Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americké akciové trhy v úterý odstartovaly obchodování růstem, ale pak přišel Donald Trump s novým prohlášením a vše se rázem změnilo. Americký prezident na své sociální síti Truth Social totiž oznámil, že od středy zdvojnásobí cla na dovoz oceli a hliníku z Kanady na 50 procent.
A tím to nekončí – od dubna hrozí i výrazným zvýšením cel na dovoz aut, pokud Kanada nesníží svá vlastní cla. Původně se přitom očekávalo, že cla na ocel a hliník porostou jen na 25 procent. Trhy na Trumpovo oznámení okamžitě zareagovaly a rychle se propadly do červených čísel.
Co je to clo a jak funguje
Clo (nebo-li celní poplatek) je částka vybíraná státem při přechodu zboží přes celní hranici. Stát nebo skupina států jej používá jako tzv. ochranářský prostředek (země tak chrání svůj vnitřní trh před zbožím z okolních zemí). Vybírání cla kontroluje celní správa daného státu a upravuje je celní zákon.
- Dovozní - platí se za dovezené zboží. Právě tato cla zavádí Donald Trump. Cílem je zvýšit cenu importovaného zboží, a tak chránit domácí odvětví.
- Vývozní - platí se za vyvezené zboží. Není příliš běžné, týká se např. vývozu strategických komodit (ropa) a často je uvaleno za fiskálním účelem.
- Tranzitní - platí se za zboží, procházející územím státu.
Hlavní americké akciové indexy kolem 16. hodiny klesaly o 0,5 až 1,5 procenta. Později však ztráty zmírnily. Obchodování každopádně probíhá za vysoké volatility. A negativní vlna se rychle přelila i do Evropy. Akciový index STOXX 600 ve stejný moment ztrácel téměř dvě procenta a oslabovaly i německé a francouzské trhy. Pražská burza nebyla výjimkou, její index PX odepisoval kolem 16. hodiny 0,2 procenta.
Kolem 20. hodiny se americké trhy vzpamatovaly a vývoj nabral opačný směr. Index S&P 500 se překlopil do kladných hodnot a posiloval o přibližně desetinu procenta, zatímco technologický Nasdaq přidával zhruba jedno procento.
„Kanada musí okamžitě snížit svá protiamerická cla na zemědělské produkty, která u různých mléčných výrobků z USA dosahují 250 až 390 procent a která už dlouho považujeme za naprosto nehorázná,“ napsal Trump. Svým rozhodnutím tak potvrdil, že z obchodní války mezi USA a Kanadou nehodlá ustoupit.
Americký prezident dnešním oznámením reaguje na rozhodnutí vlády kanadské provincie Ontario zvýšit cenu elektřiny prodávané do USA. Tu odebírá asi 1,5 milionu amerických domácností a podniků ve státech Minnesota, New York a Michigan.
Mark Carney, nově zvolený lídr Liberální strany Kanady a budoucí premiér, ve svém pondělním vítězném projevu reagoval na nedávné výroky amerického prezidenta, který kromě vyjádření ke clům naznačil možnost začlenění Kanady jako 51. státu USA.
„Amerika není Kanada. A Kanada nikdy, nikdy nebude součástí Ameriky v žádné podobě či formě. Nežádali jsme o tento boj, ale Kanaďané jsou vždy připraveni, když někdo jiný shodí rukavice,“ reagoval Carney.
Tento hokejový metaforický obrat „shodit rukavice“ odkazuje na výzvu k boji, což zdůrazňuje Carneyho odhodlání čelit Trumpovým hrozbám a bránit suverenitu Kanady. Carney rovněž slíbil, že kanadská odveta v podobě cel zůstane v platnosti, dokud USA neprojeví respekt vůči Kanadě.
Nejistota na trhu vedla také k revizi investičních doporučení. Například stratégové Citigroup snížili svůj pohled na americké akcie z „nadvážit“ na „neutrální“, což znamená, že podle nich jejich dominance v nejbližší době ustupuje.
„Výjimečnost USA si dává alespoň na několik měsíců pauzu,“ napsali ve své zprávě. Podle nich bude americká ekonomika v nadcházejících měsících zaostávat za zbytkem světa a investoři by měli očekávat další slabší ekonomická data.
