Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Končící portugalská vláda vyloučila nákup amerických letounů F-35, jejichž pořízení doporučovalo velení letectva.
Ministr obrany Nuno Melo v té souvislosti uvedl, že při rozhodování musí být zohledněna „předvídatelnost spojenců“.
„Při rozhodování nemůžeme ignorovat geopolitické prostředí. Nedávný postoj Spojených států v kontextu NATO nás musí přimět k tomu, abychom se zamysleli nad nejlepšími možnostmi, protože předvídatelnost našich spojenců je přínosem, který je třeba vzít v úvahu,“ reagoval na dotaz serveru Públiko, zda se vláda bude doporučením armády řídit.
„Svět se změnil, a tento náš spojenec by mohl přinést omezení v oblasti používání, údržby, komponentů a všeho, co souvisí se zajištěním provozuschopnosti letadel a jejich použití ve všech typech scénářů,“ dodal Melo s tím, že existuje několik možností, které je třeba zvážit, zejména v souvislosti s evropskou výrobou.
Bruselská mutace serveru Politico v té souvislosti připomněla zaznívající obavy, že by americká vláda mohla rozhodnout o zablokování přístupu k aktualizacím softwaru a náhradním dílům potřebným k plnému provozu letounů F-35.
Stíhačka F-35
- Je koncepčně modernější než F-16 i gripen a jde o bojový stroj páté generace.
- Prototyp poprvé vzlétl v prosinci 2006, první sériové kusy začaly přicházet do služby americké námořní pěchoty od roku 2015, letectva od roku 2016 a námořnictva od roku 2019.
- Délka varianty A určené pro armádní letectvo dosahuje 15,7 metru, rozpětí křídla je 11 metrů, prázdná hmotnost 13,3 tuny a maximální vzletová hmotnost 31,8 tuny.
- Je tedy mnohem větší a dvakrát tak těžší než gripen.
- Pohonná jednotka má maximální tah 191 kN, nejvyšší rychlost letounu je asi 1,6 Ma. Oproti gripenu i F-16 má F-35 dvě vnitřní pumovnice, což snižuje možnost jejího odhalení nepřátelskými radiolokátory.
- V případě potřeby se dá výzbroj zavěsit také pod křídlo, na šestici závěsníků; pod trupem je možnost nést pouzdro s čtyřhlavňovým kanonem ráže 25 mm GAU-22 a 180 kusy munice.
Zdroj: vojenský analytik Dušan Rovenský
Debaty na podobné téma se v posledních týdnech nevedou jen na jihozápadě Evropy. Například nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans na začátku týdne prohlásil, že Amsterdam smlouvu na letouny nezruší.
Česko plánuje dát za nákup amerických F-35 celkem 150 miliard korun. Premiér Petr Fiala Seznam Zprávám tento týden řekl, že vláda od obchodu odstoupit nehodlá. Podle něj je nutné uvažovat v širších souvislostech – první letadla se do České republiky dostanou, až bude v Bílém domě jiný prezident.
Letounů tohoto typu je v provozu už více než 1100 po celém světě. Přinejmenším dokud USA budou vázány v NATO, je nepravděpodobné, že by od smlouvy odstoupily. Odstoupení evropských států pouze připomíná, že se v Evropě a Kanadě objevují protiamerické nálady, zmiňuje Forbes.
Nákup amerických stíhaček F-35
- Pořízení 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun v Praze stvrdili koncem ledna 2024 podpisem memoranda ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet.
- První stíhačky z nejdražší české armádní zakázky by měly dorazit v roce 2031, všechny v Česku budou do roku 2035.
- Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu Česko zaplatí 106 miliard korun, postupně je uhradí v letech 2024 až 2034. Dalších 44 miliard korun půjde zejména na infrastrukturu, palivo, přípravu personálu a odvod DPH.
- První stroje budou hotové v roce 2029, jejich dodávky do ČR začnou v roce 2031 a skončí do roku 2035. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje Ministerstvo obrany na 322 miliard korun.
Zdroj: ČTK
