Soud vrátil seniorce zámek, který z ní vylákal obchodník se zlatem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je pozoruhodné, když seniorka na prahu stovky vyhraje nad protřelými byznysmeny.

Marii Brázdové se to po dlouhých soudních tahanicích podařilo. S pomocí příbuzných a advokáta se po patnácti letech opět stala majitelkou barokního zámku v Líčkově u Žatce.

Lidé, kteří ji o zámecký areál před lety připravili, pak byli v souběžně probíhajícím trestním řízení odsouzeni. Bývalý majitel sítě zlatnictví Primossa a obchodník se zlatem Pavel Moravec (dnes v insolvenci) dostal za zločin podvodu tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let. Potrestáni byli i jeho dva spolupracovníci, Zdeněk Studnička a Václav Janovský.

Definitivní rozhodnutí, že Marie Brázdová je opět majitelkou líčkovského zámku, vydal Nejvyšší soud loni 17. prosince. Dva týdny poté - na Silvestra - staronová majitelka ve věku 98 let zemřela. Ale dostála svému „závazku“, že „nesmí umřít, musí vydržet“, který v počátcích sporu předestřela magazínu Reportér.

„Ještě po tom rozsudku byla teta schopna vnímat výsledek a samozřejmě byla velmi šťastná, protože náprava trvala dlouhou dobu a odsouzené osoby spoléhaly na to, že se jí zřejmě nedočká,“ popsal pro Seznam Zprávy poslední okamžiky Václav Kozlovský, prasynovec majitelky a nyní i dědic zámku.

Nicméně soudům není ještě definitivně odzvoněno. Václav Kozlovský se teď chce žalobou domáhat náhrady škody od lidí, kteří se dle něj v mezičase podíleli na devastaci zámeckých nemovitostí.

Výslovně uvedl podnikatele Jakuba Kleindiensta, který nyní zastává veřejnou funkci kvestora na České zemědělské univerzitě v Praze. Jím vlastněná firma Zámecký dvůr Líčkov, která měla v nájmu část zámeckých budov a zemědělských pozemků, dle tvrzení Kozlovského způsobila škody v řádu desítek milionů korun.

Pro pochopení celého příběhu je třeba se vrátit o mnoho let zpět, jak to detailně popisují i soudní rozsudky, které reportéři Seznam Zprávy prostudovali. Restituentka líčkovského zámku Marie Brázdová se v roce 2009, ve svých 82 letech, nechala přesvědčit dlouholetým známým Pavlem Moravcem k převodu majetku na privátní firmu.

Moravec jí slíbil klidné dožití na zámku se stálým příjmem 100 tisíc korun měsíčně. Zároveň jí řekl, že zajistí rekonstrukci a uvnitř zámku bude zřízena galerie s obrazy jejího zesnulého manžela, akademického malíře Oskara Brázdy.

Krajský soud v Ústí nad Labem situaci popsal následovně: „Využil (Moravec) nezkušenosti a důvěřivosti poškozené Marie Brázdové, v té době 82leté, pro kterou se obnova zámku Líčkov jako památky a galerie děl manžela stala smyslem stáří“. Soud dále uvedl, že podnikatel vzhledem k dlouholeté známosti dobře věděl, že zámecká paní je „jednodušší a naivní osobností s nedostatečným vzděláním pro správu takto rozsáhlého majetku“, která není schopna správně porozumět připravované transakci.

13. března 2009 založila seniorka s podnikatelem Moravcem akciovou společnost Uyanga, která byla pojmenována po Moravcově tehdejší mongolské manželce. Bylo to v době, kdy obchodník se šperky Moravec už třetím rokem rozjížděl v Mongolsku těžbu zlata (až od roku 2011 se začalo jeho tamní podnikání dostávat do potíží, následně skončilo krachem).

Marie Brázdová do firmy Uyanga při založení vložila všechny své zámecké nemovitosti, které zahrnovaly i téměř dvě stě hektarů polí, to vše v hodnotě odhadnuté znalcem na 52 milionů korun. Měla za to získat 500 kusů akcií. Moravec upsal jedinou.

Avšak, jak na různých úrovních opět popsaly v civilním i trestním řízení příslušné soudy, Marie Brázdová fakticky nikdy své listinné akcie neviděla, vše už bylo poté v režii Pavla Moravce, který byl i předsedou představenstva Uyangy.

„Obžalovaný (Pavel Moravec) poškozené (Marii Brázdové) hromadnou akcii na majitele nikdy nepředal, čímž natrvalo přišla o vlastnictví souboru nemovitostí a současně nezískala žádný vliv a práva ve společnosti Uyanga,“ stojí v rozsudku Vrchního soudu v Praze z roku 2023, když tento sumarizoval Moravcovu nezákonnou činnost. Podnikatel dle tohoto verdiktu jen využil ženiny „nezkušenosti a důvěřivosti“.

Pavel Moravec se seniorkou Brázdovou po založení firmy Uyanga postupně uzavřel tři rozdílné smlouvy o odkupu cenných papírů (poprvé za cenu 5 milionů korun, podruhé za 12 a následně za 15). Sám posléze tvrdil, že šlo jen o dodatky první smlouvy, čemuž soud neuvěřil.

Přitom Marie Brázdová, jak také uvádí rozsudky, ve skutečnosti za akcie obdržela jen jeden milion v hotovosti.

Slibovaný stotisícový důchod v počátku opravdu od Moravce dostávala, ale jen do roku 2014. I na rekonstrukci zámku se Moravec původně chystal - z předběžných stanovisek vyplynulo, že na opravu získá i dotace - vše ale skončilo, když místní dotační úřad ROP Severozápad v roce 2011 ochromila rozsáhlá korupční kauza.

Vrchní soud v Praze škodu způsobenou Pavlem Moravcem zámecké paní Brázdové vyčíslil na 36 milionů korun.

Případ z Líčkova je ještě složitější a barvitější. Držitelé akcií firmy Uyanga se totiž v dalších letech různě měnili - zmíněný Jakub Kleindienst, nynější kvestor České zemědělské univerzity, se objevil na scéně na konci srpna 2013.

Tehdy čerstvě založená a Kleindienstem ovládaná firma Zámecký dvůr Líčkov získala od firmy Uyanga do nájmu (jenž měl trvat 20 let) hospodářský dvůr vedle zámku a také většinu polí. Následně firma čerpala státní dotace, jež v součtu překročily 20 milionů korun, nejen na zemědělské pozemky, ale i na vybudování kompostárny, kterou tu ale nikdo nikdy neviděl.

„Kleindienstova firma zlikvidovala chmelnice, které patří k zámku, a způsobila tím škodu za asi 40 milionů korun. A to v době, kdy byl již zákaz nakládání s majetkem. Další škody způsobila jako nájemce hospodářského dvora,“ uvádí dědic zámku Václav Kozlovský, proč teď chystá ve spolupráci s advokátem žalobu.

Sám Kleindienst, jenž byl v minulosti v barvách ODS starostou města Nové Strašecí a také třeba vedl prezidentskou kampaň nynějšího senátora Jiřího Drahoše, se k celé věci a své roli kolem zámku Líčkov nechce vůbec vyjadřovat.

„Nic o tom nevím, máte nějaké informace, které já nemám,“ uvedl stroze v reakci na otázky Seznam Zpráv. Sousloví „nic o tom nevím“ použil ještě vícekrát, a to i v odpovědi na dotaz, zda si je vědom nějakých škod na chmelnicích a hospodářském dvoře v Líčkově, které mu přičítá prasynovec dosavadní majitelky zámku Václav Kozlovský.

Kvestor Kleindienst není jedinou veřejnou osobou, která byla do kauzy kolem zámku Líčkov nepřímo zatažena. Jako svědek u soudu vypovídal bývalý ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (působil v Nečasově vládě za Věci veřejné).

Akcie firmy Uyanga totiž v březnu 2009 - jen čtyři dny po jejím založení - na čas získala Jankovského firma Phar Service. Dle exministra šlo ale fakticky pouze o dočasnou zástavu za půjčku 20 milionů korun, kterou Moravcovi tehdy poskytl na jeho již popsané podnikání v Mongolsku.

„On nám dokonce nabízel, zda se na těžbě zlata nechceme také podílet, my jsme ale říkali, do toho v žádném případě nepůjdeme. V té době na mě působil docela důvěryhodně, ale posledních asi čtrnáct let jsem s ním nebyl ve styku,“ sdělil redakci na Moravcovu adresu exministr Jankovský, jenž dle svých slov z firmy Uyanga vycouval dříve, než nastoupil do Nečasovy vlády.

Kvůli popsané těžbě zlata v Mongolsku se v případu Líčkov objevuje i státem ovládaná Česká exportní banka (ČEB).

Kdysi totiž poskytla Moravcem ovládané mongolské firmě AUM LLC na zlatonosné podnikání vysoký úvěr, přičemž zajištění poskytla právě Uyanga, která dala do zástavy nevelkou obytnou budovu, která je součástí hospodářského dvora Líčkov. Jako zástava měl být následně připsán i samotný zámek, ale až po plánované rekonstrukci, k níž - jak bylo popsáno - nikdo nedošlo.

Ačkoliv dle dostupných informací pohledávku za Moravcovou mongolskou firmou odprodala ČEB v roce 2016 za 30 milionů korun brněnské společnosti KaBB winkel, kvůli blíže neupřesněným problémům s doložením této transakce je na výpisu z katastru u líčkovského areálu dodnes uvedena zástava České exportní banky (nikoli KaBB winkel). Přitom zajištění se má vztahovat na pohledávky ČEB až do obří výše 100 milionů dolarů (při dnešním kurzu 2,3 miliardy korun), jak z výpisu z katastru dále vyplývá.

Seznam Zprávy se v ČEB ptaly, co s tímto případem hodlá banka dále dělat, jak jej chce uzavřít, ovšem žádná jasná odpověď nepřišla. Státem ovládaná banka nesdělila ani nic o tom, jakou ztrátu jí úvěr poskytnutý Moravcovi, zaručený částí líčkovského zámeckého areálu, způsobil.

„Dle zákona a v souladu s principy bankovního sektoru jsme vázáni bankovním tajemstvím a bez souhlasu klienta nemůžeme k této ani jiným záležitostem poskytovat bližší informace,“ reagoval na otázky mluvčí ČEB Miroslav Nejedlý.

„Nelíbí se nám to, jednáme o nápravě, ale situace vznikla v důsledku trestního odsouzení fyzických osob, které tento stav způsobily,“ říká k pokračující zástavě ČEB prasynovec Marie Brázdové a nyní dědic líčkovského zámku Václav Kozlovský. O všechny ostatní zástavy a exekuce bude prý ale nyní zámek očištěn.

S přispěním Jiřího Štického