Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Současná globální politická situace stále více omezuje volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny a komplikují jejich výměnu. Podle vědců zabývajících se změnou klimatu a jejími dopady by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
V článku v časopise npj Climate Action to uvedla čtveřice evropských vědců. Jedním ze spoluautorů je bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
Podle vědců by měla být data v maximálním rozsahu pro výzkumné účely k dispozici zdarma všem vědeckým institucím po celém světě, což by zajistilo efektivnější využití veřejných peněz.
Univerzální a právně závazná úmluva o klimatických datech, kterou by schválila velká většina aktérů, může podle vědců pomoct k lepšímu pochopení klimatického systému Země a podpořit zmírnění dopadu lidské činnost na něj.
Obtížnější přístup k datům neomezuje jen vědce, ale také tvůrce klimatických politik a v konečném důsledku i firmy. „Každá forma důvěryhodné klimatické politiky musí být založena na důkazech,“ uvedli vědci. Spolehlivé informace jsou podle nich potřebné k tomu, aby byly strategie pro zvládání změny a dopadů vhodné a přijatelné.
Úspěch studií závisí na sdílení si dat z výzkumů
Loni se vědci dohadovali například nad tím, proč průměrná globální teplota vzrostla nečekaně výrazně. „Rozuzlení vlivu lidských a přírodních faktorů závisí i na množství a kvalitě časově přesných, sezonně odlišných a prostorově vymezených rekonstrukcí klimatu, které přesahují moderní období meteorologických měření,“ vysvětlili vědci.
Kolísáním změny klimatu se zabývá paleoklimatologie. Její úspěch bude výrazně záviset na ochotě a schopnosti si vzájemně mezi státy zpřístupňovat data z výzkumů.
„Změny v biosféře a klimatickém systému nelze zcela pochopit bez údajů z Arktidy a subarktické oblasti, z níž více než polovina leží na ruském území. Podobně nelze klimatologické a environmentální poznatky ze subpolárních lesů v severní Severní Americe jednoduše přenést do vyšších šířek Eurasie. Dopady Ruskem vyvolané války jsou i ve vědecké spolupráci dalekosáhlé a dlouhodobé,“ uvedli vědci.
Dodali , že sice řadu údajů lze získat z družicových dat či modelů, ale získávání dat na místě to nenahradí. Právě válka na Ukrajině je příkladem, kdy konflikty podvazují řešení globálních problémů. Rusko má nejdelší arktické pobřeží či zónu permafrostu.
Přenos dat a znalostí je obtížný i s Čínou a několika zeměmi v Africe a na Středním východě. Nejenže politická nestabilita brání výměně dat o klimatu, ale může vědeckou činnost znemožnit.
Příkladem mohou být problémy s monitoringem sucha nejen v subsaharské Africe. Snižuje se kvalita prevence před požáry, což má dopad na potravinovou bezpečnost. Systémy, jako například Windy.com, částečně chybějící informace kompenzují, ale datům přímo z místa se nevyrovnají.
