Ministr Vlček: Ať Korejci jasně řeknou, jak zapojí do Dukovan české firmy

Termín pro ostrý start největší veřejné zakázky v Česku se blíží. Dle vládních slibů má být do konce března podepsán kontrakt na dodávku nových jaderných bloků pro Dukovany mezi investorem, tedy energetickou skupinou ČEZ, a korejskou společností KHNP.

Do konce tohoto měsíce však měly být podepsány také klíčové smlouvy mezi investorským ČEZ a státem, který projekt financuje. Harmonogram se však otřásá.

Jak před týdnem upozornil web oEnergetice.cz, posunul se závazný termín pro podpis dvou důležitých dohod ČEZ s Ministerstvem průmyslu a obchodu z konce března až na konec května. Odklad se týká tzv. druhé prováděcí smlouvy, jež vymezuje vzájemné závazky a vztahy mezi státem a ČEZ při realizaci projektu. A dále smlouvy o výkupu elektřiny z nové elektrárny.

Kromě toho Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stále definitivně nerozhodl o stížnosti neúspěšného uchazeče o výstavbu dukovanských reaktorů – francouzské EDF. Její námitky proti průběhu soutěže šetří také Evropská komise.

Dle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka by však tyto průtahy neměly mít na dukovanský harmonogram vliv. „Projekt běží podle plánu tak, jak má. My jsme si řekli, že potřebujeme ještě určitý čas na to, abychom ty věci mezi státem a ČEZ dopracovali. Ty kontrakty jsou opravdu velmi komplikované. Vláda minulý týden schválila pouze technický dodatek, který to posouvá do konce května,“ řekl Vlček v rozhovoru pro SZ Byznys.

Znamená to, že i když nemáte vyjasněné vztahy mezi státem a ČEZ, může ČEZ podepsat s KHNP závaznou objednávku jaderných reaktorů do konce března tak, jak vláda slibovala?

Dnes nemám informaci, že by tomu tak být nemělo. Jednání mezi týmem ČEZ a týmem Korea probíhají téměř na každodenní bázi. Já sám jsem se svým týmem byl v Jižní Koreji na návštěvě před 14 dny. Další jednání probíhala v minulém týdnu, týkala se především zapojení českého průmyslu.

Ale ty smlouvy jsou opravdu velmi, velmi komplikované, mají mnoho desítek, ne-li stovek stran. Nejenom v otázkách cenových záležitostí, ale i v otázkách harmonogramu, smluvních pokut a záruk musí být vyjasněn každý detail.

Může si ale ČEZ dovolit podepsat objednávku na nové bloky, když nebude mít smluvně garantované rozdělení odpovědnosti, závazků a povinností se státem? A nebude mít smlouvu o podmínkách výkupu elektřiny? Smlouvy jsou klíčové pro investorské riziko i budoucí ekonomiku nových bloků.

Dá se to podepsat. My ekonomiku těch zdrojů známe, je dána samotným tendrem, samotným poptávkovým řízením. Součástí hodnocení je otázka ceny, harmonogramu a kvality, respektive přepočet na cenu jedné vyrobené megawatthodiny.

Česká vláda ke konci loňského roku schválila investorský a finanční model pro výstavbu nových bloků, bohužel v tom nemohu být teď víc konkrétní, veřejnosti to budeme prezentovat v dalších týdnech nebo měsících. Ale každopádně to nemá vliv na samotný podpis dodavatelského kontraktu mezi skupinami KHNP a ČEZ.

Zatím nezveřejněný finanční a investorský model výstavby nových bloků, který vláda schvalovala před Vánocemi, se týká i prvního reaktoru v Dukovanech? Přesto, že pro něj byl tento model už dříve schválen a notifikován v Evropské komisi?

My míříme na model 2+2, tedy na výstavbu dvou bloků v Dukovanech s opcí na dva bloky v Temelíně. Podle toho se odvíjejí i naše práce ve vztahu k notifikaci Evropské komise. Jednání, které s Evropskou komisí vedeme, jsou zatím v pracovní rovině. Budeme tyto věci zveřejňovat, až se budeme blížit podpisu dodavatelského kontraktu s KHNP.

Znamená to, že téměř dvouleté jednání v Bruselu o notifikaci na první blok spadlo pod stůl? Začínáte v Evropské komisi jednat od nuly?

To, že rozšiřujeme projekt na dva bloky, respektive 2+2 bloky, ale aktuálně máme notifikaci pouze na jeden, samozřejmě není ztracená práce. Bylo mnoho energie, mnoho vyjednávání, abychom notifikovali první blok. Teď jsme ty práce překlopili na bloky dva. Ale vycházíme z toho, co jsme už v tom notifikačním procesu odpracovali.

Nicméně ČEZ několikrát zopakoval, že finanční a investorský model schválený pro první blok nemůže být použit pro další reaktory.

Ty věci do sebe samozřejmě musejí zapadat, ať investorský model, model financování, tak samotná notifikace. Práce, které můj rezort v kooperaci s ČEZ provádí, do sebe zapadají. Ale ty věci jsou v režimu utajení, takže model financování a investorský model opravdu teď nemohu komentovat.

Rozumím. Pojďme se podívat na další diskutované téma jaderného projektu. Čeští průmyslníci doufají, že než se podepíše smlouva s KHNP, budou mít smluvně zajištěný domácí podíl na celé zakázce. Jak to vypadá s možností záruk pro české dodávky?

Osobně si myslím, že velmi dobře. Přišel jsem k vám z hospodářského výboru Sněmovny, kde probíhá další kolo jednání mezi týmem Korea, zástupci českého průmyslu, českou politickou reprezentací a zástupci ČEZ. Snažíme se v těch jednotlivých krocích dostat do závěrečného cíle, který jsme si vytyčili.

To znamená až 60 procent českých dodávek?

To znamená až 60 procent českého podílu. Jeden z mých požadavků vůči KHNP je, aby bylo transparentně popsáno, jakým způsobem bude ze 60 procent český průmysl zapojen, ač to nebylo součástí původního tendru. Zároveň bych chtěl i určité záruky, jakým způsobem před podpisem dodavatelského kontraktu bude mít český průmysl záruku alespoň na zhruba 30procentní zapojení.

Bylo na to důležité jednání v Koreji a víme, že tým Korea má rozjeté procesy, aby například celá turbínová hala, nejenom strojírenská technologie, byla vyráběna v České republice. Už to je podle našich propočtů zhruba 20 procent zakázky.

Když k tomu připočítáme další aktivity v posledních letech, investice v regionu Třebíčska do dopravní infrastruktury, budoucí investice v oblasti bydlení, školské nebo sportovní infrastruktury a podobně, tak je český průmysl v těchto navazujících stavbách zapojen téměř ze sta procent. A další kroky, které k tomu můj tým ve spolupráci s ČEZ dělá, k tomu směřují.

Samotnou turbínu má dodávat plzeňská továrna korejské skupiny Doosan. Co stavba elektrárny? Neúspěšná EDF pro případ svého vítězství v soutěži už loni nechala podepsat smlouvu mezi svým výhradním stavebním dodavatelem a českým Metrostavem o výstavbě Dukovan. Co Korejci?

Já bych se neobával, že stavební část nebude dodávána českými firmami. Převážet určité dodávky a materiál z Koreje do České republiky je v mnoha případech téměř nemožné.

Myslím, že se české firmy nemají obávat, že nebudou do projektu zapojeny. Víme, že Korejci jednají zhruba s 200 firmami z České republiky, je podepsáno víc než 80 memorand, řada se jich překlápí do dalších smluvních dokumentů. Například z pohledu projekční kanceláří jsou poptávány pouze české firmy, podle mých informací šest kanceláří.

Tlak na zapojení českého průmyslu z naší strany je opravdu velmi silný. Vidíme, že to Korejci opravdu nechtějí nikterak podcenit. To, co slíbili – a opakuji, nebylo to součástí původního tendru - tak hodlají naplnit. Vidí v tom i určitý potenciál vstupu na další evropské trhy. Já mám z těch jednání opravdu pocit, že to myslí vážně. Ale sám chci, aby ty záruky byly na stole.

V jaké podobě by měly být na stole?

Určitě ne v režimu memorand. Musí to být smluvní vztahy vyšší právní váhy. Jak jsem říkal, minimálně jsme u turbínové haly, jsme u projekčních kanceláří. Vidím jednání s firmami ze strojírenského sektoru, s dodavateli čerpadel, s dodavateli elektrotechnických komponent. Tady to opravdu podle mě směřuje k cíli, který jsme si vytyčili. Ale zároveň to s sebou nese i nemalé nároky na samotné firmy.

Ty zakázky jim nespadnou samy od sebe na stříbrném podnose. Jsme na jednotném evropském trhu, konkurence je samozřejmě vysoká. Naší povinností je, ty dveře českým firmám otevřít dokořán a pak je samozřejmě na nich, aby ukázaly, že na to mají.

A že to zakázku neprodraží, což by se mohlo stát, kdyby dodavatelé měli pocit, že nemají konkurenci, ne?

Máte pravdu. Prvotní parametr soutěže byla cena. Nemůžeme dělat takové kroky, které cenu zvednou a tím logicky prodraží cenu energie v České republice.

Evropská komise zveřejnila Akční plán pro dostupné energie a Dohodu pro čistý průmysl, tedy koncepci dalšího vývoje unijní energetiky. Jedním z nových trendů, které se tam objevují, je technologická neutralita. Znamená to, že EU bude stejně podporovat rozvoj nízkouhlíkové jaderné energetiky tak, jako podporuje obnovitelné zdroje?

Ano, tak to čtu. Je to podle mě dobrá zpráva pro jadernou energetiku. U ní v Evropě můžeme hovořit o určité renesanci. Vidíme zájem dalších členských států, vidíme, že jádro dostává nový nádech.

Takže by se mohly jaderné projekty dotovat z výnosů emisních povolenek tak, jako se to děje u jiných nízkoemisních technologií, solárů, větrníků nebo akumulace?

Tady ještě nepředbíhejme. Vidíme určitý rozsah priorit Evropské komise, ale jakým způsobem se propíšou do reality, to ještě uvidíme v dalších měsících.

Nabízíme vám první část rozhovoru s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem. Pokračování, v němž Vlček komentuje nový eurounijní plán na snížení cen elektřiny a podmínky pro udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu, zveřejníme příští týden.