Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tomáš Sedláček napoprvé Václava Havla omylem odmítl. Začátkem tisíciletí jel mladý ekonom metrem, když mu zazvonil telefon. V praskajícím sluchátku zaslechl cosi o místě ekonomického poradce v kanceláři Fischer. Slušně poděkoval a odmítl. „Vzápětí mi strašně vynadal profesor z fakulty, jak jsem mohl odmítnout nabídku z Pražského hradu. Bohužel v metru byl slabý signál. A já prostě špatně rozuměl, protože tehdy byla známější cestovní kancelář Fischer než jméno Pavla Fischera z Kanceláře prezidenta republiky,“ vypráví Tomáš Sedláček.
Nedorozumění ale ještě ten den vyřešil a roku 2001, kdy mu bylo pouhých 23 let, nastoupil jako ekonomický poradce prezidenta Václava Havla. Po jeho odchodu z funkce Tomáš Sedláček patřil k týmu připravujícímu vznik Knihovny Václava Havla. A po dalších více než dvou dekádách se osmačtyřicetiletý ekonom tento měsíc stal jejím novým ředitelem. „Nepřicházím dělat radikální změny, ale mám jasnou představu, jak činnost knihovny rozvinout,“ deklaruje někdejší hlavní makroekonomický stratég ČSOB a člen Národní ekonomické rady vlády.
Ve funkci může zužitkovat osobní známost. Havla, jenž žil v letech 1936 až 2011, coby jeho poradce ho vídal několikrát týdně. „Každý den jsem vybíhal Zámecké schody na Pražský hrad a normálně jsem tam od rána do večera seděl v kanceláři,“ vzpomíná Sedláček, kterého si prezident vyhlédl zřejmě jako hlas mladé generace nesvázané životem v komunismu. Hoch pro něj zjišťoval stanoviska významných ekonomů, připravoval mu podklady či pomáhal formulovat stanoviska k tématům, jako přijetí eura.
Největší radost Sedláček měl, když Havlovi domluvil schůzku s renomovaným sociologem Zygmuntem Baumanem. „Ale zajímavé bylo i převádět ekonomické pojmy do Havlova filozoficko-uměleckého jazyka, aby jim rozuměl. Tam jsem se vlastně učil základy toho, co dělám dodnes,“ uvažuje popularizátor ekonomie Sedláček, jenž se dlouhodobě vyjadřuje k mnoha tématům.
Širší veřejnost ho zaznamenala v roce 2009 díky bestselleru Ekonomie dobra a zla, ve kterém čtivě vysvětloval ekonomické zákonitosti od starověku po tehdejší velkou hospodářskou krizi. Knihy prodal desítky tisíc výtisků, anglický překlad vydalo prestižní nakladatelství Oxford University Press a nakonec vznikla i divadelní adaptace. Později byl Sedláček například členem Světového ekonomického fóra nebo součástí poradního týmu předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa.
Tomáš Sedláček strávil deset let dětství a dospívání ve Finsku a Dánsku. Absolvoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, později studoval na Yaleově univerzitě v USA.
Kontakty nyní zužitkovává v nové funkci. Stihl už mluvit s bývalým americkým velvyslancem Bijanem Sabetem nebo současným britským Mattem Fieldem. „Projevil zájem jezdit s námi do regionů, což by bylo skvělé,“ slibuje si Sedláček, jehož tvář ale také může fungovat na plakátech. Sotva na elektrické jednokolce dorazí do pražské Ostrovní ulice, kde Havlova knihovna sídlí od roku 2014, zastavuje ho kolemjdoucí a ptá se, zda tu teď přibude pořadů o ekonomii. „Přijďte, máme tady program skoro každý večer,“ zve ho nový šéf.
Práci mu nabídl předseda správní rady, investor Gabriel Eichler. Knihovnu dříve vedli literární kritik Martin C. Putna či bývalý diplomat Michael Žantovský, který skončil na jaře 2023. Jeho nástupce Milan Babík sice s Českým rozhlasem Plus uspořádal mezinárodní konferenci, na kterou do Prahy přijel světově uznávaný historik Timothy Snyder, po několika měsících ale Babík z osobních důvodů skončil a knihovna znovu hledala. Než se šéfem stal Sedláček, musel vypracovat koncepci a sejít se s týmem.
V něm změny neplánuje ani v hlavní činnosti instituce. Ta funguje od roku 2004 po vzoru amerických prezidentských knihoven, jako jsou ta Kennedyho či Reaganova. Pražská obdoba shromažďuje materiály o Havlovi, vydává knihy, pořádá konference, věnuje se vzdělávaní nebo v Ostrovní ulici organizuje autorská čtení a debaty pro veřejnost. Týkají se politiky, historie i literatury. „Málokterá soukromá instituce nabízí lidem zdarma skoro každý večer tolik potravy pro duše. Jáchym Topol s Erikou Zlamalovou na tom odvádějí skvělou práci,“ zmiňuje Sedláček známého spisovatele a dramaturgyni, kteří program sestavují.
Ročně knihovna přivítá asi 8500 lidí, sál s kapacitou 80 osob bývá naplněný ze tří čtvrtin. „Tam už moc prostoru pro zlepšení není. Nebál bych se ale dělat vybrané akce ve větších sálech,“ navrhuje nový ředitel, který chce rovněž rozvíjet internetovou televizi Havel Channel nebo častěji jezdit do regionů. Na to však potřebuje peníze. „Jedním z mých nejdůležitějších úkolů bude fundraising,“ připouští.
Podle poslední zveřejněné výroční zprávy za rok 2023 knihovna hospodaří asi s 18 miliony korun ročně. Nejvíc, zhruba deseti miliony, přispívá rodinná nadace Bakala Foundation podnikatelů Michaely a Zdeňka Bakalových. K významnějším menším sponzorům patří Karel Komárek Family Foundation, Moneta Money Bank nebo Nadace Sekyra Foundation. „Díky dárcům mohla knihovna fungovat nezávisle na politice celých posledních dvacet let, kdy bylo dědictví Václava Havla relativně nepopulární, pravda a láska se staly terčem posměchu, a dokonce i čeští prezidenti zpochybňovali hodnoty Evropské unie. Nikdo tu za tu dobu nebyl schopný nadchnout národ k něčemu většímu, jako to kdysi udělal Havel. Teď už je ale národ tím cynismem z nejvyšších pater politiky snad otrávený. Mám pocit, že se doba konečně mění a že se snad pravda a láska vrátí,“ věří Tomáš Sedláček.
Podle něj úkolem knihovny není mluvit Havlovým hlasem ze záhrobí, ale udržovat jeho dědictví. „Například dnes se každý specializuje na svůj obor, ale málokdo dovede mezi těmi světy nacházet spojnice, jako to uměl Havel,“ uvažuje ředitel knihovny, který chce v debatách propojovat filozofy, matematiky, politiky i mladé. „Snažit se vytahovat z myšlení lidstva to nejlepší. Protože když to zanedbáme, může dojít až k válečným situacím,“ varuje.
Tomáše Sedláčka svého času zařadil odborný časopis Yale Economic Review mezi pět největších ekonomických talentů světa.
Nepochybuje, že kdyby Václav Havel žil, snažil by se usmířit Ameriku s Evropou. „A také s Ruskem. Vzpomeňte, jak řekl: nejvíc nám pomůžete, když pomůžete Sovětskému svazu na jeho sice nezvratné, ale přesto nesmírně komplikované cestě k demokracii,“ cituje ekonom prezidentův slavný projev v americkém Kongresu z roku 1990.
V době, kdy třetím rokem pokračuje ruská invaze na Ukrajinu, se to může zdát nemístné. Sedláček ale nevolá po ústupcích agresorovi. Pouze připomíná, že desítky let evropského blahobytu pramení z míru, který na starý kontinent přinesla Evropská unie se svým společným trhem, měnou, zákony či někde jazykem. „Výsledkem je naprostá anomálie, kdy se poprvé v evropských dějinách takhle dlouho vzájemně nevraždí sousední národy nebo lidé jiného vyznání. Myslím, že právě evropskou myšlenku je teď načase propagovat ve světě,“ uvažuje Sedláček.
V nedávném komentáři pro Hospodářské noviny vyzval, aby se Evropa myšlenkově probudila. „Měli bychom mít myšlenkový tank, think-tank, a tím vést sebe i svět,“ napsal zjevně přesvědčený, že takovou institucí by pod jeho vedením mohla být Havlova knihovna.
Kromě psaní či vyučování na pražské Metropolitní univerzitě se poslední roky živil projektem nazvaným Akademie Tomáše Sedláčka. Na sérii seminářů pro děti, dospělé i firmy probírá se svým osmnáctiletým synem Kryštofem témata od matematiky po filozofii. Například dětem pomáhají vybudovat si kladný vztah k matematice tím, že jim místo teorie rovnou předloží aktuální státní rozpočet. Děti ho zkouší sestavit lépe než ministr financí. „To baví je a díky tomu i mě. Akademii se chci věnovat i dál, zatím mám pravidelné úterní a středeční večery,“ říká Sedláček.
Podle svých slov se trochu stáhl z veřejného života. „Jsem někde úplně jinde, než jsem byl před sedmi lety,“ konstatuje. S druhou manželkou, která žila ve Švýcarsku, dnes vychovává dvouletou dceru. Ekonom, jenž nyní dnem a nocí přemýšlí o údělu starého kontinentu, jí nemohl dát výstižnější jméno: dcera se jmenuje Evropa.
