Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vládní poslanci a poslankyně schválili nový výpočet platů vrcholných politiků, soudců a státních zástupců pro letošní rok. Pro přehlasování veta potřebovali 101 hlasů. Ruku nakonec zvedlo 102 zástupců koaličních stran. Proti bylo 91 z přítomných 193 poslanců.
Předlohu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 kromě Michaela Rataje (STAN), jenž nebyl přihlášený k hlasovacímu zařízení, a omluvených Stanislava Blahy (ODS) a Michaela Kohajdy (KDU-ČSL). Jeden hlas přidal vládnímu táboru nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Lidovec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) sice měl ve výsledcích uvedeno, že se hlasování zdržel, jak ale sdělil na plénu, hlasoval pro. Proti hlasovali poslanci opozičních ANO, SPD a Pirátů.
Dle novely je jasně definovaná platová základna pro politické představitele 101 364 korun, pro státní zástupce 109 516 korun a pro soudce 121 685 korun. Platí to ale pouze pro tento rok.
Poslancům a senátorům se platová základna násobí koeficientem 1,08, čímž vzniká základní plat 109 473 korun. Což je nárůst o 7 116 korun, neboli o 6,95 %.
Úpravu pro letošní rok pokládá ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) za kompromis. Od příštího roku se do zákona vrací už dříve dohodnutý automatický valorizační mechanismus, poznamenal před poslanci. Po hlasování na sociální síti X napsal, že rozhodnutí Sněmovny odblokovalo nynější situaci. „Místo záloh se budou vyplácet standardní platy ústavních činitelů,“ uvedl.
„Dopředu víte, že to soudci znovu napadnou u Ústavního soudu,“ vzkázal vládnímu táboru Patrik Nacher (ANO). Dle jeho kolegyně z hnutí Heleny Válkové je předloha na 99,9 procenta protiústavní. „Opakovaně se nerespektují nálezy Ústavního soudu,“ řekla.
Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek kritizoval koalici za to, že nebrala v potaz připomínky soudců. Radovan Vích (SPD) podotkl, že platy politiků nemají razantně růst v době, kdy jiným obyvatelům setrvale klesá životní úroveň.
Opozice: za všechno může Babiš
Opozice chtěla už při projednávání novely zmrazit platy politiků na pět let. Jenže právě opakované zmrazování v posledních letech vedlo k tomu, že platový „automat“ neplnil svou funkci.
Ve chvíli, kdy se totiž platy opět rozmrazí, dojde ke skokovému nárůstu. Pokud byly zmrazené například na pět let, nezvyšují se postupně, jak to během ekonomického růstu znají třeba zaměstnanci, ale navýší se rovnou až o desítky procent. Takový skokový nárůst poté logicky vyvolává nevoli u voličů a stává se celostátním politickým tématem. Tomu by ale do budoucna mělo zamezit zastropování maximálního růstu platů politiků na pěti procentech.
PŘEČTĚTE SI, JAK JSOU NA TOM ČEŠTÍ POSLANCI V POROVNÁNÍ S EVROPSKÝMI KOLEGY
Současnou novelu tak provázely obstrukce ze strany ANO a SPD. Premiér Petr Fiala (ODS) v únoru řekl, že souhlasí s výtkami prezidenta a že se na současné podobě zákona podepsala i nekonstruktivní opozice.
To v úterý ve Sněmovně kritizoval předseda ANO Andrej Babiš. „My jsme bojovali za to, abyste si nenavýšili platy, když někteří lidé nemají na nájem, ani na faktury za elektřinu. Za vaší naprostou neschopnost může Babiš, samozřejmě. Jak jinak, Babiš může za všechno. Když se ukáže, že vláda něco nezvládla, tak za to nemůže vláda, ale opozice, Babiš, to známe,“ řekl.
Pavlovo veto: není to systémové
Prezident Petr Pavel zákon vetoval s odůvodněním, že novela popírá loňský květnový nález Ústavního soudu a že má platit retroaktivně od 1. ledna.
„Nyní přijatá právní úprava platů ústavních činitelů problém opět neřeší systémově. Před lety stanovený „trvalý“ mechanismus je soustavně upravován a téměř každý rok je do něj opakovaně, a do značné míry nahodile a nesystémově, zasahováno,“ uvedl Petr Pavel. Zároveň ale kritizoval i opoziční návrh na zmrazení platů.
Ústavní soudci loni v květnu zrušili snížení koeficientu pro výpočet platu soudců z 3násobku průměrné mzdy na 2,82. Upozornili na to, že zásahy do platů soudců jsou opakované, selektivní a nepřiměřené okolnostem.
Časová osa ukazuje, jak se vyvíjely platy politiků v průběhu posledních 17 let.
Vláda ale začala řešit platy až na podzim po krajských volbách. Nejprve ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že platy porostou o 14 procent, po kritice oznámil růst 7 procent a do zákona ještě přidal „záklopku“ na maximální meziroční růst od příštího roku 5 %.
„Je to od počátku nezvládnuté téma. Navenek je to velmi špatně komunikováno. Vláda to řeší nekoncepčně a prokazatelně přišel návrh řešení pozdě. Museli vědět, že to do konce roku nestihnou. Nestihli. Máme březen, přitom platy mají být vyřešené od ledna,“ říká Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity.
Soudci: neústavní
Chce se doufat, že o platech politiků už nějakou neuslyšíme, že budou nastavené tak, aby kopírovaly hospodářský růst, respektive růst platů v celé zemi. Není tomu tak.
Nynější novela totiž zcela jistě opět skončí u Ústavního soudu. Pro rok 2025 je plat soudce 121 685 korun, zatímco s odkazem na Ústavní soud by měl být jejich plat o 8 338 tisíc vyšší.
Jako protiústavní ji proto kritizuje prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna i justiční grémium složené z vrcholných představitelů soudů a soustavy státních zastupitelství.
„Zákon po pár měsících úplně popřel nález Ústavního soudu. To se tady v tak krátké době ještě nikdy nestalo. Je úplně jednoznačné, že zákon skončí u Ústavního soudu. Nesouhlas soudců, státních zástupců a dalších je dominantní, možná až jednomyslný,“ řekl Seznam Zprávám prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Ústavní soud v takové chvíli bude posuzovat, jestli je letošní úprava něčím odůvodnitelná. Tedy jestli nastaly tak mimořádné ekonomické a společenské okolnosti, jimiž lze snížení odůvodnit.
A to z toho důvodu, že jsou platy politiků spjaté s platy soudců, do kterých by ale dle opakovaných rozhodnutí Ústavního soudu měli politici zasahovat pouze výjimečně.
„Nikdo neřekl, proč to na sebe navázali. Když měníte platy soudců, abyste zahýbal s platy politiků, tak se vystavujete riziku, že vám to Ústavní soud shodí. Ten totiž řeší pouze platy soudců. Platy politiků mu jsou jedno,“ vysvětluje Zámečníková.
V odůvodnění se proto vláda odkazovala na nutné škrty kvůli zadlužení a na povodně, které zahýbaly státním rozpočtem. „V roce 2024 nadto došlo k mimořádným dodatečným dopadům na státní rozpočet i ostatní veřejné rozpočty v důsledku rozsáhlých povodní, s nimiž se musel stát i zemní samosprávy vypořádat,“ stojí v důvodové zprávě.
Kdo dostane kolik?
Za leden dostali politici plat ve výši záloh z loňského roku, tedy bez navýšení zhruba 7 procent. Dle novely by jim tedy měl být doplacen zbytek.
V jiné situaci ale jsou soudci a státní zástupci. Jejich šéfové se totiž rozhodli stanovit lednové platy dle rozhodnutí Ústavního soudu. Tedy pro soudce 3násobek průměrné mzdy, pro státní zástupce 90 % z platové základny soudce.
Takový postup se ale nelíbí Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. „Neexistuje zákon, to znamená, že není možné platy v současné době vyplácet. A podle informací z médií a vyjádření řady představitelů justice k té výplatě došlo ve výši, kterou odvozují z neexistujícího právního předpisu,“ citovala Česká televize jeho prezidenta Miloslava Kalu.
Schválená novela ale tento postup pravděpodobně nezmění. Myslí si to prezident Soudcovské unie Vávra. „Existuje právní institut, který se nazývá legitimní očekávání. Běžně se uplatňuje třeba u zaměstnanců. Když vám omylem účtárna vydávala o 2 tisíce korun více, tak ty peníze nebudete vracet, protože jste byl v dobré víře a legitimním očekávání, že vám tento plat přináleží,“ dodal.
