Hlavní obsah

Asadovi věrní sáhli k násilí. Vláda odpověděla, mluví se o masakru civilistů

Foto: Omer Alven / Anadolu/ABACAPRESS.COM, Profimedia.cz

Zástupci sunnitských kmenů v regionu Suvajda se shromáždili, aby ukázali věrnost syrské vládě v Damašku.

aktualizováno •

Nový režim v Damašku se snaží konsolidovat moc na celém území. Kromě stoupenců svrženého diktátora Bašára Asada mu v tom brání i židovský stát, který požaduje demilitarizaci jižní části země.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Sýrii v posledních dnech opět bují násilí. Média informovala o ozbrojených střetech mezi vládními silami a lokálními milicemi blízko přístavu Latákie a také na jihu země. Při přestřelkách zahynulo nejméně 150 lidí. V bojích byly vidět tanky, dělostřelectvo i drony.

V pátek byl na silnici nedaleko Latákie zavražděn finanční úředník Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Stoupenci svrženého diktátora Bašára Asada stříleli podle zpráv z místa po každém projíždějícím vozu.

Syrská novinářka Zajna Irhajmová informovala, že některé alávitské rodiny žijící poblíž Latákie ošetřují zraněné vládní bojovníky. Nemělo by tedy jít o etnický konflikt, jak se někdy prezentuje. Přesto ale přicházejí zprávy i o hromadném vraždění alávitských civilistů páchaném vládními silami. Syrská organizace pro lidská práva hovoří o třech stovkách zabitých alávitských civilistů od začátku střetů ve čtvrtek. Hrozivá videa kolující na sociálních sítích ale v tuto chvíli nelze ověřit.

V pátek večer vystoupil s projevem k národu prozatímní prezident Ahmad Šara. Ozbrojené skupiny vyzval ke složení zbraní, zmínil ale i incidenty, kterých se dopustily vládní síly. Násilí na neozbrojených civilistech odsoudil.

Spory vycházejí z toho, že některé části syrské společnosti se odmítají podřídit centrální vládě. Z velké části jde o stoupence bývalého režimu Bašára Asada, zčásti pak o Drúzy z jihu země, kteří se v Asadově éře těšili jisté autonomii a díky slabosti tehdejšího režimu se o vlastní bezpečnost starali pomocí svých lokálních milicí.

Nyní ale režim islamistického hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) žádá, aby milice složily zbraně a začlenily se do oficiální syrské armády. Značná část Drúzů s tím přitom nemá problém.

Obavy z izraelské destabilizace

Do sporů na jihu Sýrie se nicméně v poslední době hlasitě vložil Izrael. Ten už loni v prosinci podnikl na Sýrii stovky náletů s cílem zničit sklady zbraní, které zůstaly po padlém Asadovu režimu.

Nové vedení země v čele s prozatímním prezidentem Ahmadem Šarou se drželo zpátky a kladlo důraz na své priority –⁠⁠⁠ stíhání válečných zločinců, bezpečnostní situaci a budování státních institucí.

„Zdá se, že Izrael usiluje o vytvoření demilitarizované oblasti na jihu Sýrie,“ napsal Seznam Zprávám Aron Lund, analytik think tanku Century International.

„Vzhledem k obtížím nové syrské vlády při zavádění kontroly nad tímto regionem a současnému působení Izraele na drúzskou menšinu v Sýrii, je možné, že dlouhodobou hrou je vytvoření izraelské zóny vlivu rozprostírající se na jihu Sýrie,“ podotkl.

„Izraelské hrozby, že zaútočí na jakékoli syrské vládní síly pohybující se v této oblasti, způsobí pravděpodobně destabilizaci. Pokud nová a slabá centrální moc v Sýrii nedokáže rozšířit svou působnost do tohoto regionu, je velmi pravděpodobné, že se zcela nebo částečně rozpadne, protože vládu převezmou místní milice,“ varoval expert.

Kdo jsou Drúzové

Jde o arabsky mluvící nábožensko-etnickou skupinu žijící v Izraeli, Libanonu a Sýrii. Vyznává monoteistické náboženství, věří ve věčnost duše. Nesnaží se obracet na svou víru nikoho dalšího, věří, že spása je určena jen stávající obci věřících.

V Izraeli drúzové žijí na severu země, v Sýrii například na okupovaných Golanských výšinách nebo v provincii Suvajdá.

Syrští představitelé sice okupaci části území Izraelem verbálně odsoudili, jinak židovský stát příliš nekomentovali.

Šara dokonce v jednom z rozhovorů pro západní média výslovně zmínil stát Izrael –⁠⁠⁠ jak upozornili analytici, dal tak nepřímo najevo, že jeho existenci uznává. Když o Izraeli mluví například íránští politici, používají pouze výrazy jako „sionistická entita“.

V pondělí izraelská armáda přiznala další letecké údery v Sýrii, šlo o vojenský komplex nedaleko Tartúsu. Minulý týden pak Izrael bombardoval další místa, tentokrát na jihu Sýrie –⁠⁠⁠ jeho cílem byla „pacifikace“ území. „Nedovolíme, aby se z jižní Sýrie stal jižní Libanon,“ prohlásil mluvčí izraelského ministerstva obrany. Na jihu Libanonu totiž působí hnutí Hizballáh bojující proti Izraeli.

Foto: SZ - René Matouš

Kde žijí v Sýrii Drúzové.

Současný syrský režim považuje Hizballáh za jednoho ze svých nejhorších nepřátel –⁠⁠⁠ ⁠vždyť šlo o jednoho z nejbližších spojenců Asada, který pomáhal vraždit Syřany protestující proti jeho diktatuře. Ze Sýrie přišlo také v posledních týdnech několik zpráv o tom, jak vládní síly zadržely konvoje zbraní určené Hizballáhu.

Izrael vsadil na konfrontaci

Izrael ovšem ve vztahu k nové syrské vládě vsadil na konfrontaci. Ministr zahraničí Gedeon Saar o ní v Bruselu mluvil jako o „džihádistické teroristické skupině“ navzdory tomu, že s ideologií al-Káidy se HTS rozešlo už před devíti lety.

Premiér Benjamin Netanjahu minulý týden řekl, že Izrael trvá na demilitarizaci jižní Sýrie a nedopustí, aby v ní byli rozmístěni vojáci nové syrské vlády. Svá slova odůvodnil snahou o ochranu tamních Drúzů. Jižní Sýrií myslí Netanjahu téměř celé území na jih od Damašku.

Samotní Drúzové ale o ochranu ze strany Izraele nijak nestojí, alespoň podle prohlášení tamních vůdců, kteří zastupují velkou část této menšiny. V rozhovoru pro deník al-Hurra známý drúzský vůdce a šéf jedné z milicí Lajt Balús oznámil, že schůzky mezi zástupci vlády a drúzskými milicemi mají za cíl „dosažení plné integrace a koordinace“ se syrskou armádou.

Balús upřesnil, že jednání se soustřeďují na vytvoření vojenské základny ve městě Suvajdá, kterou by tvořily lokální síly, jež by spadaly pod vedení v Damašku.

Reportáže ze Sýrie

Po náletech ruských stíhaček se stal palestinský uprchlický tábor Jarmúk prakticky neobyvatelným. Po vyhnání posledních povstalců do něj za války přišli Asadovi vojáci a kradli všechno, co našli.

„Jsme se Sýrií a podporujeme vstup jejích institucí,“ citoval newsletter Syria Weekly dalšího z vůdců drúzských milicí Básima Aabú Fakhra. Hned v 15 syrských městech vyšli také do ulic lidé, aby proti vměšování se ze strany Izraele protestovali. Menší část drúzských milicionářů naopak Netanjahuova slova uvítala.

Představitel Drúzů v sousedním Libanonu, Valíd Džumblát, pak obvinil Izrael ze zneužívání sektářské napětí pro své vlastní zájmy a že usiluje o fragmentaci regionu. Proti izraelskému vměšování do Sýrie protestovalo i Turecko.

Když na jednom z kruhových objezdů ve městě Suvajdá vztyčil tento týden někdo izraelskou vlajku, přišli ozbrojení Drúzové, vlajku strhli a spálili. Ve městě pak proběhl proti Izraeli symbolický protest.

O ochranu Netanjahuovou vládou většina syrských Drúzů zjevně nestojí, na složité blízkovýchodní šachovnici se přesto mohou stát jednou ze záminek pro boj s nynější vládou. Ta se všemožně snaží o zrušení západních sankcí –⁠⁠⁠ tento týden se syrský ministr zahraničí Asad Šajbání sešel s Fernandem Ariasem Gonzalesem, generálním ředitelem Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Ministr mu slíbil, že pokud vládní síly nějaké chemické zbraně v zemi najdou, neprodleně je zlikvidují.

Na přístupu k novému syrskému režimu se neshodne Izrael ani s představiteli amerických Židů. Přestože se Netanjahuova vláda proti té Šarově stále více vymezuje, dvě hlavní židovské organizace Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC) a Americký židovský výbor (AJC) se shodly, že k němu budou přistupovat s opatrným optimismem.

Aktualizovali jsme o zprávy o masakrech alávitských civilistů.

Doporučované