Otčím dívku opakovaně znásilňoval. Ústavní soud se jí zastal jen částečně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když loni odvolací Krajský soud v Brně zmírnil trest pro otčíma, který opakovaně znásilňoval nezletilou dívku, podle Ústavního soudu závažně pochybil.

Podle středečního nálezu ústavních soudců byla porušena základní práva dívky, podmínečný trest pro otčíma ale nezrušili. „A to s ohledem na vícero aspektů, jako je procesní charakter zmíněného práva nebýt mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, s ohledem na koncepci trestněprocesních vztahů v českém právu, na vícestranné působení lidských práv v oblasti trestání a trestního řízení a s ohledem na svou ústavní roli v systému dělby moci,“ sdělil soudce zpravodaj Tomáš Langášek.

Patnáctičlenné plénum přitom v otázce zrušení trestu nebylo jednotné. Pět členů, včetně předsedy Josefa Baxy, navrhovalo verdikt krajského soudu zrušit. S názorem zůstali v menšině.

„Kdyby byla vůle, prostor pro zrušení tam je, což naznačují disenty,“ vyjádřil nespokojenost s nálezem advokát dívky Marcel Jurčaga.

Nyní již dospělá žena, která vystupuje pod pseudonymem Anička, podle informací redakce celý případ nadále nenese dobře.

Prostřednictvím Jurčagy v ústavní stížnosti namítla, že rozsudek porušil její právo na účinné vyšetřování, na ochranu lidské důstojnosti a nedotknutelnost osoby a soukromí. „Ústavní soud v tomto ohledu vyhověl stěžovatelce a konstatoval, že byla porušena její práva, sdělil Langášek.

Dívce se alespoň otevírá možnost zpětně žádat od státu odškodnění. Její advokát pro Seznam Zprávy potvrdil, že už s klientkou na začátku roku podali žalobu na stát. „Je to jakási forma zadostiučinění, ale pro klientku naprosto nedostatečná,“ řekl Jurčaga. Zdůraznil, že pro dívku nehraje roli finanční odškodnění.

Případ na začátku loňského roku vyvolal protesty ohledně trestání sexuálních agresorů. Dívku jako nezletilou opakovaně znásilňoval její otčím. Natočil ji při intimním styku a pak ji přes půldruhého roku několikrát týdně nutil k sexu. Soudy jej odsoudily za znásilnění a výrobu dětské pornografie.

Okresní soud ve Vyškově muže poslal na tři roky do vězení, odvolací krajský soud však změnil trest na podmínečný s pětiletým odkladem. Při odůvodnění vycházel i z předpokladu, že jednání nemělo na nezletilou „zásadní negativní dopad“.

Jak poté upozornily Seznam Zprávy, dívka se opakovaně pokusila o sebevraždu, i několik dní po sporném rozsudku.

Odsouzený uznal svou vinu, nicméně v odvolání napadl výrok o trestu, což je důležité pro další vývoj případu. Ústavní soudci totiž konstatovali, že vzhledem k tomu nemohli pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu zrušit.

„S ohledem na právní jistotu obviněného. Podle trestního řádu nemá poškozený v žádné soudní instanci právo podávat opravné prostředky proti výroku o trestu,“ upřesnil Langášek.

Počínání odvolacího soudu ústavní soudci označili za „závažné selhání“. „Nedostál závazku pečlivě odůvodnit uložení podmíněného trestu za sexuální trestnou činnost tak, aby prostřednictvím nepřiměřeně mírných trestů nebyla podrývána ochrana společnosti v podobě odstrašujícího účinku na případné pachatele a preventivní funkce trestního systému,“ sdělil Langášek.

Brněnský krajský soud loňský zmírňující verdikt pro otčíma odůvodňoval jeho doznáním, sebereflexí i závazky vůči zbytkům rodiny. Tříčlenný senát mimo jiné konstatoval, že „první styk iniciovala ona“.

Langášek doplnil, že krajský soud uvěřil jenom obviněnému, aniž by se zabýval následky trestné činnosti v životě poškozené. „Ke stejným závěrům dospěl i Nejvyšší soud,“ dodal soudce zpravodaj.

Ústavní soudci v nálezu zdůraznili, že v případě podmínečných trestů za sexuální trestnou činnost musejí soudy v budoucnu svá rozhodnutí důkladně odůvodnit. „Obecné soudy dostaly celou řadu vodítek, jak mají brát v úvahu perspektivu obětí sexualizovaného násilí, aby nedocházelo k jejich sekundární viktimizaci, stereotypizujícím představám. Aby adekvátně braly v potaz následky takových trestných činů,“ řekl Langášek.

Plénum také vyzvalo k „celosystémové promyšlené reakci“, která vytvoří odpovídající procesní prostor a nástroje pro ochranu a uplatňování práv poškozených v trestním řízení. Poškození nyní nemají právo podávat opravné prostředky. Je to ale úkol pro výkonnou a zákonodárnou moc, nikoliv pro soudní moc, vyplývá z nálezu.

Stížnost k Ústavnímu soudu podal právní zástupce dívky Jurčaga loni na jaře. Nakonec se jí zabývalo plénum, tedy shromáždění všech 15 ústavních soudců. Jak potvrdili, s ohledem „na systémový význam“ případu. „Klíčovou otázkou v této věci je, jakým způsobem má a může ÚS reagovat na takto formulovanou ústavní stížnost, tj. zejména, zda ve smyslu aktuální judikatury Evropského soudu pro lidská práva postačuje ke zhojení zásahu do základních práv deklaratorní výrok (porušení základních práv) spojený s následnou možností kompenzace v civilním řízení,“ stálo mimo jiné v loňském usnesení jednoho ze senátů Ústavního soudu, které předcházelo projednávání případu plénem.

Dívka a její advokát si předem uvědomovali, že Ústavní soud vyhoví jen ve zlomku stížností, přesto chtěli využít i poslední možnost. „Není to úplně bez šance. Je to neprošlapaná cesta. Úskalí spočívá primárně v tom, že Ústavní soud se v podstatě staví rezervovaně k tomu, aby zasahoval do potrestání pachatele v jeho neprospěch,“ mírnil loni očekávání Jurčaga.

Ústavní soudci také v loňském usnesení naznačovali širší rozsah agendy sexualizovaného násilí. „Obdobné věci řeší více senátů Ústavního soudu a i do budoucna lze očekávat nárůst obdobně formulovaných ústavních stížností a sjednocení vhodného postupu v takových věcech je důležité nejen ve vztahu k ochraně základních práv jednotlivých stěžovatelů, nýbrž i ve vztahu k Evropskému soudu pro lidská práva,“ stálo také v materiálu z loňského května.

Postup soudu vyvolal nevoli i u odborné veřejnosti. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost pro porušení zákona. Případem se tak zabýval Nejvyšší soud, ale rozsudek v dané procesní situaci už nemohl změnit. Jen konstatoval porušení zákona a označil podmínku pro otčíma za trest nepřiměřeně mírný.

Jurčaga už dříve vyjádřil naději, že mediálně propíraný případ povede k „přiměřenějšímu“ trestání sexuálního násilí v Česku. „Nikdo tady nevolá po nějakých exemplárních trestech, ale dát za stovky znásilnění a pohrůžky podmínku prostě není možné. Zdravý rozum to nemůže zkrátka pobrat. Soudy můžou verdikty odůvodňovat, jak chtějí, ale není to obhajitelné,“ uvedl.

Zákonodárci pak loni schválili novou definici znásilnění. Od roku 2025 platí, že není podmíněné silou, ale považuje se za něj jakýkoli nesouhlasný pohlavní styk.