Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká ekonomika se mění. K lepšímu. Přinejmenším to ukazují nejnovější souhrnná data z trhu práce, jak je shromáždil a nově vydal Český statistický úřad. Díky mírnější inflaci a růstu mezd už v průměru opět roste kupní síla. Víc lidí pracuje, zaměstnanost je rekordní. Ubývá míst v průmyslu, ale služby jsou naopak na vzestupu.
Zprávy o tom, jak sami lidé vidí svoji situaci, jsou ale pořád plné stížností. Tato subjektivní data mají za tvrdými údaji o výši mezd a počtu pracovních míst zpoždění, což může rozpor částečně vysvětlovat. Jiné zdůvodnění ale může být v tom, že „blbá nálada“ má velkou setrvačnost a jen tak z Česka nezmizí.
Průměrná mzda v Česku už se přiblížila k částce 50 tisíc. V posledním čtvrtletí loňského roku dosáhla 49 229 korun hrubého. Poslední čtvrtletí vždy vychází abnormálně dobře kvůli prémiím, které je zvykem vyplácet před Vánoci, růst byl ale vidět i v celoročních datech.
V průměru za celý rok loni hrubá mzda činila 46 165 korun. To je oproti roku 2023 růst o 7,1 procenta, v absolutních číslech o tři tisíce korun. Ceny v tom samém srovnání stouply jen o 2,4 procenta – přinejmenším podle celkového statistického měření, které zahrnuje všechny složky spotřebního koše.
Tedy nejen potraviny, které poslední dobou zdražují víc, ale třeba i elektroniku nebo energie. Za ty se oproti dřívějším zvyklostem stále platí víc, ale nové ceníky už jsou příznivější a hlavně viditelně pod nedávnými rekordy, což v meziročním srovnání nyní inflaci brzdí.
Náskok růstu mezd nad inflací znamená, že v reálném vyjádření výdělky už zase rostou. Kupní síla průměrné mzdy – po odečtení inflace – loni za celý rok stoupla o 4,6 procenta. To byl obrat oproti rokům 2022 a 2023, kdy reálná mzda naopak klesala.
Kvůli velkému zdražování v tomto mezidobí se stále nepovedlo dostat kupní sílu průměrné mzdy nad úroveň před covidem. V tomto srovnání jsou české domácnosti stále na úrovni roku 2018 (viz graf), k vrcholu z roku 2021 chybí ještě kolem osmi procent, tedy při současném tempu další dva roky.
Souběžně vydaná data o trhu práce ukazují některé důvody, proč mzdy rostou. Celková zaměstnanost v Česku dosáhla v posledním čtvrtletí 76 procent, což je nejvyšší hodnota v historii. Klíčovým faktorem byl nárůst zaměstnanosti žen –meziročně o 118 tisíc. S tím souvisel i rozvoj zkrácených úvazků, ty využívá podle ČSÚ každá sedmá žena.
Bez práce bylo loni podle metodiky ČSÚ jen 2,6 procenta lidí, což je jedna z nejnižších hodnot v Evropě. I v regionech, kde je shánění práce náročnější, což je tradičně Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj, byla nezaměstnanost jen na úrovni kolem čtyř procent.
V datech je ale vidět to, co pro statistiku platí vždy – a sice že souhrnná čísla platí jen pro někoho. Mizí pracovní místa v továrnách, zpracovatelský průmysl přišel meziročně o 20 tisíc zaměstnanců, což může souviset s automatizací, šetřením a s největší pravděpodobností hlavně s útlumem poptávky a všeobecnou nejistotou výrobních odvětví.
Ve službách naopak 76 tisíc nových pracovních míst vzniklo. Zkrácených úvazků celkem přibylo o devět procent, statistika také ukázala vzestup klasických pracovních úvazků, a naopak úbytek registrovaných podnikatelů, což může být signálem, že lidé v nejisté době preferují stabilní zaměstnání před nejistým podnikáním.
Třetí soubor nově vydaných dat vychází z každoročního dotazování, které ČSÚ provádí přímo mezi lidmi kvůli měření subjektivního hodnocení ekonomické situace. Tato anketa proběhla už loni na jaře, navíc u některých otázek respondenti byli dotazováni na situaci v roce 2023, odpovědi tedy mají za tvrdými daty o mzdách a zaměstnanosti zpoždění.
Přes 40 procent domácností v šetření uvádělo, že mají větší či menší obtíže s tím, aby s penězi vyšly. Pětina dotazovaných zaškrtla, že jejich rodina nemá na dovolenou nebo na nenadálý výdaj.
Velká většina respondentů jako větší či menší zátěž uvedla výdaje na bydlení. Ty podle ČSÚ loni stouply v průměru o 570 korun na 8869 korun za měsíc. Nerostly však už tak dramaticky jako v roce 2023, kdy tempo bylo trojnásobné.
„Podíl osob, které se ocitly pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou v roce 2024, meziročně mírně klesl na hodnotu 9,5 procenta. Vůbec nejvíce se z tohoto ohrožení vymanily domácnosti tvořené jednotlivcem starším 65 let. Těch byla v roce 2023 ohrožena více než třetina, zatímco v roce 2024 jich bylo necelých 19 procent,“ uvedla k novým poznatkům Táňa Dvornáková z ČSÚ.
Opačná situace než u seniorů ale nastala u rodin s dětmi, a to obzvlášť u dětí žijících jen s jedním z rodičů. V těchto případech hrozí ohrožení chudobou každé třetí rodině.
