Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Podle databáze Správy sociálního zabezpečení takhle vypadá rozdělení lidí do věkových skupin,“ napsal Elon Musk na své síti X. Ukázal tabulku – zjevně screenshot z nějakého tabulkového kalkulátoru – s dlouhým výčtem počtu údajných příjemců důchodů. Počet lidí nad 130 let šel k devíti milionům. Nejstarší žijící osobě je přitom v USA „pouhých“ 114 let.

Příspěvek Elona Muska na jeho X profilu ze 17. února 2025.
„Možná je sága Stmívání skutečná a je tady hodně upírů, co pobírají důchod,“ glosoval to Elon Musk.
Ještě před pár měsíci by vlastně o nic nešlo – miliardář je ostatně už dlouho na síti X (dříve Twitter) známý svými vtípky a provokacemi.
Jenže nyní Musk vede (jak potvrdil staronový prezident USA ve svém projevu) oddělení DOGE a má za úkol agresivně osekat vládní výdaje. A tak jeho příspěvek nelze odmávnout jen jako vtípek.
Když prezidentův poradce s přístupem k oficiálním datům vznese obvinění, že federální vláda vyplácí desítky milionů důchodových dávek neoprávněně, logicky si to získalo pozornost nejen v USA.

Musk zopakoval tvrzení o stopadesátiletých lidech pobírajících důchod i v Oválné pracovně Bílého domu.
Svoje výhrady později Musk, s kšiltovkou na hlavě a čtyřletým synem u nohou, zopakoval i během neobvyklé tiskovky v Oválné pracovně: „Znáte někoho, komu je přes 150 let? Já ne. Měli by být v Guinessově knize rekordů. Hádám, že nejspíš zemřeli.“
Mýtus o stopadesátiletých důchodcích následně zopakoval i sám Trump.
Je to úplně jinak
Důchody jsou zdaleka největší položkou na seznamu federálních výdajů. Dává tedy smysl, že se Muskovi podřízení ve své analýze zaměřili i na Správu sociálního zabezpečení (Social Security Agency). Problém je v tom, že tato „analýza“ by se neměla dělat narychlo a pomocí něčeho, co vypadá jako kontingenční tabulka.

Americká databáze Správy sociálního zabezpečení by zasloužila provětrat. Důchody ale stopadesátiletým „upírům“ nevyplácí.
Ve skutečnosti je poměrně snadné ověřit, že Muskovo tvrzení není pravdivé. Zasílání důchodů se totiž neřeší excelovou tabulkou s deaktivovaným filtrem políčka „zemřelí“.
Interní manuál americké Správy sociálního zabezpečení výslovně uvádí, že jakémukoliv člověku, kterému je přes 115 let, automaticky přestává posílat dávky.

„S účinností od září 2015 zavedla Správa sociálního zabezpečení (SSA) automatizovaný proces, při kterém aplikace RETAP (Regular Transcript Attainment and Selection Pass) vyhledá záznamy…“
Je to jedno z několika automatických opatření, které brání právě tomu, co Musk kritizuje, tedy posílání důchodů zjevně nežijícím lidem. Letos 114letá Naomi Whiteheadová dostane manuální výjimku, kterou ale bude muset někdo schválit a ověřit, že nedošlo k omylu.
Toto opatření je mimochodem platné už od srpna 2015, tedy již za administrativy prezidenta Baracka Obamy, před prvním Trumpovým obdobím. Tím máme odbytou první část: určitě není pravda, že by v USA „pobírali důchod stopadesátiletí lidé“.
Kde se omyl vzal?
Samotný Muskův omyl vznikl zřejmě kombinací neznalosti, rychlosti a možná i touhy po dobré anekdotě. Má nicméně reálné základy. Hranice sto patnácti let je sice – jak jsme již zjistili – vyřešená. Ale je příliš vysoká. Nejsou v databázi sociálního zabezpečení lidé, kteří pobírají důchod, přestože už zemřeli? To vyšetřoval audit, který v americké SSA provedla Kancelář generálního inspektora v roce 2023 (PDF).
Audit zjistil nebo připomněl celou řadu problémů se samotnou databází SSN (amerického ekvivalentu rodných čísel). Mimo jiné stále chyběl nástroj pro automatické zaznamenávání úmrtí do databáze.

O problému v databázi „rodných čísel“, kterou zřejmě používá i Musk, se ví už miniálně od roku 2015.
Důležité je, že to, že jsou tito lidé v databázi, neznamená, že pobírají důchod. Podle auditu si totiž agentura vede oddělenou databázi „osob, kterým nevyplácí důchody“ (viz též audit z roku 2015). Auditoři se shodují s SSA na tom, že nedochází k masovému vyplácení důchodů lidem, kteří nežijí. Nicméně uzavírá, že problémy s databází přetrvávají a auditoři se s agenturou neshodli na tom, jak chybějící záznamy o úmrtí správně doplnit.

Auditorka Michelle Andersonová uzavírá s tím, že více než sto tisíc neplatných rodných čísel je nadálo používáno k hlášení plateb, což musí v současném stavu řešit Správa sociálního zabezpečení individuálně. Auditoři navrhli úpravu databáze, kterou ale Správa sociálního zabezpečení odmítla „kvůli vysokým nákladům a nejasným výhodám“.
Celkově tedy Musk poukázal na reálný problém. Který ovšem nespočívá v tom, že by důchod pobíraly miliony lidí, kteří už nežijí, ale v tom, že informace musí úředníci dohledávat ve více databázích.
Reálná čísla lidí, kteří skutečně pobírají důchod, jsou ale úplně jiná, než sdílel Musk. V roce 2024 posílala americká Správa sociálního zabezpečení důchod přibližně 68 milionům lidem. Muskova tabulka uváděla číslo výrazně vyšší.
Je poměrně zjevné, kde je zdroj chyby. Skutečné číslo lidí ve věku 99+ let pobírajících důchod, je v USA méně než 90 tisíc, což přibližně odpovídá údajům ze sčítání lidu. Musk jich měl v tabulce přes dvacet milionů.
Směs starých a nových technologií
„Je to záležitost toho, jak je to v databázi označené,“ vysvětlil pro Washington Post Jeffrey Brown, který vyučuje ekonomiku a finance na University of Illinois. „Nikdo, kdo tomu rozumí, nebere rok narození 1875 vážně.“
Velká část databází, kterou federální vláda používá, vznikala v sedmdesátých letech. Inspektoři upozornili na to, že dodnes musí Správa sociálního zabezpečení obhospodařovat asi 60 milionů řádků kódu v dnes již archaickém jazyce COBOL. A kromě toho samozřejmě ještě více zdrojového kódu v modernějších jazycích.
Co je COBOL a proč se ještě používá?
Programovací jazyk COBOL (zkrátka pro COmmon Business Oriented Language) pochází už z roku 1959. Vyvinulo jej Ministerstvo obrany USA pro potřeby velkých institucí, bank a úřadů. V některých z nich se používá dodnes.
Důvodem je stabilita a zpětná kompatibilita. Pro některé instituce je nepřetržitý běh důležitější než efektivita. Riziko přechodu na nový systém tak některé instituce vyhodnotí jako příliš vysoké.

Ukázka zdrojového kódu v jazyce COBOL.
V jazyce COBOL není přímo definovaný typ „datum“. Použitá implementace v SSA údajně vede k tomu, že rok 1875 je přiřazen jako datum narození lidem, u kterých není z různých důvodů známé přesné datum narození. Připomeňme, že přesné datum narození není nutné k vyplácení důchodu, za předpokladu, že je prokázán nárok k jeho pobírání. Takoví lidé se tedy v databázi objeví jako 150letí.
To, že jsou s databází problémy, v podstatě nikdo nepopírá. Musk například zmínil i další – zcela reálný a zároveň naprosto bizarní – problém související s federální Správou sociálního zabezpečení. „Maximální počet federálních zaměstnanců, kteří mohou odejít do důchodu daný měsíc, je deset tisíc. Je to proto, že veškerá agenda s odchodem do důchodu se dělá ručně, na papíře. Všechno se manuálně spočítá, zapíše, a pak to putuje do bývalého vápencového dolu. A když se na to podíváte, tak je to jak něco z padesátých let.“
Federal employee retirements are processed using paper, by hand, in an old limestone mine in Pennsylvania. 700+ mine workers operate 230 feet underground to process ~10,000 applications per month, which are stored in manila envelopes and cardboard boxes. The retirement process… pic.twitter.com/dXCTgpAWLs
— Department of Government Efficiency (@DOGE) February 11, 2025
Takové zjevně zastaralé řešení na vládní úrovni je pro řadu lidí překvapením, a je pochopitelné, že na něj Musk upozorňuje. Problémy technického rázu jsou i podle výše zmíněných auditů mnohačetné. Ale zneužívání důchodů nebo pobírání důchodu nežijícím člověkem (jak to popsal Musk a dokládal to snímkem tabulky) je naopak nesmírně vzácné.
Někteří odborníci upozorňují na to, že problém je také ve způsobu, jakým neodborným způsobem se Elon Musk a jeho tým pustil do tohoto auditu.
„Muskův DOGE vtrhl do vládních agentur se svým téměř neomezeným přístupem k datům jako demoliční koule,“ uvedl Thomas Drake, bývalý vysoce postavený člověk z NSA, pro magazín Wired. „Nechápou logiku těch databází ani strukturu toho kódu, napojení na platební systém nebo související rozhodovací stromy. Je to reálné riziko, ohrožuje to soukromí milionů lidí, jejichž data jsou v databázích uložena.“
Sdílení screenshotů na sociální síti je dobrý způsob, jak odstartovat fámu nebo potěšit své fanoušky a svého nadřízeného. Reálně se takto ale daňovým poplatníkům žádné peníze neušetří.