Zmatení v Polsku. Kampaň pro Trumpa, proti Kremlu i Ukrajincům zároveň

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Donald Trump! Donald Trump!“ skandovalo se loni v listopadu v polském parlamentu. Ovace ve stoje si tam Trump za své volební vítězství vysloužil od národních konzervativců z opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS).

Zákonodárci z PiS se fotili v trumpovských červených čepicích, napodobovali Trumpovy tanečky a těšili se, že v Bílém domě zasedne ideologicky spřízněný politik, jemuž se v Polsku za vlády PiS málem stavěla základna Fort Trump.

Ani s trumpovskou vstřícnou zahraniční politikou vůči Rusku podpora amerického prezidenta neochabuje. Situaci, ve které je strana PiS protrumpovská a zároveň historicky silně protiruská, navíc komplikuje další sentiment, na který teď partaj Jarosława Kaczyńského sází.

Politici PiS totiž začali akcentovat sílící protiukrajinské nálady části polské společnosti. Například europoslanec Waldemar Buda zveřejnil fotografii dvou mercedesů s ukrajinskou registrační fotkou, ke které napsal, že Ukrajinci v Polsku „jezdí limuzínami a dívají se na svět z bytů za miliony“. Snímek aut však pochází z jara 2022 z Vídně.

Nechybí ani přímá kritika ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „No, řekl bych, že se bohužel zachoval jako hlupák, to není potřeba nijak zastírat,“ prohlásil o něm vlivný politik strany PiS Przemysław Czarnek.

Na výrok exministra školství pak reagoval ukrajinský velvyslanec ve Varšavě. „Taková rétorika je v rozporu s oficiální pozicí Polska, duchem strategického partnerství a solidarity, reprodukuje narativ ruského agresora a vědomě cílí na bezpečnost Polska a Evropy,“ hájil velvyslanec Wasyl Bodnar ukrajinského prezidenta, jenž ve Washingtonu čelil roztržce s Trumpem a viceprezidentem J. D. Vancem.

Sám lídr opoziční PiS Jarosław Kaczyński v pondělí prohlásil, že nechce posuzovat, co se v Bílém domě odehrálo. „Určitě se ale stalo něco špatného,“ prohlásil.

Moc donutit Rusko k míru mají podle něj právě Spojené státy – s Amerikou ostatně Polsko dlouhodobě počítá jako s hlavním pilířem a garantem vlastní bezpečnosti. Zároveň Kaczyński vyzval k empatii vůči Ukrajině.

Czarnkův výrok zazněl v kuloárech volebního mítinku prezidentského kandidáta Karla Nawrockého, kterého PiS otevřeně podporuje. Reportéři z místa hlásili, že v zákulisí akce zaznívaly „ještě ostřejší hlasy“.

„Nesetkal jsem se s nikým, kdo by Zelenského hájil, a fascinace Trumpem je v rámci strany i mezi jejími příznivci ještě výraznější,“ psal z obce Szeligi u Varšavy reportér serveru Wirtualna Polska Michał Wróblewski.

Právě nejnovější mezinárodní dění a bezpečnostní nejistota teď v polské prezidentské kampani rezonuje. Nového prezidenta budou polští voliči vybírat v prvním kole v polovině května. Druhé kolo se bude konat 1. června.

Favoritem průzkumů pro první i druhé kolo zatím zůstává liberální varšavský primátor Rafał Trzaskowski z Občanské platformy premiéra Donalda Tuska. Napínavý ale může být souboj o postup do druhého kola.

Na ředitele Ústavu národní paměti (IPN) Karola Nawrockého, který kandiduje s přímou podporou PiS, se totiž v průzkumech postupně dotahuje kandidát krajně pravicové Konfederace Sławomir Mentzen.

Nacionalista Mentzen tématy a stylem kampaně na sociálních sítích oslovuje mladší generaci a také dlouhodobě šije do Ukrajiny. Na třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu se politik vypravil do Lvova, kde Ukrajince vyzval k „okamžitému ukončení kultu Stepana Bandery“ a připomínal odpovědnost ukrajinských nacionalistů za masakry Poláků na Volyni ve 40. letech 20. století.

Primátor Lvova Andrij Sadovyj pak Mentzena označil za „proruského politika s polským pasem“ a vyzval ho, ať se „podělí o své myšlenky s polskými dobrovolníky“ na frontě. Mentzen v reakci napsal, že pokud vyhraje prezidentské volby, zařídí primátorovi zákaz vstupu do Polska.

Politika dokonce nedávno ukrajinská nevládní organizace Mírotvůrce zařadila na seznam nepřátel Ukrajiny kvůli „podněcování k etnické nenávisti“ a „šíření ruské propagandy“.

Sławomir Mentzen také Ukrajince v Polsku osočil ze „zdravotnické turistiky“ a prodlužování front před ordinacemi. Politik už v roce 2022 šířil nepravdivé tvrzení o Ukrajinci, který získal bezplatnou péči dříve a na úkor Poláka. Důkazy neuvedl a jeho výroky vyvrátil fact-checking stanice TVN24.

Stejného tématu se teď v kampani chopil i kandidát PiS Karol Nawrocki, který s Mentzenem soupeří o podobnou voličskou skupinu. „Skutečně mám takové signály, že občané, kteří sem přijeli z Ukrajiny, způsobují problémy ve frontách do nemocnic a ambulancí. Mám ten názor, že by se Ukrajincům nemělo v Polsku žít lépe než Polákům,“ prohlásil tři dny po Mentzenovi.

Teorie o „zdravotnické turistice“ Ukrajinců dementovalo polské ministerstvo zdravotnictví. „Lékařskou péči využívají lidé, kteří prostě utekli z území zasaženého válkou a čerpají z pomoci,“ uvedl mluvčí rezortu.

Server TVN 24 dodává, že cílem narativu obou kandidátů, který spojuje Ukrajince s problémy polského zdravotnictví, je posílení negativního postoje Poláků k Ukrajincům a odpovídá záměrům ruské propagandy. „Kreml totiž od začátku války hraje o prohloubení rozporů mezi Ukrajinci a Poláky,“ zmiňuje web. Skutečné problémy nedostatečných kapacit polského zdravotnictví se tak svádějí na uprchlíky.

Historik Nawrocki se v týdnu pustil i do Zelenského. „Chová se neslušně vůči svým spojencům. (…) Musí se k Polsku chovat jako k partnerovi, a ne jako k pomocnému hospodářství,“ prohlásil v rozhovoru pro rádio Zet.

V úterý kandidát PiS označil údajné přerušení dodávek americké vojenské pomoci Ukrajině za „výsledek nevděčnosti prezidenta Zelenského a neschopnosti vést mezinárodní politiku“.

Do premiéra Donalda Tuska se Nawrocki opřel jako do původce „protiamerické rebelie“. „Zájem Polska jsou bilaterální vztahy s USA a posilování NATO, přičemž se současně vychází ze strategického předpokladu, že Ukrajina by měla mít co nejlepší podmínky pro mír a odtlačovat Ruskou federaci od Polska,“ dodal prezidentský kandidát.

Zároveň se Nawrocki vyslovil pro zpřetrhání diplomatických vztahů s Ruskem jakožto „barbarským státem“.

S tématem Ukrajinců v Polsku ale už v lednu ve své kampani pracoval favorit prezidentských voleb Rafał Trzaskowski. Vládu Donalda Tuska vyzval, aby výplatu příspěvku na dítě ve výši 800 zlotých, v přepočtu 4820 korun, podmínila tím, že jsou jejich rodiče v Polsku zaměstnaní a platí tam daně.

„Tři roky jsme Ukrajincům poskytovali neuvěřitelně velkorysou podporu – a je to tak správně. Já sám jsem Ukrajincům pomáhal od rána do večera, ale člověk prostě musí přemýšlet, co dál. Nemůžete vysílat takový signál jako kdysi Němci, že se vyplatí jezdit do Německa jen pro sociální dávky,“ prohlásil Trzaskowski.

V aktuální bezpečnostní situaci se ale primátor Varšavy drží vládní linie zahraniční politiky. „Musíme udělat naprosto všechno pro to, abychom Američanům vysvětlili, že kdyby, nedej bože, Putin vyhrál tuto válku nebo kdyby byl schopen prezentovat to, co se stane, jako své vítězství, oslabilo by to nejen bezpečnost Polska, nejen bezpečnost Evropy, ale také bezpečnost Spojených států,“ reagoval na aktuální dění Trzaskowski.

Do kampaně se aktivně zapojuje i přímo premiér Tusk. Výhra Trzaskowského je pro premiéra důležitá kvůli silnému prezidentskému vetu a dalším pravomocem hlavy státu. S končícím konzervativním prezidentem Andrzejem Dudou se totiž kabinet už od svého nástupu v prosinci 2023 dostává do ostrých sporů.

Tusk se snaží, i jakožto premiér země předsedající Radě EU, vystupovat aktivně. Čelí však kritice za to, že Varšava v současné napjaté situaci hraje druhé housle, a že v centru dění je místo ní Paříž, Londýn a Washington. Sám premiér otevřeně mluví o „závažné situaci“ a vyzval v úterý kabinet k mimořádné soustředěnosti.

„Budeme přijímat rozhodnutí, která budou od vás a vašich rezortů vyžadovat naprostou solidaritu. Přicházejí dny a týdny, během kterých musíme zastavit plané diskuze, spory o prestiž a koaliční neshody, protože budeme muset rozhodovat v jistém smyslu v mimořádném režimu,“ apeloval premiér na členy vlády.

Tusk se také kvůli kritice Zelenského nepřímo opřel do opozice: „Dnes se ukazuje, kdo chce v Polsku prosazovat ruské zájmy. Zda z hlouposti, nebo z vypočítavosti – na tom nezáleží. Proto jsou sázky těchto voleb tak vysoké jako nikdy předtím. A ať už se nikdo netváří, že to nevidí. Nezávislé Polsko v silné Evropě, nebo Rusko. Vaše volba.“

Premiér také avizoval, že chce v parlamentu rychle prosadit legislativní změny, které umožní uspíšit investice do zbrojního průmyslu.