Politici by měli říct, že to bude bolet, říká ekonom k možné mimořádné dani

Česko podle vlády musí zvýšit výdaje na zbrojení. Pomalu to připouští už i opozice, podle ní je ale klíčové, jak se peníze utratí. Máme zbrojit na dluh, nebo dát vyšší peníze na armádu na úkor ostatních kapitol rozpočtu?

Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.

Vláda v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP. Koalice a opozice se ohledně financování zbrojení přou několik posledních týdnů. Navyšování výdajů mají ve středu projednávat poslanci na mimořádné schůzi Sněmovny, které se zúčastní i prezident Petr Pavel.

Politici často říkají, že zbrojení přinese další investice. „Česká ekonomika je dlouhodobě na hranici svých možností,“ řekl ekonom Musil s tím, že každý další impuls je vítaný. Německo minulý týden zrušilo takzvanou dluhovou brzdu a hodlá masivně zbrojit. To by mohlo pozvednout německou ekonomiku, ze které těží i Česko. „Záleží, jak rychle vystřelí německá ‚rozpočtová bazuka‘,“ řekl Musil.

Podle něj je pořád lepší, když se místo financování na dluh hledají jiné zdroje. Občas padnou i návrhy na zavedení nějaké mimořádné zbrojní daně: „To už je potom na politicích, do jaké míry jsou ochotni říct občanům: ‚Bude to bolet‘.“

Kde vzít potřebné finance na zvýšený obranný rozpočet? Nerozjede celoevropské zbrojení další kolo inflace? A dohání vládu chyby v letošním státním rozpočtu?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak se vám jako někomu, kdo dohlíží na rozpočtovou politiku vlády, sleduje současná debata o navyšování výdajů na zbrojení? - My na to hledíme tak, že pravděpodobně je to nutnost, protože nemůžeme zkrátka ignorovat to, co se děje kousek na východ od nás. A samozřejmě v tuto chvíli nás do jisté míry dobíhá to, že máme veřejné finance už několik let systematicky v nepořádku. A ukazuje se to, že když potom přijde nějaká krizová situace, tak ten nepořádek se potom jenom zvětší.

2:00 Vy jste ve svém posledním stanovisku jako Národní rozpočtová rada připustili zbrojení na dluh. Respektive jste tam zmiňovali, že asi nebude možné tak rychle hledat adekvátní úspory, které by to pokryly. To platí? - V zásadě ano, protože kdyby vláda teď řekla, že chce nějak výrazně měnit výdajové priority, nebo dokonce dodatečné výdaje na zbrojení financovat z nějakých dodatečných daní nebo ze zvyšování daní, tak by to vyžadovalo změnu několika zákonů. A víme, že nejenže jsme krátce před volbami, ale obecně legislativní proces trvá dlouho.

2:30 V tuto chvíli je vzhledem k urgentnosti situace rozumnější dočasně rozpočtová pravidla nějakým způsobem uvolnit, abychom získali prostor pro zvýšení výdajů. Ale pozor, my to chápeme opravdu jenom jako nějaké nouzové a navíc časově omezené řešení.

3:00 Jak dlouhá dočasnost to může být? - Z mého pohledu tak, jak by nabíhalo navyšování (výdajů na obranu) na tři procenta, tak zároveň už by pravděpodobně budoucí politická reprezentace měla hledat způsoby, jak se dostat na nový standard nebo na nový normál, aniž by to znamenalo další systematické neustálé zadlužování.

5:00 Potřeba zvyšování nákladů na zbrojení dalším tlakem na to, že bude v příštích letech nevyhnutelné navýšit příjmy státního rozpočtu, to znamená zvýšit daně? - To je jedna z možností, které jsem naznačil v tom, že by to vyžadovalo případně nějakou změnu zákonů. Podobně jako u penzijního systému je to signál, abychom se už připravovali nyní a neodkládali to na pozdější dobu. Protože by to znamenalo mnohem větší bolest. - A co druhá varianta, škrty z jiné kapitoly? - Z mého pohledu se tam jeví varianta, a sice trochu zpomalit v Green Dealu, respektive v dekarbonizaci.

7:00 Jaké prostředky v tuzemském rozpočtu by to mohly být? - Když se bavíme o národních zdrojích, existuje materiál, který se jmenuje Národní klimaticko-energetický plán. A tam se počítá s dofinancováním z národních zdrojů někde v objemu 200 miliard v horizontu pěti let, tak toto by přímo znamenalo peníze, které se týkají nás. Asi ne všechny, ale pojďme se bavit o tom, jestli nějakou část nevyužít právě na financování vyšších výdajů na zbrojení. Nechci, aby to vyznělo, že my tam teď máme 200 miliard volných zdrojů, ale jsou to peníze, které bychom místo na ozelenění mohli využít právě třeba na navýšení zbrojení.

10:00 A co když bude požadavek na ještě vyšší a rychlejší výdaje do zbrojení? - Pořád platí, že bychom se museli více zadlužit, což je nouzová varianta. Z našeho pohledu strážců veřejných financí je pořád lepší hledat nějakou alternativu. To znamená, když chceme tuto prioritu posílit, pojďme nějakou jinou prioritu na chvíli umenšit, anebo pojďme najít nějaké dodatečné příjmy.

12:00 Co se týče nějaké mimořádné válečné nebo vyzbrojovací daně, tak se zase bavíme o tom hledat nějaký dodatečný příjem. Ale to už je potom na politicích a na politické debatě, do jaké míry jsou politici ochotni říct občanům: bude to bolet.

15:00 Často slýchám, že je potřeba přilákat větší počet lidí do armády. Takže asi nejlepší motivace je zvýšit platy v armádě. Fajn, ale pojďme si zároveň na druhou stranu říct, že jakmile zvýšíme výrazně platy vojákům, tak se budou ozývat policisté, hasiči a další zaměstnanci z těchto sektorů. Ti také budou samozřejmě říkat: My jsme bezpečnostní složky, tak když přidáváte vojákům, pojďte přidat nám. (…) - Takže vláda by si měla dát pozor s tím, jak moc přidá peněz vojákům? - Jasně. Neměla by to prostě dělat bezhlavě.

17:00 Existuje nějaké vážné riziko, že by velké výdaje na zbrojení napříč Evropou mohly rozjet další kolo inflace? - To se mi opravdu těžko komentuje. Obecně naše ekonomika je na hranici svých dlouhodobých možností. Čili když to opravdu řeknu obecně, tak jakýkoliv další významnější impuls ze strany vládních financí samozřejmě bude přispívat k nějakým inflačním tlakům.

19:00 Jak si z vašeho pohledu německá a potažmo česká ekonomika teď stojí? - Záleží na tom, jak rychle v Německu ta „rozpočtová bazuka“ rychle vystřelí. Teď jsme zaznamenali nějaké zprávy, že u nás roste spotřebitelský optimismus, důvěra v českou ekonomiku. Na druhé straně zase slyšíme zprávy z automobilového průmyslu, kde jsme zaznamenali meziroční pokles produkce. To jsou signály, ze kterých se dá něco usuzovat. Ale v tuto chvíli bych asi spíš řekl, buďme stále opatrní v nějakých přehnaně optimistických očekáváních.