Nedostatečné. Tak své znalosti financí hodnotí polovina mladých

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zkusili byste si oznámkovat své vědomosti o hospodaření a nakládání s financemi? Jedničku šprtům, pětku těm, co jsou úplně mimo. Jako ve škole.

V prosinci loňského roku provedla společnost Ipsos pro Nadaci České spořitelny průzkum, v němž 39 % mladých Čechů ve věku 15-25 let zhodnotilo úroveň své finanční gramotnosti známkou 3 a horší. A známkovali jako ve škole, tedy jednička až pětka.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bere finanční gramotnost na českých školách vážně, zároveň ale odmítá, že by měla být současná úroveň znalostí dětí příčinou k panice. V mezinárodním srovnání totiž v žádném případě nepropadají.

Realitou je, že se finanční gramotnost na českých školách vyučuje různě. Dle zjištění Nadace České spořitelny je tento typ vzdělávání někde začleněn do více předmětů, jinde existuje jako samostatný. Některé školy otázku řeší jednorázovými besedami s externími odborníky. I proto Česká spořitelna odborné veřejnosti před týdnem představila novou platformu Skoala, interaktivní nástroj finančního vzdělávání dětí na základních a středních školách. Platforma obsahuje 100 hodin výukových materiálů a pokrývá všechna klíčová témata finančního vzdělávání. Učitelům nabízí desítky metodik, skupinové projekty, zábavné hry i výuková videa.

Dle ředitelky e-learningového portálu České bankovní asociace EDUCA Zdeňky Hildové zůstává úroveň finanční gramotnosti mladých Čechů stabilní, avšak neuspokojivá. Průzkum, který si pro zmapování nechala zpracovat Česká bankovní asociace, se v podstatě shoduje se závěry průzkumu Nadace České spořitelny. „Více než polovina mladých lidí ve věku 18 až 34 let vnímá své finanční znalosti za nedostatečné. Téměř čtvrtina z nich navíc přiznává, že školní výuka jim v této oblasti nijak zásadně nepomohla,“ říká Hildová.

Česká bankovní asociace se otázce věnuje dlouhodobě prostřednictvím různých finančně-vzdělávacích programů. Patří mezi ně například projekt Bankéři do škol.

Ten si školáci oblíbili, protože v jeho rámci chodí do škol odborníci přímo z bankovnictví, kde pak debatují o zodpovědném hospodaření s penězi a také o kyberbezpečnosti. „Díky soutěži European Money Quiz mají žáci možnost zapojit se do celoevropského klání zaměřeného na finanční gramotnost,“ uvedla Hildová a upozornila také na vzdělávací seriál Bankovkovi, kde se asociace s Českou televizí snaží zábavnou formou děti naučit hospodařit s penězi.

Interaktivní platforma Skoala České spořitelny uvedla, že reaguje na situaci, kdy učitelům chybí ucelené podklady a systematická podpora, takže výsledná úroveň získaných vědomostí na školách se zásadně liší. S tím ale nesouhlasí Stefan Fous z Odboru vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí. Připomíná, že ministerstvo má definovaný minimální obsah „Standardu finanční gramotnosti“, prostřednictvím něhož určuje, jaké znalosti a dovednosti by si žáci na jednotlivých stupních měli osvojit.

„Tento standard se následně propisuje do Rámcových vzdělávacích programů, které vytváří Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a na jejichž základě si školy zpracovávají své vzdělávací programy,“ vysvětlil Fous. Připustil ale, že konkrétní přístup škol je už potom věcí jejich rozhodnutí. Jak a s jakými výsledky výuka probíhá, ale na školách kontroluje Česká školní inspekce.

Podle ministerstva se Česko dokonce stalo jednou z prvních zemí, které zavedly povinné finanční vzdělávání ve školách - od roku 2009 na středních, od 2013 na základních.

Finanční gramotnost je i součástí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a je jednou z priorit vzdělávacího systému.

„Zvyšování finanční gramotnosti žáků je pro MŠMT vysokou prioritou, což se odráží zejména v dlouhodobých strategických plánech, iniciativách a v zařazování tohoto tématu do obsahu vzdělávání například prostřednictvím očekávaných výstupů v Rámcových vzdělávacích programech,“ uvedl vedoucí Oddělení komunikace s médii MŠMT Patrik Kubas. Školy dle něj mají k dispozici metodické materiály i příklady dobré praxe, jak finanční gramotnost začlenit do výuky.

Výuka tedy probíhá nejen teoreticky, ale i prakticky, například prostřednictvím simulací, projektových dnů či reálných příkladů, které žáci a studenti mohou využít v běžném životě.

„Školy mohou zařazovat finanční gramotnost jako součást pravidelné výuky, například v předmětu Svět práce, nebo formou různých projektů. Doposud ale výuka finanční gramotnosti na školách neměla systematickou podobu, která by zasáhla všechny žáky. A to už je v současné době nezbytností,“ reaguje prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Připouští, že i přesto probíhá výuka finanční gramotnosti na řadě škol již dlouhá léta, zmiňuje například projekt Rozumíme penězům.

„V poslední době se do této oblasti zapojuje i řada finančních institucí, které připravují pro školy ucelené programy, například Česká spořitelna, stejně jako neziskové organizace. Z organizací MŠMT je to pak Národní pedagogický institut, který nabízí především určité formy vzdělávání pro pedagogy škol,“ říká Luboš Zajíc.

České Ministerstvo školství nevidí úroveň finanční gramotnosti žáků českých škol nijak tragicky, spíš naopak. V mezinárodních srovnávacích studiích se jeví jako nadprůměrná. Výzkum finanční gramotnosti se provádí především v rámci mezinárodní studie PISA (Programme for International Student Assessment), organizované OECD. „Poslední výsledky ukázaly, že žáci dosahují obdobné úrovně vědomostí jako jejich vrstevníci v Rakousku, Polsku nebo USA,“ uvedl Patrik Kubas a zdůraznil, že obdobně jako v případě matematické a čtenářské gramotnosti existuje v České republice nadprůměrná pozitivní souvislost mezi finanční gramotností žáků a jejich socioekonomickým statusem.

Česká školní inspekce zveřejnila národní zprávu, která ukazuje úroveň finanční gramotnosti českých žáků a upozorňuje, kde je potřeba zlepšení. Zdůrazňuje ale také, jaký vliv má rodinné zázemí a školní prostředí.

Ve čtvrtek 27. března pořádá Česká bankovní asociace ve spolupráci s ČSOB a s Nadací České spořitelny pod záštitou Ministerstva financí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy konferenci s názvem Den finančního vzdělávání. Ve Slovanském domě v Praze budou prezentovány aktuální projekty bank na podporu finančního vzdělávání, včetně praktických ukázek vzdělávacích programů a nástrojů pro výuku. Zájemci se také budou moci zúčastnit interaktivních workshopů vedených experty z bank i učiteli.

V posledních letech věnuje ČBA zvláštní pozornost bezpečnosti v online prostředí. Ta je stěžejním tématem projektů Kybertest a CyberGame, které děti seznamují s pravidly bezpečného chování v online prostředí a upozorňují na hrozby, které reálně hrozí a mohou vést ke ztrátě peněz. „Všechny tyto aktivity mají za cíl rozvíjet u dětí a mladých lidí nejen finanční, ale také digitální gramotnost, a připravit je tak na zodpovědné a informované rozhodování o svých financích,“ říká Zdeňka Hildová.