Hlavní obsah

Babišova taktika: Baví se jen s médii, kde jsou na něj hodní

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Opoziční lídr rozlišuje novináře na poslušné a nepřátelské. K Lubomíru Xaverovi Veselému přijde, pozvání Václava Moravce do ČT odmítá.

Favorit voleb se vyhýbá médiím, kde hrozí riziko –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nepříjemné otázky a kde by případně mohl nezvládnout emoce, například vztek. Tím by jen proti sobě mobilizoval zklamané vládní voliče.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Andrej Babiš už více než dva roky nemusel příliš odpovídat na kritické otázky. Dokonce ani na ty nejobyčejnější a lehce otravné dotazy typu „kde na své sliby vezmete peníze?“, natož pak na cokoliv ostřejšího. Nemusel čelit ani konfrontaci s fakty nebo zpochybňovaní svých tvrzení.

Šéf opozičního hnutí ANO, které suverénně vede průzkumy veřejného mínění a je jasným favoritem zářijových voleb, se totiž záměrně vyhýbá velkým tradičním médiím, která označuje za „nepřátelská“. Rozhovory poskytuje výhradně jen těm, kde jsou na něj hodní a nehrozí mu nepříjemnosti. A jinak komunikuje čistě přes sociální sítě.

Ostentativně ignoruje i veřejnoprávní média, Český rozhlas a Českou televizi. Rozhovor jim naposledy poskytl v lednu 2023 před prezidentskou volbou. „Odmítl i účast ve všech loňských předvolebních debatách. Česká televize zve Andreje Babiše do diskuzních pořadů průběžně a opakovaně,“ konstatuje mluvčí ČT Vendula Krejčová.

Prezidentské volby, kde se ve finálovém kole bojuje o více než 50 procent hlasů, byly poslední situací, kdy si Andrej Babiš nemohl dovolit ignorovat velká maistreamová média.

Za poslední dva roky, od prezidentské prohry, se opoziční lídr zradikalizoval. Od pouhého bojkotu postupně přešel do tvrdého útoku. Vlastně všechna média, která nevlastní nebo k němu nejsou dostatečně servilní, považuje za své soupeře. Ve sněmovních projevech jim opakovaně nadává a označuje za „provládní, zkorumpovaná, prolhaná“.

„Já doufám, že se nekoukáte na Českou televizi. Musíte sledovat na TikToku, Instagram, a Facebook, to je dobře. Naše Alenka je taky dobrá na TikToku,“ doporučoval Babiš nedávno při projevu za pultíkem ve Sněmovně, když si všimnul, že parlamentní jednání zrovna z galerie sledují děti na školní exkurzi.

„Já chci taky 20 minut!“

Babišův rejstřík bojkotovaných redakcí je daleko delší: Patří sem Seznam Zprávy, Novinky, Aktuálně, Hospodářské noviny, Deník N nebo třeba týdeník Respekt. Neposkytne jim velké interview, sem tam jen podle nálady odpoví na běžný dotaz. V prosinci v projevu ve Sněmovně označil za „provládní“ dokonce i bulvární Blesk, aby mu v únoru kývl na velký rozhovor –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vědom si vlivu deníku na příznivce ANO.

Na straně druhé má Babiš několik médií, s nimž se pravidelně baví nebo kde zveřejňuje své komentáře. Patří sem ta, která dříve vlastnil a kde se zřejmě cítí dodnes bezpečně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ třeba deník MF Dnes. Za svou oblíbenou televizní stanici, kterou prý sleduje každé ráno při cvičení, jmenuje zpravodajskou Primu CNN News.

Sám šéf ANO do Primy chodí do nedělní diskuze Partie nebo do ranního uvolněnějšího vysílání, pořadu Nový den. Ale to neznamená, že by věčně nespokojený a stoprocentní loajalitu vyžadující Babiš i tady také neměl výhrady. Nedávno stanici Prima CNN News vytkl, že mu každotýdenním zveřejňování průzkumů, v nichž dominuje ANO, dělá „medvědí službu“, protože voliči si pak myslí, že už je rozhodnuto.

V březnu zase Primě veřejně téměř vyčetl, že do ranního vysílání pozvala ministryni obrany Janu Černochovu z ODS. „Já srdečně zdravím relaci Nový den, myslím, že tak se to jmenuje. Když dneska měla paní Černochová prostor dvacet minut, tak já bych chtěl taky. Tak doufám, že dostanu stejný prostor. Dvacet minut paní ministryně tam mluvila. Zdravím vás,“ řekl si Babiš o pozvání přímo od mikrofonu ve Sněmovně.

Bezpečí u Xavera

Nejlépe se předseda ANO evidentně cítí ve studiu se skleněným popelníkem na masivním stole, v malé internetové televizi XTV. Chodí tam zhruba každé dva měsíce. Moderátor Lubomír Xaver Veselý, který je zároveň radním České televize, je k Babišovi stejně vstřícný, jako býval k prezidentu Miloši Zemanovi.

Naposledy u něj Babiš řekl, že „hlavní programové priority ANO budou levné bydlení, levné nájemné, levná doprava a bezpečnost“. Na detaily se moderátor už neptal. Na konci rozhovoru ho politik odměnil dárkem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ chlebem z Babišovy Pumpy.

Někdy je rozjetý Babiš v takovém laufu a nenávisti vůči České televizi, že ji dokonce pohrozí škrtnutím zábavných pořadů, aby je raději přenechala soukromými stanicím, kam podle něho patří. Pak začne brát zpátečku, když jsou jeho příznivkyně vyděšeny, že snad přijdou o svou oblíbenou StarDance.

Zeman, Klaus, Trump…

Nutno říct, že šéf ANO není prvním politikem, jenž se vyhýbá tradičním médiím nebo je dokonce zcela ignoruje. V Česku se v minulosti podobně chovali prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman. Dnes ale vidíme, že jde o součást širšího globálního trendu, který se týká zejména populistických a antisystémových politických stran i hnutí.

„Politici to dělají jednoduše proto, že mohou. Je to důsledek obrovské proměny na mediálním a komunikačním trhu. Politici mají dneska k dispozici velmi levně dostatek kanálů a možností, jak sdělovat své poselství. Častokrát ten obsah vůbec nesouvisí s politikou, ale s životním stylem, jejich soukromím, navazováním sympatií,“ vysvětluje Denisa Hejlová z Katedry marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

A že taková strategie funguje a vede k vítězství, nejvíc globálně zviditelnil americký prezident Donald Trump. Jde zároveň o způsob, jak zdiskreditovat tradiční média a dlouhodobým napadání podkopávat důvěryhodnost novinářů. Svou účastí Trump, Babiš nebo Robert Fico na Slovensku také nechtějí tradiční média legitimizovat.

„Je to účinná strategie, jak oslabit dopad kritické žurnalistiky na veřejné mínění. Pokud komunikujete se svými voliči přímo, případně přes přátelská média, u kterých víte, že se u nich nemusíte bát nepříjemných dotazů, a zároveň lidi přesvědčíte, že jiná, kritičtější média jsou zkorumpovaná a lžou, získáváte velkou moc kontrolovat vlastní obraz a příběh,“ vysvětluje Marína Urbániková z brněnské Katedry mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Zmíněná komunikace s příznivci na přímo skrz videa a fotografie na sociálních sítích –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ expandující díky rozvoji digitálních platforem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ má pro Babiše další výhody. Kromě absence konfrontace je dalším plusem rychlost a také osobnější a spontánnější vyznění.

Vzteklý Babiš mobilizuje

Šéf ANO se tady vůbec nemusí zdržovat nudnými fakty, nebo obtěžovat lidi komplexními informacemi o stále složitějším světě. On jim nabízí bezpečný přístav a hlavně sazí na něco, co opravdu spolehlivě funguje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zábavu, emoce, autentičnost.

„Žádnou velkou strategii bych v tom nehledal. Andrej Babiš se prostě bojí chodit do médií, protože jednoduše neumí odpovídat ani na lehké otázky. Buď nezná odpovědi, nebo tuší, že se neumí ovládat,“ míní ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS, šéf volební kampaně Spolu.

Popsaná taktika hnutí ANO přehlížející podstatnou část médií se týká zejména Andreje Babiše. Nemá pro něj smysl riskovat jakékoliv televizní vystoupení, kdy ztratí nervy, vybuchne vzteky a znemožní se. Sám možná nejlépe ví, že každý takový výstup je dokonalou antibabišovskou mobilizací i pro toho nejvíc zklamaného vládního voliče.

„Možná proto vidíme, že v ANO došlo k částečnému stažení Babiše a k většímu vysunutí Karla Havlíčka a Aleny Schillerové, protože ti dva takové emoce nevzbuzují. Tahle trojice si chytře rozdělila role a každý z nich se snaží oslovit jinou voličskou skupinu,“ domnívá se sociolog Jan Herzmann, že jde o dobře fungující strategii.

Skutečně, ostatní tváře ANO do některých Babišem bojkotovaných médií alespoň občas na rozhovory chodí. Byť je šéf hnutí kvůli tomu dokáže občas pěkně sepsout, byť jen naoko. „Divím se kolegům, že tam ještě chodí. Stačí se dívat na Moravce v neděli, jak je to objektivní. Chudák Karel a Alenka, ti tam chodí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ já už tam nechodím léta. Není důvod, abych tam chodil,“ vyprávěl Babiš nedávno v Parlamentu.

Vyjde ze cviku jako Fico

Andrej Babiš je zkrátka zvyklý na dlouhé monology, kde mu nehrozí žádná oponentura. Na což si pravděpodobně navyknul už v byznysové éře jako jediný vlastník Agrofertu, kde nikdy nesnesl sebemenší náznaky neloajality nebo zpochybňování rozhodnutí. Takže vždy v úterý, když začíná schůze Sněmovny, přednese několikahodinový projev o všem možném, zchladí si žáhu, aby pak okamžitě odjel dělat kampaň do Moravskoslezského kraje.

Vyhýbání se nepříjemným otázkám ale přece jen nese jistá rizika i pro Andreje Babiše. Minimálně vyjde ze cviku, jak se pak projevovat. Nedávno při jedné z besed na severu Moravy reagoval dost podrážděně na bezproblémovou otázku jedné své voličky, kterou zajímalo jen to, s kým ANO půjde do vlády. Ta jen měla obavu, aby si neplácnul s některou z dnešních vládních stran, což Babišovi stačilo k obvinění, že dotyčná seniorka je „nastrčená novinářka“.

Přesně to se stalo slovenskému premiérovi Robertu Ficovi, jenž je velmistrem v bojkotu i v útocích na média. V lednu byl hostem relace Sobotní dialogy ve stanici Rádio Slovensko. Moderátor Matej Baránek byl docela servilní, za což schytal velkou kritiku od ostatních slovenských novinářů.

Ale kupodivu ani to Ficovi k spokojenosti nestačilo. Naštval se a bral za podraz, když mu moderátor pustil ze záznamu jeho výroky z doby, kdy byl v opozici. A kdy sám hrozil násilím slovy „seberme hole, lopaty a pojďme do parlamentu a úřad vlády“.

Doporučované