Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nejnovější novelu energetického zákona po dlouhých debatách schválili poslanci a nyní putuje na Hrad, aby ji podepsal prezident. Bude účinná za pět měsíců od chvíle, kdy vyjde ve Sbírce zákonů. Zákon má změnit českou energetiku, jež se v poslední době radikálně mění, a zavede zcela nové prvky do české elektroenergetické soustavy.
Například dostává do zákona fungování samostatně stojících velkokapacitních baterií, ale také posiluje práva spotřebitelů energií.
Politicky nejproblematičtější pasáží pak bylo zavedení povinných kontrol solárních zdrojů, které před 15 lety vznikly díky státní podpoře.
„Schválení novely Lex OZE III je důležitým krokem k moderní, decentralizované a flexibilní energetice. Spotřebitelé získají nové možnosti, jak efektivněji nakládat s elektřinou a snížit své výdaje. Nová pravidla zároveň posílí stabilitu sítě a přispějí k udržitelnější budoucnosti české energetiky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Do české energetiky přinese především to, co v zahraničí funguje už dávno – nejde jen o ukládání energie, ale celkově efektivnější zacházení s výrobou a spotřebou elektřiny a sdružování její výroby a spotřeby, jež dle evropské směrnice mělo Česko do své legislativy zanést už před lety.
„Dosud jsme posledním státem Evropské unie, který tak ještě neučinil,“ říká Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie.
- Jak novela ochrání spotřebitele?
Dodavatelé energií budou muset nově nakoupit dopředu určité množství elektřiny a plynu na příští tři roky pro ty zákazníky, kteří si sjednají produkty s fixací ceny. Tedy smlouvy uzavřené na určitou dobu, jež garantují zákazníkovi pevnou cenu během tohoto období. Ukládá jim to tzv. index zajištění obchodníka.
To znamená, že dodavatel musí mít pro klienta zajištěný určitý podíl energie už v době, kdy s ním teprve uzavírá smlouvu. Měl by mít zajištěných 70 procent objemu elektřiny nebo plynu. Toto zajištění budou dodavatelé vykazovat dvakrát ročně, a pokud zákazník zjistí, že pro něj obchodník nemá zajištěný dostatek energií, má právo odstoupit od smlouvy.
Doposud také dodavatelé museli své zákazníky informovat pouze o navýšení ceny, nyní budou muset dát vědět i tehdy, když jim cena energií má klesnout. Opatření má obchodníky motivovat k udržování konkurenceschopných cen. I přesto, že dodavatel zlevní, může být totiž jeho cena stále vyšší než běžná cena na trhu.
Obchodníci také budou muset informovat všechny zákazníky se smlouvami na dobu určitou o případném automatickém prodloužení smlouvy. Musí klientovi srozumitelně vysvětlit, na jak dlouho se fixace prodlužuje, za jakých cenových podmínek a od kdy. Dodavatel to musí udělat minimálně 30 dní před uplynutím příslušného smluvního období.
- Jak má novela ochránit dodavatele?
Novela také ošetřuje výši smluvní pokuty za to, když zákazník předčasně ukončí smlouvu s fixací ceny energií. Dodavatel pro něj totiž už má energie zajištěné na celé období trvání smlouvy, ale pokud se klient rozhodne odejít ještě před uplynutím doby fixace a energii neodebere, obchodník na tom tratí.
Někteří obchodníci si však účtovali za předčasné ukončení fixace příliš vysoké částky, takže se zákazníkovi ani nevyplatilo odcházet. Pokuta bude moci nově dosahovat až 40 procent z hodnoty neodebrané elektřiny či plynu.
- Jak novela podpoří sdílení energie?
Schválený návrh se věnuje také větší ochraně těch zákazníků, kteří mezi sebou chtějí vyrobenou energii sdílet. „Sdílející výrobci se dosud setkávali s diskriminačním přístupem ze strany obchodníků, kteří je za sdílení elektřiny cenově penalizovali nebo jim sdílení ve smlouvách o výkupu zcela zakazovali,“ říká Eliška Beranová, právnička Frank Bold a UKEN.
Někteří dodavatelé energií totiž loni svým zákazníkům tvrdili, že elektřinu sdílet nemohou, neboť s nimi mají uzavřenou smlouvu o výkupu přetoků ze solárních elektráren. Na ty si obchodníci někdy vyhrazovali přednostní právo s tím, že nespotřebovanou energii musí zákazník prodat dodavateli, a ne ji poslat jinému odběrnému místu, které ji zpracuje.
Dodavatelé už nebudou moci zakázat sdílet elektřinu a zdůvodňovat to uzavřením smlouvy o výkupu přetoků. „Nově obchodníci nebudou moci sdílení zakázat a odlišné ceníky uplatňovat pouze při existenci spravedlivého důvodu,“ dodává Beranová.
- Jaké nové technologie novela přinese a proč jsou potřeba?
Novela stojí na třech nových pojmech – akumulaci, agregaci a flexibilitě. Energetika bude nyní více decentralizovaná - rozdělená na více menších a rozdílných zdrojích. Její řízení tak bude mnohem náročnější finančně i softwarově, protože výroba i spotřeba bude hůř předvídatelná.
Novela také reaguje na neustále přibývající obnovitelné zdroje energie. Doposud se úloha zelených zdrojů omezovala jen na výrobu, ale úprava dovoluje, aby také mohly zajišťovat rovnováhu v síti, kterou doposud obstarávaly hlavně uhelné elektrárny, jež zajištovaly, aby v síti panovala rovnováha.
- Co je akumulace?
Akumulace znamená ukládání elektřiny k pozdější spotřebě. Česká legislativa doposud neznala bateriové systémy, které nejsou připojeny ke zdroji výroby. Zároveň bylo připojení k výrobně i podmínkou pro využití velkokapacitních baterií pro stabilizaci energetické soustavy. Nyní se na poskytování služeb výkonové rovnováhy budou moct podílet i tzv. stand-alone baterie, tedy samostatně stojící baterie, které jsou schopny se na povel nabíjet či vybíjet.
Energetický regulační úřad nyní bude moct vydávat specializovanou licenci pro ukládání elektřiny do baterie právě na základě novely Lex OZE III. Také distribuční společnosti budou díky nové legislativě vědět, za jakých podmínek mohou k soustavě připojit baterie, které nejsou připojeny ke zdroji.
- Co znamená flexibilita v energetice?
Flexibilita umožní reagovat na aktuální potřeby sítě dle toho, jaká bude poptávka a nabídka energie. Výrobci i spotřebitelé budou moct zvyšovat či snižovat svou výrobu a spotřebu elektřiny dle aktuální situace v síti.
Zároveň umožní rozložení spotřeby energie rovnoměrně v průběhu dne, což může snížit počet špiček, tedy doby, kdy je poptávka po elektřině vysoká a její cena prudce roste.
Díky novele bude možné poskytovat provozovateli přenosové soustavy ČEPS nebo specializovaným firmám „služby výkonové rovnováhy“ svou kapacitu pro vyrovnání sítě a dostat za to zaplaceno. Zapojit se ale mohou jen zdroje s výkonem jeden MW a více, jež dokážou cíleně upravit svou výrobu.
- Co je to agregace?
Agregace znamená slučování více energetických zdrojů a spotřebitelů do jedné skupiny (agregační blok mohou tvořit např. stovky domácností). Umožňuje efektivněji využívat obnovitelné zdroje, lépe předvídat spotřebu energie a snížit zatížení elektroenergetické sítě. Např. když bude nabídka elektřiny v síti omezená, agregátor bude mít možnost regulovat spotřebu odběratelů sdružených v této skupině. Agregace už v Česku funguje, ale zatím bez zákonného podkladu.
- Jak uleví energetická novela síti?
Výroba a spotřeba proudu v přenosové soustavě musejí být neustále v rovnováze. Společnost ČEPS, která síť provozuje a dohlíží na její stabilitu, bude moci díky změnám v zákoně lépe odhadnout spotřebu energie na základě dat od malých výrobců elektřiny (například majitelů solárních elektráren).
Novela také zavádí termín „nezávislý agregátor flexibility“, jehož úkolem je regulovat objem elektřiny dodávané do sítě. Tím se stabilizuje přenosová soustava a sníží se jak riziko blackoutu, tak potřeba vypínání některých zdrojů, například velkých solárních parků. Dodávky z menších zdrojů tak budou více předvídatelné.
- Co se zjednoduší pro budování obnovitelných zdrojů?
Novela také zjednoduší schvalování menších fotovoltaických elektráren. Zvyšuje totiž hranici, od které je nutné mít stavební povolení a licenci od Energetického regulačního úřadu na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Hranice se posouvá ze současných 50 na 100 kW výkonu. Fotovoltaiky či větrné elektrárny s menším výkonem tedy nebudou potřebovat licenci ani povolení.
- Jak se změní podpora solárním elektrárnám?
Právě pozměňovací návrh novely, jenž se týká provozní podpory solárních elektráren, je považován za nejkontroverznější změnu, jež Lex OZE III přináší. Nařizuje provozovatelům zdrojů energie, kteří dostávají podporu a které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010, každý rok dokládat informace o výnosnosti těchto zdrojů. Pokud tak neučiní, nebo jejich elektrárny budou vynášet víc, než bude stanovená hranice, o podporu přijdou, přestože ji měli slíbenou až do roku 2030.
Detailní změny, které mohou solárníkům seškrtat podporu, zatím ale nejsou známy. Ministerstvo musí do pěti měsíců od publikace novely ve sbírce zákonů zpracovat vyhlášku, která bude říkat, co a jak mají provozovatelé vykazovat.
Změna byla motivována snahou Ministerstva financí snížit deficit státního rozpočtu a ušetřit 23 miliard Kč pomocí seškrtání státní podpory pro obnovitelné zdroje. Letos chce na podporu vydat jen 8,5 miliardy Kč oproti loňským 15,3 miliardy Kč. Část podpory platí spotřebitelé energie v rámci ceny elektřiny.
