Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nešlo o nic menšího než o otázku, zda se v Česku vyskytují létající talíře, zda tajné služby prověřují aktivity mimozemské či mimolidské inteligence, a hlavně co si o tom všem myslí prezident Petr Pavel.
Spor, který na měsíce zaměstnal několik úřadů a vznikly kvůli němu desítky stránek právních analýz, začal v roce 2023. Tehdy se na prezidentskou kancelář s žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím pětkrát obrátil tazatel, jehož identitu úřady anonymizovaly.
V obsáhlých dopisech se muž ptá, zda byl český prezident informován tajnými službami o výskytu létajících talířů nebo jiných neidentifikovaných objektů, případně mimolidských životních forem. Nebo zda sám předal tajným službám podnět, aby se těmito otázkami zabývaly.
Dále ho zajímalo, zda Česko má plány pro případ konfliktu s mimolidskou civilizací. A v neposlední řadě se ptá i na prezidentovy osobní názory na UFO - například zda kvůli nim obyvatelům Česka hrozí nebezpečí či zda lze ospravedlnit utajování těchto jevů.
Konkrétních odpovědí se ale nedočkal. Z prezidentovy kanceláře mu odpověděli, že problematika UFO nespadá do agendy hlavy státu.
„Prezidentská kancelář v části žádost odložila, jelikož se nevztahovala k její působnosti. A v části odmítla, protože část dotazů představovala dotazy na názor prezidenta republiky, na něž se povinnost poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím nevztahuje,“ uvedla Karolína Blinková, vedoucí oddělení komunikace Hradu.
Přesto se podle dostupných dokumentů kancelář snažila v záznamech několika hradních odborů a v archivu požadované informace najít. A to i za použití požadovaných klíčových slov, jako je například UFO, létající talíř či mimozemská inteligence. Pátralo se i po záznamech o mimozemšťanech operujících pod vodou, respektive po „neidentifikovaných ponorných objektech“. Ovšem neúspěšně.
Lavina stížností
Tam by mohla celá záležitost skončit. Ač prezidentská kancelář uvádí, že dotazy přímo na UFO byly výjimkou, s nestandardními žádostmi se čas od času setká každý úřad.
Hradní příběh jako z amerického sci-fi seriálu Akta X ale začal nabývat nečekaných rozměrů. Tazatel s odpovědí hradní kanceláře nebyl spokojený a začal si stěžovat. Nejdříve se obrátil na Úřad pro ochranu osobních údajů, který je ze zákona tím, kdo přezkoumává hradní rozhodnutí.
Ten sice shledal na postupu hradní kanceláře některé formální nedostatky, v zásadě ho ale potvrdil. Muž se poté domáhal pomoci u ombudsmana. A Stanislav Křeček se postavil na jeho stranu.
Podle veřejného ochránce práv úřad i prezidentská kancelář pochybily, když se domnívaly, že neidentifikované létající předměty nespadají do prezidentské působnosti.
„Úřad postupoval nesprávně, protože se požadované informace týkaly působnosti prezidenta a žádost nešlo odložit,“ domnívá se Křeček, kterého do úřadu navrhl Pavlův předchůdce Miloš Zeman.
Podle ombudsmana existuje potenciální možnost, že prezident s informacemi o těchto fenoménech seznámen byl, protože se účastní jednání vlády a Bezpečnostní rady státu.
Veřejný ochránce práv rozporuje i odmítnutí Hradu sdělit názory prezidenta na tuto věc. Podle Křečka měla kancelář prozkoumat, zda neexistuje záznam, že by se prezident k tématu létajících talířů někde vyjadřoval. A pátrání případně doložit.
Úřad pro ochranu osobních údajů poskytl ombudsmanovi rozsáhlé stanovisko, které mají Seznam Zprávy k dispozici. V něm svůj postup hájí. „Toto vyjádření bylo v rámci šetření veřejného ochránce práv reflektováno jen povrchně,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí úřadu Milan Řepka.
Rozhodl až soud
Celý spor nakonec skončil u soudu.
„Rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů žadatel napadl i správní žalobou, kterou projednával Městský soud v Praze. V polovině února v této věci proběhlo soudní jednání, na kterém soud vyhlásil rozsudek, jímž byla žadatelova žaloba zamítnuta,“ dodal Řepka.
I přes zapojení několika institucí tak zůstávají otázky ohledně mimozemšťanů v Česku nezodpovězeny.
