Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropské burzy prudce klesají, protože světoví investoři se připravují na dopad nových amerických cel na Mexiko, Kanadu a Čínu a následných odvetných opatření.
Neklid se z Evropy přenesl za oceán, po otevření šly tamní burzy ihned do červených čísel a necelou hodinu poté už agentury hlásily, že výprodej vymazal veškeré zisky, které si burzy připsaly od listopadových prezidentských voleb.
Podle agentury Bloomberg vyrostl například index S&P 500 od listopadu do 19. února o 6,3 procenta, což znamená zvýšení hodnoty o 3,4 bilionu dolarů. Po dvou turbulentních týdnech jsou veškeré zisky pryč. A co je podle analytiků horší – netýká se to jen velkých firem, ale také malých a středních společností, které měly podle původních předpokladů díky Trumpově politice získávat.
Newyorská burza tak zažívá již druhý den poklesů, když podle indexu S&P 500 ztrácí přes 1,7 procenta. Masakr zažívají zejména americké bankovní domy, když například Citigroup klesá o osm procent. Celý finanční sektor pak během dopoledního obchodování ztrácel 3,8 procenta. V případě, že s touto ztrátou v úterý zavře, tak zažije nejhorší den od 9. března 2023, což byla doba, kdy krachovala Silicon Valley Bank.
Technologické akcie na trhu Nasdaq pak míří do pásma korekce, když od svých maxim z poloviny prosince ztrácí přes deset procent. Konkrétně technologický miláček investorů, výrobce čipů Nvidia, klesá o dvě procenta. Od začátku roku se tak hodnota společnosti snížila již o více než sedmnáct procent.
V Evropě obavy nejhůř odnesly obavy z celní války automobilky. Německý Mercedes-Benz se na konci obchodování propadal o 5,3 procenta na zhruba 57,5 eura, hodnota automobilky Stellantis, která zastřešuje například značky Fiat, Citroën, Peugeot, Opel, Alfa Romeo, Maserati a další, zažila brutální pokles o 10,7 procenta na cenu okolo jedenácti eur.
Evropské kapitálové trhy podle panevropského indexu Stoxx 600 ztrácely přes dvě procenta, přičemž o 3,25 procenta klesala okolo půl šesté hodnota akcií ve Frankfurtu, o 3,92 procenta ve Varšavě a o přibližně 2,3 procenta v Praze. Propad akcií se tak během dne ještě zrychloval.
Americký prezident totiž vyhrožuje i cly na evropské zboží, a to ve výši až 25 procent. Podle ratingové agentury S&P Global plánovaná cla na dovoz nejvíce dolehnou na Českou republiku, Slovensko a další země v regionu střední Evropy právě kvůli clům na německý automotive, na nějž jsou ostatní země navázány.
Evropské burzy proto kopírují včerejší vývoj v USA, kde newyorská burza podle klíčového ukazatele S&P 500 klesla o téměř 1,8 procenta.
Trhy reagují na zavedení 25procentního cla na dovoz zboží z Kanady a Mexika a zároveň na 20 procent zdvojnásobily dodatečná dovozní cla Číně.
Čína v odvetě na krok USA zavede od 10. března cla ve výši deseti až 15 procent na některé americké produkty. Kanadský premiér Justin Trudeau prohlásil, že jeho země ode dneška zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (zhruba 2,6 bilionu korun).
Zavedení cel přichází v době, kdy už jsou investoři značně nervózní. „Sentiment na globálních trzích se za poslední dva týdny výrazně zhoršil po zveřejnění nepříznivých dat o vývoji americké ekonomiky,“ říká Michal Stupavský, hlavní investiční stratég skupiny Conseq. Například model atlantské pobočky americké centrální banky Fed podle něj ukazuje na propad ekonomiky USA o 2,8 procenta. Zasaženy byly podle něj zejména trhy, kde jsou vysoké ceny akcií jako USA či Indie.
Naopak se stále lépe daří zbrojovkám. Francouzská zbrojařská společnost Thales vyskočila až o 12 procent poté, co zveřejnila vyšší tržby a příjmy za rok 2024. Evropským výrobcům zbraní se daří kvůli vyšším očekávaným výdajům na zbrojení v Evropě.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili informace z burz v USA
