Poslední kapka ukázala, o co současné izraelské vládě jde, říká analytička

Naději na mír v Pásmu Gazy opět vystřídaly vojenské údery. Premiér Benjamin Netanjahu jejich obnovení od minulého týdne hájí šancemi na záchranu rukojmích, část izraelské společnosti to ale vidí jinak a země opět zažívá protesty. Jejich silným motivem jsou však také obavy o zachování demokracie, popisuje v 5:59 expertka Irena Kalhousová.

Po uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem letos v lednu se snad mohlo zdát, že v oblasti svítá naděje na klidnější časy. Více než dva měsíce poté však vyhlídky na mír blednou. Izraelská armáda od minulého týdne opět podniká vzdušné a pozemní údery v Pásmu Gazy, o víkendu podle palestinských úřadů kontrolovaných Hamásem celkový počet mrtvých v Pásmu Gazy od začátku války přesáhl hranici 50 tisíc.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obnovení operací zdůvodňuje tím, že pouze vojenský tlak může přinést osvobození zbývajících rukojmích. Těch Hamás od svého krvavého útoku na Izrael ze 7. října 2023 stále drží několik desítek. Zároveň ale nové tažení v Pásmu Gazy budí odpor a protesty části izraelské společnosti, která se obává, že boje naopak přeživší rukojmí ohrožují.

„Nemyslím si, že by byl mír někde na blízkém horizontu. Nemyslím si to proto, že současná vláda (Izraele) dostala obrovskou vzpruhu v podobě amerického prezidenta (Donalda) Trumpa,“ uvádí ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. V rozhovoru pro podcast 5:59 podotýká, že zatímco zpočátku se zdálo, že nová americká administrativa bude tlačit na uzavření míru, postupně dal Washington zelenou další vojenské kampani.

Republikánský prezident zároveň už na začátku února zmínil myšlenku vysídlení obyvatel Pásma Gazy. A podle Kalhousové jeho slova zarezonovala v řadách „izraelského politického extrému“, z něhož přitom pocházejí i někteří členové Netanjahuovy vlády. „V momentu, kdy to řekl Trump, už začínáme slyšet také z Izraele, že je to dobrý nápad. A že by Gazané, kteří chtějí dobrovolně odejít, odejít měli a Izrael jim v tom pomůže. Takže najednou má Izrael úplně jinou agendu, než měl před lednem (kdy nastoupil Trump),“ říká expertka.

Obrat americké zahraniční politiky z pohledu Ireny Kalhousové v konečném důsledku znamená i to, že Spojené státy přestaly vůči Izraeli fungovat jako „brzda“, která se snažila korigovat některé jeho politické záměry. Naopak, vedení země v čele s Netanjahuem teď prý dostalo od svého klíčového spojence impulz, který v Izraeli zesílil radikální hlasy.

Nejde ale „pouze“ o zhroucení klidu zbraní v Pásmu Gazy. Izrael zároveň v posledních týdnech zažil některé z největších lidových protestů za poslední roky. Vedle požadavků týkajících se rukojmích a izraelských vojenských operací mají další rovinu – nesouhlas s některými domácími kroky premiéra Netanjahua.

„Izraelská společnost je opět velmi polarizovaná,“ říká Kalhousová a vysvětluje, že část veřejnosti se mobilizuje, „protože vidí, že Benjamin Netanjahu a jeho koalice skutečně začínají demontovat demokratické pilíře státu“. Za bezprecedentní expertka označuje rozhodnutí vlády, kterým minulý týden schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. K takovému kroku – který následně pozastavil nejvyšší soud – došlo vůbec poprvé v izraelských dějinách.

Podle Netanjahua ztratil Bar jeho důvěru. Odbornice z Univerzity Karlovy nicméně upozorňuje na to, že Šin Bet v současnosti vede hned několik vyšetřování, která se premiéra bezprostředně dotýkají. Kontrarozvědka například šetří podezření, že Netanjahuovi spolupracovníci dostávali peníze od katarské vlády, aby vylepšovali obraz této země v Izraeli. Přitom Katar je mimo jiné státem, který financoval Hamás.

A poté je tu rovněž tlak vůči generální prokurátorce Gali Baharavové-Miaraové, které už Netanjahuova vláda o víkendu vyslovila nedůvěru. Má jít o nastartování procesu, jenž by měl vyústit až v její odvolání.

„Je to přímý útok na soudní moc. (…) Návrh na její odvolání je, myslím si, poslední kapkou, která zcela demaskuje, o co současné izraelské vládě jde,“ zdůrazňuje Kalhousová a připomíná, že Baharavová-Miaraová ze své pozice v minulosti opakovaně kárala Netanjahuův kabinet za možné protiprávní kroky. Vložila se ostatně i do plánů na Barovo odvolání.

Podívejte se na některé protesty v Izraeli z minulého týdne:

Část společnosti se tak nyní podle české expertky znovu mobilizuje na obranu justičního systému, kvůli čemuž se v zemi konaly početné demonstrace už před říjnem 2023, kdy veškeré dění přehlušil teroristický útok Hamásu a následná vojenská odveta Izraele. A bude teď záležet na dalším vývoji. „V tuto chvíli už Izrael není demokratickou zemí. A pokud by se podařilo odstranit jednotlivce a instituce, kteří brání exekutivě, aby si mohla činit, co chce, vydá se Izrael opravdu na cestu autoritářských zemí,“ míní Kalhousová.

Destrukce izraelských demokratických institucí ale nemusí být hotovou věcí. Podle Ireny Kalhousové se totiž dají očekávat další velké lidové protesty, které se přitom už v minulosti ukázaly jako něco, co dokáže premiéra Netanjahua zastavit: „Trochu spoléhám na to, že izraelská společnost tomu (demontáži demokracie) prostě zabrání. Přece jen tradice demokracie – jakkoliv ne perfektní – je v Izraeli dlouhá.“

Nic to však nemění na současném napětí. „Izrael je v obrovské krizi – asi v největší, v jaké se kdy nacházel. Opravdu hledá sám sebe. Hledá odpověď na to, jakou chce být zemí a společností,“ dodává expertka s tím, že na jedné straně leží demokratická a liberální budoucnost země, zatímco protichůdnou variantou je spíše autokratický stát se silným vlivem náboženství, v němž by Izrael byl definovaný hlavně na příslušnosti k židovství spíše než na občanském principu.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, jaké tlaky se Benjamin Netanjahu snaží balancovat ve své vládní koalici nebo jaká šetření vedená tajnou službou Šin Bet se dotýkají pozice premiéra a jeho vlády. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.