Školu čekala demolice, teď v ní učí pouze Ukrajince. Jinde pro ně místo není

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

„73 + 5?“ dává příklad učitelka Uliana Gornyak.

Děti nesedí v lavicích, které jsou tady spojené do takové podkovy. Ale postávají kolem a dřepnou si, případně se postaví, pokud je výsledkem sudé, nebo liché číslo.

„Tak kolik, Maxi?“ ptá se učitelka, když některé děti váhají.

„No, 78, takže sudé,“ říká s jistotou Max.

Budova speciální školy v pardubické čtvrti Polabiny byla už před pár lety určena k demolici. Dočasné útočiště tady ale po rychlé opravě našli od září 2023 ukrajinští žáci, kteří se nevešli do plných pardubických základek.

Je to jedna z pár českých škol, kam chodí pouze uprchlíci, ačkoliv se učí jako všichni ostatní žáci v Česku, tedy v češtině a podle českých osnov. Další jsou třeba v Kolíně nebo Mladé Boleslavi. V Pardubicích je situace výjimečná, protože výuku nezajišťuje veřejná, ale soukromá škola – ZŠ a MŠ Klas.

Kapacity v těchto městech nestačí. Ačkoliv už české zákony nedovolují tvořit výlučně ukrajinské kolektivy a proti takové praxi se staví i odborníci, tyhle školy mají výjimku, protože jinak by děti nemohly do školy chodit vůbec. Už tady ale nenabírají do prvních tříd, nejmladší žáci už nachází místo v běžných základkách.

„Od začátku tohoto školního roku byla zrušena možnost vytvářet nové třídy a oddělení složené pouze z ukrajinských dětí. Stávající ‚ukrajinské‘ třídy mohou pokračovat v případě, že nelze tyto děti z objektivních důvodů rozdělit do běžných tříd,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.

Chodby i třídy jsou v pardubické škole v Polabinách vyzdobené obrázky, na návštěvníka tady okamžitě dýchne pozitivní energie zdejšího pedagogického sboru. Je nutné ale říct, že fungují ve velmi provizorním prostoru. Třeba než stihne skončit hodina matematiky z úvodu, už učebnou proudí starší žáci. Prostor je totiž průchozí a vede do další třídy. Slouží zároveň v době oběda jako jídelna.

„Já mám největší kabinet,“ chlubí se s úsměvem na rtech Melanka Yuei, která je nejen učitelkou, ale má na starosti i technické věci a řeší třeba obědy.

Jenže je to tak trochu vtip. Do místnosti se vejde jen stůl a dvě židle. Kdyby se dveře otevíraly dovnitř, tak se sem ani nedá dostat. A to je přitom kabinet pro dva lidi.

Škola má svůj vlastní pedagogický sbor. Učí tady jak čeští učitelé, tak ti původem z Ukrajiny.

„Bojujeme o jednu generaci, která je tak trochu opuštěná,“ říká třídní devátého ročníku Milan Zanina.

A má na mysli starší děti z rodin ukrajinských uprchlíků, které se nestačily naučit dostatečně česky, aby mohly bez problému pokračovat na střední školy. Dětí v tomhle věku s dočasnou ochranou je v Česku přes 23 tisíc, jak ukázaly Seznam Zprávy v podrobné analýze. Českou střední školu ale studuje jen sedm tisíc z nich.

„Vnímáme to jako velký problém. Jsou lehkou obětí vykořisťovatelů a jsou to lidé, kteří se propadají do hluboké chudoby,“ upozornila nedávno při akci nevládních organizací k třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.

Problém se přitom přelévá dál, prakticky ve stejné situaci jsou jen o pár let mladší děti v nejvyšších ročnících základních škol. Nedá se příliš spoléhat na to, že se ve velkých počtech zvládnou dostat na střední školu. A když, tak to bude patrně jen na učební obor.

Abychom byli konkrétní, ve zdejší základní škole visí v jednom patře na stěně tablo s bývalými deváťáky. Skoro všichni se sice dostali na střední školu, nikdo z nich ale na maturitní obor.

Jedna talentovaná žákyně, která vsadila pouze na střední školy s maturitou, se nedostala kvůli pohovoru v češtině, ačkoliv na jiné české škole obstála. Tam jí ale zase nestačila matematika. Pomáhá tedy teď ve své bývalé základní škole a chystá se znovu na přijímačky v letošním roce.

„Mám ale radost, když potkávám naše bývalé deváťáky, kteří jsou na učňácích, protože všem se podařilo na škole udržet. Mají třeba čtyřku z češtiny, ale říkám jim, že je to přeci dobré, když česky sotva umí a ať bojují. I žáci, které třeba ten obor tolik nebaví, tak přemýšlí o přestupu jinam, ale nechtějí střední vzdát,“ těší Zaninu.

Aby se integrace ukrajinských žáků dařila co nejlépe, chtějí v Pardubicích urychleně zapojit všechny děti do běžných základek. Původně měla provizorní škola v Polabinách fungovat tři roky, město by ale chtělo najít místa pro co nejvíce zdejších žáků už v příštím školním roce.

„Je pravda, že bojujeme s kapacitami. Pokud ale chceme zajistit reálnou integraci, tak jiný způsob není,“ je přesvědčený náměstek primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice/SOCDEM).

Do základních škol v Česku chodí celkem 51 tisíc ukrajinských žáků, z nich je skoro 40 tisíc azylantů. Nápor ale dopadá na Česko nerovnoměrně. Do velké míry záleží na tom, jak velké kapacity navíc v jednotlivých městech byly k dispozici ještě před ruskou invazí na Ukrajinu a v jakých počtech sem uprchlíci mířili.

Dobře to ukazují data Ministerstva školství ze září loňského roku o třídách, které jsou plně ukrajinské. Nachází se pouze v Praze a okresech Kolín, Mladá Boleslav, Plzeň-město, Cheb, Pardubice a Brno-venkov.

Největší nedostatek míst je v okrese Kolín, kde chodí 24 procent zdejších ukrajinských žáků do plně ukrajinských tříd. Na Mladoboleslavsku je to 18 procent, v pardubickém okrese 10 procent.

„Vyzývám stát, aby se k tomu konečně postavil čelem. Stejně jako musíme navyšovat podporu na obranu a vlastní bezpečnost, tak pro vnitřní bezpečnost je naprosto klíčová dostatečná občanská vybavenost země. Nemohou nás – města a obce – nechat na holičkách,“ dodává Rychtecký.

Dotace na výstavbu škol letos v rozpočtu chybí. Při jednání loni na podzim bylo k tomu i několik pozměňovacích návrhů. Například návrh pardubického poslance Pavla Svobody (TOP 09) počítal alespoň se 400 miliony korun, pro schválení ale chyběly tři hlasy.

„V tuto chvíli pokračují projekty ze zatím poslední výzvy na výstavbu škol v lokalitách s kriticky nedostatečnou kapacitou. Pokud nebudou ve státním rozpočtu navýšeny finance do kapitoly Ministerstva školství za účelem navýšení kapacit základních škol, další výzva bude vyhlášena nejdříve v roce 2026,“ dodává mluvčí Ministerstva školství.

Pardubice plánují výstavbu školy v areálu Masarykových kasáren, z pohledu financování si ale budou muset poradit tedy jinak, stejně jako další města, která bojují s nedostatkem míst ve školách zvýrazněných náporem uprchlíků z Ukrajiny.