Vlny ovládly Českého lva. Eben vtipkoval o uvalení cla

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejnavštěvovanější snímek loňského roku, historické drama Jiřího Mádla Vlny s více než milionem diváků, bylo vyhlášeno také nejúspěšnějším snímkem Českých lvů. Tuto sobotu večer v pražském Rudolfinu získalo šest ocenění včetně těch za nejlepší film, režii nebo scénář.

Amerikánka od Viktora Tauše, která byla co do počtu nominací v těsném závěsu za Vlnami, se dočkala ocenění za kostýmy, scénografii a kameru. Dařilo se také minisérii Metoda Markovič: Hojer, vyznamenané čtyřmi lvy, nebo televiznímu sitcomu Dobré ráno, Brno II.

Akademie ocenila herecký výkon Oldřicha Kaisera za roli v Zahradníkově roku Jiřího Havelky, jenž se obešel bez jediné vyřčené repliky. Cenu za nejlepší ženský výkon v hlavní roli obdržela Pavla Beretová, která excelovala v Roku vdovy.

„Nesmírně si vážím toho, že v naší zemi máme stále veřejnoprávní média,“ řekla producentka Vln Monika Kristlová na slavnostním večeru. Ten se nesl v poklidném duchu, obešel se bez kauz i přerušených proslovů. Kromě časomíry, která děkovným projevům vyhrazovala pouhou minutu, přidala režie i hrozbu, že se po případném překročení nekompromisně vypne mikrofon.

„Jsem si vědomý, že je to radikální krok. Pokud to nezabere, bude příští ročník moderovat Michaela Jílková,“ komentoval rozhodnutí moderátor večera, youtuber Karel Kovář známý jako Kovy. „Takhle se na vás musí, jinak to nejde,“ dodal.

Moderování protkal ebenovsky suchými vtipy, ale dařilo se mu nikoho neurazit. Lehce se zamotal jen v momentu, kdy si udělal legraci z načasování profilu filmu Mord a sekce in memoriam. Večer, koncipovaný podobně jako nedávné Ceny české filmové kritiky, se nesl v duchu oceňování přehlížených profesí. Na pódiu se vystřídali rekvizitář, skriptka, tlumočnice nebo lokační producent.

Do minutového limitu proslovů se vešlo překvapivě mnoho narážek na tíživou politickou situaci, někdy v podobě vtipů, jindy apelů.

„Bereme tě vážně a máme tě rádi. Věta, kterou Donald Trump nikdy neslyšel od svého otce,“ vtipkoval hned v úvodu večera Kovy. Z aktuální politické situace v USA si utahoval i Marek Eben, který na pódium dorazil v doprovodu tlumočnice Heleny Koutné, známé prací na karlovarském festivalu. „Vzhledem k napjaté mezinárodní situaci jsme se rozhodli uvalit 25% clo na veškeré tlumočení do americké angličtiny. Dříve než toto opatření vejde do praxe, budeme tlumočit jen 75 % obsahu,“ vysvětloval Eben, kterého Koutná simultánně překládala do angličtiny, aby se posléze odmlčela.

Ocenění tvůrci se na pódiu vyjadřovali také ke Slovensku. „Poprosím režii, aby nám nepouštěla naši novou sovětskou, chci říci slovenskou hymnu,“ žádala herečka Zuzana Zlatohlávková, která získala cenu za hlavní seriálovou roli v sitcomu Dobré ráno, Brno II.

Apely zazněly také z úst tvůrců vítězných Vln. „Přál bych si, abychom ty scény, které známe z našeho filmu, už nikdy neviděli. Ani v Praze, ani v Kyjevě,“ pronesl Stanislav Majer, který si v úvodu večera došel pro Českého lva za nejlepší mužský výkon ve vedlejší roli.

Režisér Vln Jiří Mádl zase připomněl slova zpravodajky Českého rozhlasu Věry Šťovíčkové. „Budit strach umí každej blbec, ale budit respekt málokdo. Tak abychom si to v téhle době pamatovali,“ vyzval.

Papírově to přitom mohlo vypadat na těsný souboj. Veleúspěšné Vlny se 14 nominacemi dotahoval experimentální snímek Viktora Tauše Amerikánka, který měl šanci na 13 sošek. Překvapení se však nekonalo a historické drama o hrdinství redaktorů Československého rozhlasu za sovětské okupace v srpnu 1968 nakonec posbíralo většinu hlavních ocenění.

To za režii pro Jiřího Mádla bylo z těch méně překvapivých, přesto tvůrci připomněli, že při vývoji Vln bojovali s pochybnostmi. „Chtěla bych poděkovat tobě, Jirko, že jsi byl tak statečný a věřil jsi mně. I v těch momentech, kdy nám říkali, že téma není aktuální a nikoho nezajímá, jsme šli dál a ty Vlny dovlnily až sem,“ děkovala producentka filmu Monika Kristlová.

Vizuálně působivá Amerikánka nepřekvapivě bodovala hlavně v obrazových kategoriích. Hned dva České lvy si odnesl scénograf Jan Kadlec, toho druhého za kostýmy. Oceněn byl také kameraman Martin Douba. „Chtěl bych poděkovat všem Amerikánkám, protože jejich odvaha mi dodávala sílu experimentovat,“ vzkázal Douba v Rudolfinu.

Nejméně předvídatelnou kategorií večera byla cena pro mužský herecký výkon v hlavní roli. Šanci měl i neherec Karel Martinec, kterého do filmu Mord obsadil jeho syn, debutující Adam Martinec. Cena nakonec doputovala k Oldřichu Kaiserovi, který ve filmu Jiřího Havelky Zahradníkův rok ztvárnil zarputilého obyvatele zahrádkářské kolonie. Ten svůj domov brání bez jediného slova. Možná z přetlaku těch nevyřčených svou děkovnou řeč zahájil expresivním výsknutím. „Tak to byly vzpomínky,“ vysvětlil. A pak prozradil nejdůležitější režisérskou připomínku, která ho vedla natáčením Zahradníkova roku: „Oldo, mlč. Jinak lev nebude.“

Také v kategorii ženských hereckých výkonů šlo o těsný boj, ve kterém nakonec akademie ocenila výkon Pavly Beretové ve filmu Rok vdovy. „Nevěřím tomu, že jsem to dostala zrovna já,“ komentovala ocenění Beretová, která se v kategorii potkala například s Lucií Žáčkovou z filmu Manželé Stodolovi nebo Terezou Rambou navrženou za Zápisník alkoholičky. „Letošek byl strašně silný v ženských hereckých výkonech,“ podotkla Beretová.

Kategorie bez překvapení? Dokumentární film. Přestože letos nabídla kvalitní snímky, jen jeden měl za sebou podobně spanilou jízdu jako hrané Vlny. Snímek režisérky Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být vloni zahájil úspěšnou sezonu na festivalu Berlinale a od té doby se o něm nepřestalo mluvit. Portrét fotografky Libuše Jarcovjákové sestává pouze z fotografií, důmyslně však pracuje s tempem, hudbou i autentickým vyprávěním umělkyně o vlastní tvorbě, pochybnostech i radosti z toho, že svět její práci konečně objevuje. Snímek po zásluze získal také cenu za nejlepší střih pro Alexandra Kascheeva.

I v kategorii animovaných filmů vše proběhlo podle očekávání. Kristina Dufková si odnesla Českého lva za Život k sežrání, který si premiéru odbyl na festivalu ve francouzském Annecy a získal si diváky třeba v Karlových Varech.

Jednou z největších změn na letošním předávání bylo rozšíření pozornosti pro televizní tvorbu. Herecké výkony v seriálech a minisériích dostaly svůj prostor, což je nepochybně dobrý krok. Nebude se tak opakovat situace z loňska, kdy České lvy za herecké výkony posbírali protagonisté oblíbeného seriálu Volha, Tomáš Jeřábek a Kryštof Hádek.

Nově vytvořeným kategoriím dominovalo oblíbené true crime Metoda Markovič: Hojer, které získalo cenu za nejlepší televizní seriál či minisérii a přidalo také sošky za herecké výkony Petra Uhlíka a Petra Lněničky. „Děkuji akademikům za to, že začínají rozbíjet mantinely mezi televizí i filmem a zjišťují, že televizní díla mají kvalitu filmovou,“ řekl režisér Metody Markovič Pavel Soukup.

Petr Lněnička svou cenu okomentoval příznačně: „Tý Voyo.“ Produkce této platformy spadající pod TV Nova, nově přejmenované na OnePlay, na Českých lvech patrně nebodovala naposledy. A nebylo by divné, kdyby postupně přibývaly i další televizní kategorie, v nichž se Voyo bude moci utkat nejen s Českou televizí, ale také s tvorbou dalších platforem - od Canal+ až po Primu.

Obě ženské herecké kategorie v seriálu či minisérii obsadil sitcom České televize Dobré ráno, Brno II. Pro ceny si došly Zuzana Zlatohlávková i Simona Lewandowska.

Možná nejdojemnější moment 32. ročníku Českých lvů: ocenění pro režiséra Karla Smyczka, autora slavné komedie Sněženky a machři, seriálu Bylo nás pět nebo pohádky Lotrando a Zubejda. „Když jsem se sem belhal, tak jsem si říkal, že bych si vlastně strašně přál, aby mi dlouho vydrželo srdce a bylo tak velké, až by dokázalo obsáhnout, jak strašně mám tu filmařinu rád,“ svěřil se režisér, který se dočkal ovace vestoje.

Ceremoniál ubíhal kvapně, poněkud předvídatelně, ale důstojně. Nepřinesl žádná zásadní překvapení, ale ani ostudu. Slova Pavly Beretové směrem k silné kategorii ženských hereček by se ale dala rozšířit. Letos se na lvech mluvilo o nadstandardně dobrých filmech i seriálech.