Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na jednání předsedů sněmovních stran o obraně státu nedorazí Andrej Babiš ani Tomio Okamura. Řekli to v úterý v parlamentu, pět dní poté, co premiér Petr Fiala schůzku svolal.
Za tak dlouhé napínání to ani nestálo, neúčast opozice není překvapením. Tím spíš v předvolebním čase. A i proto, že vláda už schválila zvyšování obranných výdajů na tři procenta HDP, se kterým opozice nesouhlasí.
Takže argument, že o tom podstatném bylo rozhodnuto předem a opozice by byla jen pro ozdobu, působil poměrně věrohodně. Babiš ve Sněmovně avizovanou schůzku předsedů označil za vládní marketingovou akci. Ale také poznamenal, že si pozvání váží a že „pro ANO byla bezpečnost a obranyschopnost České republiky vždy prioritou“. A proto by se jí měli místo jednání za zavřenými dveřmi zabývat poslanci, čehož se Babiš vzápětí svým košatým projevem ujal.
Tím, že navrhl setkání stranických špiček, Fiala minulý týden převzal iniciativu. Že by národním zájmům prospělo, aby se v klíčových otázkách typu obrany rámcově shodovaly všechny partaje, je stěží zpochybnitelné východisko. Fiala zároveň posunul do centra politiky téma, se kterým jde do voleb: posílení bezpečnosti tváří v tvář ruské hrozbě a slábnutí amerického zájmu o Evropu.
Andrej Babiš by jako účastník kulatého stolu působil jako ten druhý, ne jako ten hlavní. Anebo jako ten, komu starost o bezpečnostní otázky neleží na srdci tolik jako vládě, protože tři procenta HDP dávat nechce. Ani jedno, ani druhé by se mu moc nehodilo.
Nemluvě o tom, že být řadovým účastníkem schůzky s premiérem vlády, kterou vytrvale označuje za „nejhorší“, by vyžadovalo takovou dávku osobního nadhledu a sebezapření, jíž Babiš možná není schopen.
Pozvánku odmítl, zahrál ji do autu. Vysvětlil to solidně připraveným otevřeným dopisem, který v parlamentu - prokládaje ho mnoha improvizovanými komentáři - v úterý přečetl. Bylo to na Babišovy poměry konzistentní kritické vystoupení. Dalo se z něj odhadovat, že si předseda ANO uvědomuje, že tentokrát je záhodno pracovat jak na image rozhněvaného opozičníka, tak na dojmu státotvornosti. K němu přispěla i informace, že se předtím sešel s prezidentem Pavlem.
Babiš Fialovu naléhavou výzvu k jednání oslyšel, aniž by přitom působil tak, že mu na bezpečnosti a armádě nezáleží. A téma stočil na své domácí předvolební hřiště: tedy kde na obranné a zbrojní výdaje chce vláda (desítky miliard ročně) vzít, jestli by zvýšila daně, škrtala, utahovala lidem opasky a tak dále. O nezvládnutém nedostatku vojáků, chaosu na ministerstvu a hlavně o nesmyslných a drahých stíhačkách F-35 v kampani ANO ještě uslyšíme mockrát. (Babiš místo letounů doporučuje štít Iron Dome a rakety Patriot.)
Tohle všechno je ale zbrojení - na podzimní parlamentní volby. Jádro věci leží mimo domácí politické cvičení, které na něm nezměnilo ani chloupek.
Proč se na obranu a bezpečnost máme vrhnout? Proč potřebujeme jinak nastavit měřítka a priority? Co je a pro další generace nejspíš bude podstatné? Co čeští státníci americkým prezidentům a spojencům v NATO řeknou, až přijde řeč na obranné výdaje? Že dvě procenta bohatě stačí, protože víc stejně neutratíme, a kromě toho u nás zakázky tradičně smrdí korupcí?
O tom, proč máme zbrojit a proti čemu se potřebujeme bránit, neřekl Babiš ve Sněmovně nic. Jenže aby měly všechny obranné výdaje, stejně jako obranné „nastavení“ celé společnosti smysl, je potřeba rozumět tomu, proč to všechno podnikáme. Tomu by prospěla dlouhodobá politická dohoda nad tématem „proč“ a na takové dohodě by měly dnešní i budoucí vládní i nevládní strany dál pracovat. Předvolební polemika o procentech HDP stojí až na druhém místě.
Pokud jde o zdůvodnění změny kurzu směrem k obraně, zkouška ze státotvornosti Andreje Babiše ještě čeká. S postojem „Putin je samozřejmě agresor, ale…“ úplně nevystačí. Jestli je Putin agresor, nebo ještě něco horšího, musí z toho středoevropský státník vyvodit nekompromisní závěry a přesvědčivě je hájit. Ale v tom mu Viktor Orbán moc dobře neporadí.
Volby do Poslanecké sněmovny 2025
Česko si zvolí novou vládu. V druhé polovině září 2025 proběhnou parlamentní volby. Současná vláda Petra Fialy je v úřadu od roku 2021, výsledky voleb těsně ovládla koalice Spolu. Volební účast tehdy překročila 60% hranici.
