Dokažte, že Řehka lže, úkolovali na ministerstvu obrany inspektory

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Inspekce Ministerstva obrany se ocitla v podezření, že manipulovala prověřování kolem dronů, které poskytla armádě Skupina D podporující Ukrajinu. Se skupinou je osobně spojen náčelník generálního štábu, který poskytl záštitu sbírce na pořízení dronů pro ukrajinské bezpečnostní složky. Závěry inspekce přitom mohly sloužit jako „klacek“ pro ministryni obrany, která vede s náčelníkem vleklé spory.

O tlaku nadřízených a jejich zásahu do závěrů šetření hovoří svědectví zaměstnanců inspekce. A podezření posilují i dokumenty či záznamy z porad, které měly Seznam Zprávy možnost prostudovat.

Prověřování dronů se stalo loni součástí „souboje“ mezi ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Inspekce Ministerstva obrany dostala od ministryně Jany Černochové úkol, aby prověřila okolnosti, za nichž Skupina D poskytla armádě FPV drony a zařídila školení vojáků na jejich obsluhu.

Oficiálně byla důvodem interpelace poslance ANO Pavla Růžičky, který se ve Sněmovně dotazoval, zda armáda při cvičení dodržela všechny povinné postupy.

Šetření bylo zakončeno zprávou, kde se hovoří o tom, že akce s drony představuje pro armádu „rizika“ blíže nespecifikovaných škod. Jenže řadoví inspektoři s veřejně prezentovaným závěrem nesouhlasí. Závěr předběžného šetření inspekce Ministerstva obrany je podle nich zmanipulovaný. Rizika, o kterých se v závěrečné zprávě píše, jsme nezjistili, vymyslel si je šéf, tvrdí zaměstnanci inspekce Ministerstva obrany, kteří se na šetření podíleli.

Dva zdroje z inspekce také vypověděly, že do jejich šetření vstupovali nadřízení. „Neustále se nás snažili někam tlačit, ať za každou cenu něco najdeme. Jednou nám dokonce říkali, že je zadání zjistit, že náčelník generálního štábu lže,“ říká jeden z nich o průběhu vyšetřování.

Jako příklad tlaku shora zdroje uvedly kupříkladu situaci, jak vedení inspekce reagovalo, když inspektoři uzavřeli předběžné šetření s tím, že není třeba zahajovat kontrolu. „Ředitel (inspekce) řekl, že to nemůže zůstat tak, že nic nemáme. A tak si do zprávy připsal závěry, které jsme ale ani neprověřovali. Přišel s tím, že tam připsal rizika, která ho napadla,“ uvedl druhý ze zdrojů.

Svá tvrzení inspektoři dokládají i dokumenty: Návrh, který předložili nadřízenému, se skutečně liší od oficiální konečné verze, kterou ředitel inspekce Josef Sklenička prezentoval vedení Ministerstva obrany a s níž konfrontoval i náčelníka generálního štábu Karla Řehku.

Vedle těchto dokumentů mají Seznam Zprávy k dispozici záznamy porad z vedení inspekce. Z těch vyplývá, že ředitel inspekce Josef Sklenička a jeho zástupce Dušan Novotný opakovaně vstupovali do „nezávislého“ šetření komise a práci inspektorů se snažili směrovat k tomu, aby závěrem byla kritika postupu Karla Řehky a generálního štábu. S tím však inspektoři nesouhlasili a podobný závěr nenapsali.

„Pracuji tady už mnoho let, ale ještě nikdy jsem nic podobného nezažil,“ říká jeden z inspektorů. Zároveň tak vysvětluje, proč souhlasili s tím, že jejich výpovědi budou reportérem zaznamenány a proč jsou i připraveni je zopakovat, pokud by začalo formální vyšetřování postupu inspekce.

Jak tlak na inspektory vypadal, ilustrují i další záznamy, které mají Seznam Zprávy k dispozici a které zachycují hovory inspektorů s ředitelem v kancelářích inspekce. Na jednom z nich například ředitel Sklenička podřízeným tvrdí, že cvičení s drony se odehrálo bez potřebného vojenského příkazu, a tlačil podřízené, ať k tomu opatří důkazy. Tvrdí při tom, že informaci má prý od ředitele Vojenského zpravodajství, se kterým své postupy konzultuje.

„Jen informace pro vás, abyste s tím nějak pracovali: Co se týká úkolu, kdo to cvičení přikázal, povolil. Tak to nebylo, není rozkaz, “ říká ředitel Sklenička.

Šetření však podle inspektorů nic takového nikdy neprokázalo.

Inspekce ministra obrany má status nezávislého orgánu. Ředitel je podřízený přímo ministryni, která může inspekci dát úkol, co má prověřit, ale ani ona, ani nikdo jiný v resortu nemůže pak ovlivňovat samotné šetření inspektorů. Postup má být následující: Ředitel inspekce jmenuje nezávislou komisi, která zahájí takzvané předběžné šetření, pokud zjistí nedostatky, rozjede plnohodnotnou kontrolu. V případě dronů u předběžného šetření inspektoři skončili, kontrolu nezahájili, protože nezjistli nic, co by k tomu zavdalo důvod.

Do postupu a závěrů šetření přitom nemůže mluvit nikdo zvenčí. Ředitel Sklenička se ovšem na jednom záznamu při úkolování svých lidí odkazuje na jednání s prvním náměstkem ministryně obrany Františkem Šulcem. „Já jsem teď přišel z jednání u náměstka, jedná se o Nemesis,“ říká Sklenička podřízeným a pokračuje líčením určitého zadání, jehož výsledkem má být seznam úkolů pro generální štáb.

Další indicie směřující k náměstkovi Šulcovi pak zazněla na jedné z  porad v kanceláři zástupce ředitele inspekce Dušana Novotného. Bylo to v době, kdy inspektoři dali najevo únavu z neustálého tlaku. „Musíte chápat, že on (ředitel inspekce Josef Sklenička) byl u náměstka a náměstek: Musíte dokázat, že nám NGŠ (náčelník generálního štábu, Karel Řehka) lže. A to už víme,“ říká podle záznamu Novotný.

Krom tvrzení šéfů inspekce Seznam Zprávy nedisponují přímým důkazem, že by se náměstek Šulc do případu vměšoval. Sám to pak kategoricky odmítl - i to, že by existovalo nějaké zadání, k čemu má práce inspektorů dospět.

„Ne. Nic takového neexistovalo,“ říká František Šulc. „Zadání bylo prošetřit otázky položené v interpelaci pana poslance Růžičky, protože formulace otázek poukazovala na možná rizika porušení předpisů. A odpovědi na ně nebyly ze strany Generálního štábu dostatečné. Inspekce se zabývala pouze skutečnostmi nastolenými otázkami pana poslance v interpelaci a ničím jiným.“

Také ředitel auditu a vnitřní inspekce Sklenička odmítá, že by šetření inspektorů manipuloval, nebo že by vyžadoval, aby dospělo k předem daným závěrům. „Nedělám věci na objednávku,“ uvedl. „Vím, že to zaznívá. Já to slyším, ale neřeknu k tomu nic. S prvním náměstkem jsem nic nekoordinoval.“

Podřízení v inspekci to však viděli jinak a na tom, kam je vedl ředitel Sklenička, se odmítali podílet.

„Od začátku jsme měli pocit, že existuje zadání, jak by naše šetření mělo dopadnout. Ale my jsme se na tom prostě nechtěli podílet. A tak jsme napsali závěr podle toho, co jsme doopravdy zjistili,“ říká inspektor.

Závěr předběžného šetření tak podle inspektorů zněl, že není třeba zahajovat kontrolu. A doporučoval, aby si armáda do budoucna dala pozor na některé smlouvy a postupy. Jinak ale že není třeba nic dále kontrolovat.

Když to inspektoři poslali nadřízenému, povolal si je. „Říkal, že tam nic není a že to nemůže takto prezentovat. A tak si tam dopsal, že šetření inspekce detekovalo rizika, třeba ohrožení životů a majetku, ale i další. Přitom to nebyla pravda,“ popisuje jeden z pracovníků inspekce.

Jak zní ze záznamů, ředitel to ani před podřízenými neskrýval. „Protože vím, co se kolem toho děje a co na to navazuje dalšího, musím to přizpůsobit,“ řekl inspektorům.

A tak - jak plyne z porovnání původní zprávy inspektorů a oficiálního dokumentu předloženého vedení ministerstva a náčelníkovi generálního štábu - závěry sám nadiktoval. „V souvislosti s ovládáním bezpilotního prostředí může docházet k rizikům spojeným s neodbornou manipulací. To je takový mentoring, bez zjištění. Může docházet k rizikům, kdy neodbornou manipulací může být způsobena majetková škoda nebo újma na zdraví,“ diktuje z hlavy šéf inspekce. Text se poté objevuje i v závěrečné zprávě.

Dva zmíněné texty se zásadně liší i jinak.

Inspektoři píší ve třech bodech, že by bylo vhodné stanovit koncepci pro použití dronů, poté že by bylo dobré mít stanovený postup pro manipulaci s nezavedeným materiálem a nakonec že armáda by měla používat jiný typ smlouvy. Podle nich ale žádné ze zjištění není dostatečně závažné na to, aby zahájili kontrolu.

Naopak zpráva po ředitelově doplnění stojí na konstatování, že inspekce detekovala rizika. Třeba ohrožení zdraví a majetku. Nebo „riziko oprávněnosti manipulace a držení FPV dronů“.

O speciálním zájmu na kontrole dronů pak může svědčit i další věta, kterou ředitel Sklenička přednesl na poradě s inspektory - totiž že výsledky mají zůstat utajeny před náčelníkem generálního štábu. „Mělo by tam být naformulováno, že by ten úkol měl být splněn bez informování a zapojení náčelníka generálního štábu,“ zní ze získaných záznamů Skleničkův hlas.

Samotný náčelník Řehka si na postup inspekce stěžuje. „Prý to měli tři měsíce a mně nikdo nic neřekl. Ale zároveň mi nikdy nikdo nepředložil jediný důkaz, že by to byla pravda,“ říká k tomu nyní náčelník generálního štábu. „Předvolali si mne, neměl jsem možnost se s ničím dopředu seznámit, abych mohl reagovat. Dokonce mne ani nenechali nahlédnout do spisu.“

Když 12. listopadu loňského roku o závěrech inspekce kolem dronů jednalo úzké vedení ministerstva, dal Karel Řehka skutečně najevo nevoli nad tím, že o závěrech nebyl předem informován, aby mohl reagovat.

Jednání bylo oficiální a jako takové si jej ministerstvo nahrávalo. Seznam Zprávy zvukovou nahrávkou části prezentace disponují, a tak lze slyšet, jak byl nejvyšší muž armády rozčilen.

Ptal se ředitele inspekce, proč mu o rizicích nikdo neřekl dříve. Že tuto pasáž do závěrů sám dopsal osobně pouhý den před jednáním, mu však Josef Sklenička - jak dosvědčuje záznam - nesdělil.

Upozornění: Mezi zakladateli Skupiny D jsou i Mikuláš a Martin Kroupové, bratři autora textu. S obsahem článku jejich angažmá nijak nesouvisí.