 do 35, popř. 40 let,
- má výborný zdravotní stav,
- nebere trvale léky a nepodstupuje léčbu (s výjimkou antikoncepce),
- jeho hmotnost je více než 50 kilogramů,
- má veřejné zdravotní pojištění platné v Česku.
Jak robustní je v dnešní době síť dárců?
Potřebovali bychom co nejvíce nejmladších dárců od 18 do 30 let. Jenže bohužel všechny celosvětové databáze mají většinu dárců mezi 30 až 40 lety. Samozřejmě všichni dárci jsou evidovaní až do svých 50 nebo 60 let podle toho, v jakém jsou registru. Každopádně zájem o starší dárce klesá, protože pravděpodobnost úspěšnosti transplantace se se stoupajícím věkem snižuje.
