České zdravotnictví je špička. A to je spoluúčast nízká, říká expert

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Medicína kráčí kupředu a Češi mají i přes častou kritiku většinou dobrý přístup ke kvalitní zdravotní péči.

Evropanům ale stále roste průměrný dožitý věk a Češi nejsou výjimkou. Takzvaná střední délka života byla podle Českého statistického úřadu v roce 2024 u mužů 77 let a u žen dokonce 83 let.

Vedle těchto dat ale stojí statistika porodnosti. Až doposud byl v historii evidence narozených dětí (od roku 1919) nejhorší rok 1999, kdy na svět přišlo pouze 89 471 Čechů. Přesná data o loňském roku uveřejní úřad až 10. dubna, ale už teď statistici vědí, že rok 2024 přinesl další rekord.

V roce 2050 budou lidé starší 65 let tvořit třetinu populace. V celosvětovém měřítku v té době bude více seniorů než dětí do 14 let. Obyvatelstvo vyspělých západních ekonomik přitom stárne rychleji než populace rozvojových zemí.

Stárnutí s sebou nese nejen požadavky na další a další peníze na důchody a služby, ale i nutnost reformy zdravotních a sociálních systémů. Je na ni český stát připraven?

„Z ekonomického pohledu vidíme dlouhodobě nárůst výdajů na příspěvky na péči a podobné položky. Obávám se, že problém bude ale také personální. Česko nebude mít dostatek personálních zdrojů, které by byly schopné zajistit rostoucí poptávku po péči ve stáří,“ uvedl v září loňského roku v Byznys Clubu Seznam Zpráv člen představenstva společnosti Global Partner Lukáš Knapp.

Demografický vývoj přitom mluví jasně - v mladších generacích bude stále méně lidí, kteří budou pracovat, a tím přispívat do sociálního systému.

Odborníci tvrdí, že je nezbytné přesouvat větší díl odpovědnosti na samotné občany. Na důchod si prý musíme šetřit. „České zdravotnictví patří mezi světovou špičku, včetně systému, který v Česku máme. Unikátem v celosvětovém měřítku je ale také fakt, že spoluúčast pacienta ve větší míře v ČR prakticky neexistuje,“ podotkl Tomáš Kolář.

Kdo z nás si ale může dovolit připlácet? A kolik bychom si vlastně měli na zdravotní péči přispívat, abychom život prožili důstojně?

Češi se musí lépe stravovat, musí více navštěvovat preventivní prohlídky. Jak ale změnit po desetiletí budované návyky? Účastníci debaty se shodli na možnosti většího zapojení zaměstnavatelů. Jakub Hlávka zmiňuje také školství: „Ve školním věku si tvoříme ty základní stravovací návyky. Nutnost změnit jídelníčky ve školách je evidentní, neházejme tedy těmto snahám klacky pod nohy z důvodu politických šarvátek,“ řekl Hlávka v debatě.

Odpověď na tyto, ale také další otázky hledali na konferenci České elity o stárnutí populace ředitel VZP, největší české zdravotní pojišťovny, Zdeněk Kabátek, vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity Jakub Hlávka, za soukromý sektor do debaty přišel ředitel společnosti Linet Tomáš Kolář. Svůj pohled na problematiku představila také členka představenstva zdravotnické skupiny EUC a zároveň jednatelka Domácí péče Včelka a Advantis Medical Jana Thomas Cílková.

Problémy nelze zúžit jen na oblast financí a důchodů. Ve společnosti bude také stále méně lidí, kteří budou ochotni se věnovat péči o seniory. „Nestárnou jen pacienti, klienti sociálních služeb. Samozřejmě stárne také personál zdravotnických zařízení, což představuje nemalý problém,“ potvrdila Jana Thomas Cílková.

Už dnes je zásadním problémem dostupnost kapacity sociálních služeb. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí není v Česku ročně uspokojeno 65 tisíc žádostí o pobytovou sociální službu. Podle Cílkové se v budoucnu určitě neobejdeme bez robustního systému domácí péče. Důležitost tohoto typu zdravotní péče podtrhuje také ředitel VZP Zdeněk Kabátek: „Je dobře, že se služby v této oblasti zlepšují a profesionalizují. Lůžková péče bude v budoucnu velice nákladná.“

Partnerem konference je společnost EUC, největší poskytovatel ambulantní péče v ČR.