Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ruský prezident Vladimir Putin během svého půl druhé hodiny trvajícího rozhovoru s Donaldem Trumpem souhlasil s přerušením útoků na energetickou infrastrukturu, a to na 30 dní. S odvoláním na informace z Kremlu a Bílého domu to napsala agentura Reuters.
Podle ní byla tématem hovoru i výměna 175 válečných zajatců. Prezidenti se rovněž měli dohodnout na „zřízení expertních skupin pro ukrajinské urovnání“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během své návštěvy Finska prohlásil, že návrh příměří podporuje, potřebuje ale víc podrobností.
„Vždy jsme podporovali myšlenku neútočení na energetickou (infrastrukturu),“ řekl na tiskové konferenci v Helsinkách. Putinovy podmínky míru ale podle něj ukazují, že Rusko není připraveno válku ukončit.
„Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být již dávno ukončen upřímným mírovým úsilím v dobré víře,“ stojí v prohlášení Bílého domu, které na síti X zveřejnila Trumpova mluvčí Karoline Leavittová. Nezmiňuje nicméně, že válku na Ukrajině rozpoutalo v únoru 2022 Rusko celoplošnou invazí.
Prezidenti se rovněž měli shodnout, že na Blízkém východě budou bezodkladně zahájena jednání o příměří a trvalém míru na Ukrajině. Řeč měla rovněž přijít na Írán či „potřebu zastavit šíření strategických zbraní“.
Trump následně telefonát s Putinem na své síti Truth Social označil za „velmi dobrý a produktivní“. „Kdybych byl prezidentem, tato válka by nikdy nezačala!“ napsal také.
Útoky na ukrajinskou energetiku
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu jsou pro Kyjev jedním z nejpalčivějších problémů. Nepřítel nezřídka cílí na velké elektrárny, ale i elektroenergetické uzly či sítě dálkového vytápění.
Jak Seznam Zprávy napsaly už dříve, během tří let ruské války bylo podle dostupných údajů poškozeno nebo zabráno přibližně 70 procent výrobních kapacit.
Odlišná prohlášení
Vyjádření Kremlu je obšírnější. Prezident podle něj již vydal rozkaz k zastavení útoků na ukrajinské energetické cíle.
Jinak ale prohlášení opakuje veskrze to, co Putin nastínil už minulý týden. Jde například o „účinnou kontrolu“ jakéhokoliv příměří na linii konfliktu, požadavek na zastavení ukrajinské mobilizace či přezbrojování ozbrojených sil.
Zmiňuje i širší požadavek na „odstranění hlavních příčin krize“ - to v ruské praxi znamená otázku rozšíření NATO do střední a východní Evropy a otázku ukrajinské suverenity.
Podle serveru Meduza Trump rovněž od Putina slyšel, že klíčovou podmínkou pro zabránění další eskalaci a dosažení řešení „musí být úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a zpravodajské podpory Kyjevu“.
Co Putin řekl dříve:
Novinář listu The Wall Street Journal Yaroslav Trofimov v souvislosti s prohlášeními upozornil na rozdíly.
Zatímco Trump zmínil závazek Ruska neútočit na „energetiku a infrastrukturu“, Kreml mluví pouze o 30denním vzájemným pozastavením útoků na „energetickou infrastrukturu“. Moskva tak podle Trofimova nesouhlasila se zastavením útoků proti přístavům, mostům a dalším ukrajinským zařízením.
První hovor od Džiddy
Telefonát mezi prezidenty začal podle informací z Bílého domu začal v 15:00 SEČ. „Hovor probíhá dobře a stále pokračuje,“ napsal na síti X v jeho průběhu zástupce personální šéfky Bílého domu Dan Scavino.
„Konverzace skončila,“ oznámil podle TASS zhruba o půl šesté středoevropského času mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Prezidenti si volali poprvé od schůzky v saúdskoarabské Džiddě, kde ukrajinští diplomaté kývli na Američany navržené 30denní příměří.
Putin po tomto jednání reagoval, že je připravený přistoupit na příměří, vytyčil ovšem několik požadavků. „Vycházíme z toho, že zastavení bojů musí vést k dlouhodobému míru a eliminovat základní příčiny celé krize,“ prohlásil.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak ale v úterý podle ČTK uvedl, že Kyjev nehodlá jednat ani o snížení počtu svých vojáků, ani se nevzdá území, které Rusko okupuje.
Území a elektrárny
Trump telefonát avizoval v neděli, co přesně bude předmětem jednání, zůstávalo nejasné. Americký prezident pouze naznačil, jaká dvě témata budou schůzce dominovat. „Budeme mluvit o území. Budeme mluvit o elektrárnách,“ odpověděl na otázku, čeho by se mohly týkat možné ústupky, na nichž by se strany během vyjednávání mohly dohodnout.
Server Semafor s odvoláním na dva informované zdroje napsal, že američtí představitelé jednali mimo jiné o tom, že by se USA mohly snažit pokusit přimět OSN, aby rovněž uznala Krym za ruský. Konečný verdikt ale nepadl a jde o jednu z možností, upozornil.
Připomeňme, že současný šéf Bílého domu už během loňské předvolební kampaně tvrdil, že více než tři roky trvající konflikt dokáže ukončit během 24 hodin.
Jeho postup nicméně v posledních týdnech vedl k roztržce se Zelenským. Toho nejprve označil za diktátora bez voleb, vše pak vyvrcholilo roztržkou před kamerami v Oválné pracovně Bílého domu, kam ukrajinský prezident přijel kvůli složitě dojednané dohodě o nerostných surovinách. K jejímu podpisu ale nakonec nedošlo.
Spojené státy následně dočasně pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině i sdílení zpravodajských informací. Obojí obnovily právě až poté, co Kyjev souhlasil s příměřím.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření ukrajinského prezidenta.
