Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Druhým českým zástupcem v Radě guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) vedle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) už zřejmě nebude guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Místo takzvaného alternáta by měl nově obsadit náměstek ministra financí Marek Mora. Návrh Ministerstva financí (MF) projedná ve středu vláda.
„Agenda EBRD se zaměřuje na rozvojovou a transformační spolupráci. ČNB má měnové financování zakázáno a neposkytuje ani Ministerstvu financí pro výkon agendy rozvojové spolupráce žádné finanční prostředky nebo jinou součinnost,“ uvedlo ministerstvo. „Situace, které se budou týkat kompetencí centrální banky, nebo při kterých bude expertiza ČNB v dané oblasti potřebná, budou s ČNB nadále konzultovány,“ doplnilo.
Nesouhlasíme, hlásí ČNB. Michl píše premiérovi
ČNB s navrhovanou změnou nesouhlasí. „Vzhledem k tomu, že nedošlo k významnější úpravě relevantních okolností na straně ČR ani EBRD, nevidíme důvody ke změně funkčního a 30 let osvědčeného způsobu institucionálního nastavení. Podle našeho názoru stávající uspořádání adekvátně reflektuje jak zaměření EBRD, tak postavení MF ČR a ČNB z pohledu jejich činnosti i zákonných mandátů,“ uvedl ředitel odboru komunikace centrální banky Jakub Holas.
Vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo dohody a MF přesto návrh předložilo vládě k projednání, obrátil se guvernér ČNB Aleš Michl dopisem na premiéra, v němž mu sdělil důvody nesouhlasu s návrhem.
„ČNB doposud nezaznamenala ze strany MF žádné výhrady ohledně praktického fungování dosavadní spolupráce obou institucí v agendě EBRD, proto neshledáváme žádné relevantní důvody ke změně aktuálního modelu kooperace,“ pokračuje Holas.
„Pokud jde o odmítání zapojení ČNB do rozvojové spolupráce a zdůrazňování zákazu měnového financování, platí, že to je dáno požadavky vyplývajícími z platného práva ČR i práva EU, přičemž tyto právní limity platí desítky let a nebyly dosud ze strany MF ve vztahu k institucionálnímu zajištění členství v EBRD jakkoli problematizovány, stejně jako ostatně ani celkové fungování spolupráce v agendě EBRD. Argumenty obsažené v předkládací zprávě proto působí poněkud účelově.“
EBRD byla založena v roce 1991, aby pomohla bývalým komunistickým zemím střední a východní Evropy a Sovětského svazu při přechodu k tržnímu hospodářství. Nyní působí v několika desítkách zemí v Evropě, Asii a Africe. V březnu 2021 se banka na žádost české vlády rozhodla, že po třináctileté pauze začne opět investovat v České republice.
Rada guvernérů je nejvyšším orgánem EBRD, své zástupce v ní má všech 75 členských zemí banky, stejně jako Evropská unie a Evropská investiční banka. Pozici guvernéra zpravidla zastávají ministři financí. Na pozici alternáta některé země využívají zástupce ministerstva financí, některé zástupce centrální banky. Rada guvernérů rozhoduje o členství zemí v EBRD či o výši kapitálu banky. Výkonnou pravomoc v EBRD má Rada ředitelů, jejíž členy Rada guvernérů jmenuje.
