Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve svých pětadevadesáti letech zemřel minulý týden dvojnásobný držitel Oscara Gene Hackman. Několik dní předtím zemřela také jeho manželka Betsy Arakawa. Těla mrtvých manželů našla policie v domě poblíž amerického Santa Fe.
Jejich případ doprovází spousta otázek, zejména kolem příčiny úmrtí páru. Hackman zemřel na nemoc srdce a dechového ústrojí, u jeho manželky pak patologové odhalili nákazu hantavirem.
Co je hantavir a jak se šíří?
Hantavirus, dnes známý jako orthohantavirus, je vir z rodu RNA obvykle napadající ledviny nebo dýchací systém. Vyvolává nemoci různé vážnosti od těch méně nebezpečných až k těm smrtelným.
Vyskytuje se zejména u drobných hlodavců, jako jsou například myši, krysy, hraboši, myšice nebo potkani. Ti ho vylučují z tělního systému v podobě exkrementů, moči či slin. Ty člověk následně může vdechnout či sníst jako součást kontaminovaného jídla. Lidé se mezi sebou nakazit nemohou.
„Největšímu riziku nákazy jsou vystaveny osoby přicházející do kontaktu s hlodavci a místy, kde se hlodavci vyskytovali, například lidé pracující v zemědělství, lesnictví, myslivci, vojáci, lidé tábořící v přírodě, ale patří sem i lidé stižení povodněmi, jejichž obydlí byla zasažena vodou kontaminovanou výkaly a močí hlodavců. Přibližně pětkrát častěji onemocní muži než ženy,“ popsala před pěti lety hantavir Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa LDF MENDELU. Tehdy se totiž v Česku přemnožili hraboši a kromě škod na polích se zvýšilo i riziko přenosu nemocí.
Jakými příznaky se projevuje?
„Začíná to opravdu jako chřipka, bolesti těla, celkově špatný pocit,“ řekla doktorka Sonja Bartolomeová z jihozápadního léčebného centra Univerzity v Texasu pro časopis Time. „Na začátku onemocnění opravdu nemusíte být schopni rozlišit mezi hantavirem a chřipkou.“
Mezi další příznaky mohou patřit únava, horečka, bolesti svalů, zimnice, ale také zažívací problémy doprovázené nevolností. Doopravdy není jednoduché rozeznat, zdali se člověk hantavirem nakazil. Je proto potřeba sledovat, jestli se stav nakaženého časem zhoršuje.
Jak se nákaza léčí?
Zatím žádný specifický postup léčby v případě nákazy hantavirem neexistuje. Vždy je však důležitá hydratace, dostatečný odpočinek a včas reagovat na příznaky.
V případě napadení dýchací soustavy je klíčové zajistit v případě vážnějšího průběhu podporu dýchací soustavy například v podobě intubace a mechanické ventilace. Obvykle se podává také kyslíková terapie.
Pokud virus naruší funkci ledvin, může pacientům pomoci dialýza, která odstraní z těla toxiny, a udrží tak tělesné tekutiny v rovnovážném stavu.
Jaká je v případě hantaviru smrtnost?
Závažnost konkrétního případu se odvíjí od toho, jakým typem hantaviru se pacient nakazil. Nejnebezpečnější je typ viru, který zasahuje plíce. U něj je se může smrtnost dostat až na 60 procent nákaz a právě tuto variantu měla podle lékařů Arakawa.
U kmenů, které zasahují ledviny, se smrtnost pohybuje většinou v rámci jednotek procent, maximálně dosahuje 15 procent.
Úplné vyléčení z nemoci může trvat týdny, v některých případech i měsíce.
Jak se mohu před hantavirem bránit?
Pro prevenci je ideální co nejvíce omezit kontakt s hlodavci. Člověk by se měl vyhnout zejména konzumaci jakéhokoliv jídla, které mohl hlodavec kontaminovat.
Pokud má člověk hlodavce jako domácího mazlíčka, je klíčové dbát na hygienu při úklidu po něm. Není dobré nechávat například jeho klec dlouze neuklizenou, jelikož se tím hantavir v malých částečkách dostává do ovzduší, čímž se zvyšuje riziko nákazy.
V případě volně žijících hlodavců je pro člověka nejlepší kontakt s nimi úplně vyloučit a zabránit také jakémukoliv styku s vašim domácím mazlíčkem. Ten by se od něj totiž mohl nakazit.
Je nákaza virem častá?
V případě viru zasahujícího plíce jde o stovky tisíc případů ročně, přičemž velká část z nich pochází z Číny. Nejzasaženější lokalitou v Evropě je Finsko, které ročně eviduje 1000 až 3700 případů.
U viru zasahujícího ledviny je počet ročních případů zanedbatelný, celosvětově se pohybuje v nižších stovkách ročně.
A vyskytuje se i v Česku?
V Česku je nákaza hantavirem velmi neobvyklá. V období mezi lety 2016 až 2019 se v České republice nakazilo ročně pět až 17 lidí. Nutno však podotknout, že jde o diagnostikované případy, další nemocní nemuseli vůbec zjistit, že se nakazili právě hantavirem.