Odborník hodnotí telefonát jako výhru Putina

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vladimir Putin v úterý během telefonického rozhovoru s Donaldem Trumpem souhlasil s dočasným zastavením ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, a to na 30 dní.

Britský historik Edward Lucas to označil za pozitivní zprávu pro Ukrajince, Rusku se ale podle něj nedá věřit a příměří potrvá jen tak dlouho, jak se to Kremlu bude hodit.

„Jakmile se rozhodnou ho porušit, obviní z toho Ukrajinu a začnou znovu útočit,“ řekl Seznam Zprávám s tím, že Moskva může kdykoliv tvrdit, že Kyjev příměří porušil, a využít to jako záminku k dalším útokům.

„Obecně příměří funguje tehdy, když jsou politické a geopolitické podmínky vyrovnané – a to teď rozhodně nejsou. To není dohoda, kterou by Ukrajina sama vyjednala. Bylo to dohodnuto za jejími zády, Kreml tím jen získává čas a zároveň vychází vstříc Trumpovým ambicím,“ podotkl Lucas s tím, že se mezi Washingtonem a Kyjevem pouze prohlubuje velká propast.

Podle historika se jedná pouze o provizorní řešení bez skutečné diplomatické váhy. „Dopadne to špatně,“ dodal a zároveň upozornil, že příměří může Moskvě poskytnout čas k přeskupení sil. Rusko by ho, jak říká, mohlo využít ke stažení své námořní flotily zpět do přístavů, jako je Sevastopol, a k přípravě na další operace v oblasti námořních tras kolem Oděsy.

„Nejsem z toho nadšený. Musíme počkat na reakci Ukrajiny, ale celkově to působí nejistě a neočekávám, že by to vedlo k trvalému a komplexnímu míru, který je skutečně potřeba,“ dodal.

Během telefonátu mezi Trumpem a Putinem se totiž řešilo i možné příměří v Černém moři. Ukrajinci, přestože nemají vlastní válečné lodě ani velká vojenská plavidla, dokázali Rusům zasadit citelné rány.

Při útocích na vojenské cíle v moři i na anektovaném Krymu využívali především bezpilotní plavidla plná výbušnin, díky nimž se jim podařilo potopit či vyřadit z boje více než 20 ruských lodí, včetně několika výsadkových.

I proto začátkem loňského roku ruské síly přesunuly většinu své flotily ze základny v Sevastopolu kvůli zvýšenému riziku ukrajinských útoků. Britské ministerstvo obrany tehdy upozornilo, že klíčovou roli v ochraně nejcennějších lodí Černomořské flotily nyní hraje přístav Novorossijsk na severovýchodě Černého moře.

„Byl to náš návrh – částečné příměří mělo být prvním krokem, ale Američané se rozhodli tlačit na víc,“ citoval hlavní zpravodaj listu Financial Times v Kyjevě Christopher Miller nejmenovaného ukrajinského představitele, který je obeznámený s mírovým vyjednáváním. Ten dodal, že pozastavení útoků na energetickou infrastrukturu je „jediným realistickým návrhem, protože Putin chce válku“.

S tím souhlasí i analytik a profesor na Kyjevské univerzitě Taras Kuzio, který pro Seznam Zprávy popsal, že je přesvědčen, že Putin o žádný mír nestojí. „Pamatujte, že Putin neuskutečnil žádný ze svých cílů na Ukrajině. Nekontroluje žádná velká ‚ruská‘ města. Dobyl pouze těch 20 procent, která držel na jaře 2022. Ukrajinská identita se pod jeho vlivem spíše posílila, než oslabovala. Do května bude mít Rusko milion obětí,“ řekl.

Prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve uvedl, že si myslí, že Vladimir Putin je ve skutečnosti jenom příliš vystrašený na to, aby Donaldu Trumpovi řekl, že chce pokračovat ve válce, a místo toho zahaluje své skutečné záměry v nerealistických požadavcích, které vypadají, že se zajímají o mír.

„Putin mluví v kódu a stále opakuje, že je potřeba řešit ‚základní příčiny‘, což je ve skutečnosti kód pro změnu ukrajinského režimu. Chce uznání Krymu a kontrolu nad oblastmi, které částečně ovládá. Je typické pro diktátory, že nechtějí být tlačeni do rychlých dohod a dávají si čas na vyjednávání,“ řekl Seznam Zprávám v rozhovoru kanadský analytik Michael Bociurkiw.

Lucas nakonec upozornil, že tato dohoda pouze poukazuje na určitý nedostatek vážnosti ze strany Bílého domu. „Dává to pouze jakýsi symbolický impulz Trumpovu egu, které touží po vítězství v zahraniční politice a rehabilitaci Ruska. Pro Kreml to není řešení, protože Putin neustoupí. Je posedlý porážkou Ukrajiny a Západu a chce se zapsat do ruské historie jako velký vůdce vedle Stalina,“ uzavřel.