Pohodlný způsob života po covidu zůstal, říká dětská lékařka k rostoucí obezitě

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zítřejší Světový den obezity připomíná zdravotní rizika a komplikace spojené s nadměrným hromaděním tuku v těle, který ohrožuje zdraví. V České republice se podle Státního zdravotního ústavu s mírnou nadváhou potýká více než třetina žen a téměř polovina dospělých mužů. Obezitou trpí 21 procent mužů a 18 procent žen, s přibývajícím věkem hodnoty BMI často rostou. Zásadní problém je pak nadváha a obezita u dětí, nad normální váhou se pohybuje zhruba každé čtvrté dítě.

S nadváhou u dětí se snaží od začátku února bojovat program Buď Fit 24 Ministerstva zdravotnictví, který má děti podporovat v pohybu a zdravém životním stylu.

Podle praktické lékařky pro děti a dorost Kateřiny Bednaříkové má program výhodu především v tom, že rodinu upozorní na potřebu řešit váhu jejich dítěte. „Rodičům to trochu otevře oči. Měli by vědět, kde chybují, v jakých oblastech by měli přidat a co je pro jejich děti správné,“ řekla Bednaříková.

Kateřina Bednaříková v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak program dětem zatím pomáhá, co stojí za rostoucím počtem případů nadváhy a obezity u dětí a jak těmto problémům předcházet.

Jaký je u vás v ordinaci o program Buď Fit 24 zatím zájem?

Ze seznamu svých pacientů jsem musela vytipovat ty děti, které by pro program připadaly v úvahu, nakonec jsem ale zjistila, že těch dětí s nadváhou není zas tolik. Zpočátku bylo do programu zařazeno mnoho dětí špatně, protože už šlo o děti obézní, na které program nemíří. Když jsem tedy našla ty děti, které byly ve vhodném věku a zároveň měly pouze nadváhu, ne obezitu, oslovila jsem jejich rodiče s nabídkou tohoto programu.

A chtěli se děti a rodiče zapojovat?

Většinou měli velký zájem a musím říct, že opravdu velký vliv měly chytré hodinky zdarma. Právě vidina dárku byla silnou motivací. Rodiče dávali najevo, že se budou snažit dětem pomoci, a věřím, že to bude mít pozitivní výsledky.

Kolik dětí se u vás programu zatím účastní?

Momentálně mám zapsaných teprve šest dětí a stále hledám další, mám už některé vytipované. U nich už proběhlo počáteční změření, zvážení, změření tlaku a základní poučení, teď už na sobě budou děti pracovat samy společně s rodiči a uvidím je znovu za tři měsíce.

Jde o děti spíše mladší, kolem sedmi let, ty starší už totiž většinou spadají spíše pod obezitu.

Co děti v rámci programu dělají?

Stáhnou si aplikaci, do které se přihlásí pomocí ID čísla, které mají přidělené. Tam si pak mohou přečíst různé rady, zapisovat spánek, v určité dny zapisovat stravu, hodinky, které by měly mít neustále nasazené, také sledují jejich fyzickou aktivitu. Z mé strany pak do aplikace dodávám ty údaje, které dětem změřím.

S dětmi a rodiči budete tyto údaje následně konzultovat.

Ano, budu nahlížet i do aplikace, budu sledovat, jak splňují vytyčené cíle. Tyto výsledky mě budou opravdu zajímat, sama jsem na to zvědavá. Věřím tomu, že to děti bude motivovat k pohybu. Musí se ale zapojit celá rodina.

Jak důležité je zapojení právě rodičů?

Rodiče musí spolupracovat s dítětem dohromady a musí zařídit, aby dítě hodinky skutečně nosilo a opravdu se hýbalo. Pokud jsou rodiče v tomto ohledu nespolehliví, program by nefungoval, a nelze jim ho tak doporučit. Dítě i rodiče musí zkrátka chtít. Velká část rodičů byla ale opravdu vděčná za to, že tento program existuje, a měli motivaci svému dítěti pomáhat.

Je obezita u českých dětí závažná?

Je to opravdu velký problém. K hlavnímu nárůstu došlo po covidu, ne ani tak v nadváze, jako spíše právě v obezitě. Lidé obecně v covidu zpohodlněli a přišli o svůj pravidelný režim, trávili hodně času doma s plnou ledničkou, což je uspokojovalo. Vymlouvali se na to, že je zakázané nebo nebezpečné chodit ven, a neměli tak pohyb, ten pohodlnější způsob života nám po covidu bohužel zůstal.

Děti se tedy například méně vracejí ke sportům?

Ano. A nejen to. Záleží také na jídle, a to v celé rodině. Jestli se stravují všichni členové společně, nebo mají společné aspoň večeře, jestli rodiče zkrátka vůbec dohlíží na to, co dítě během dne jí, a nedávají mu například jen peníze, za které si má něco koupit.

Hlavní roli tedy hrají rodiče?

Rodiče vždycky mají velký podíl, výchova určuje, na jaký způsob života jsou děti zvyklé, jestli se pravidelně hýbou, chodí ven, protože pokud děti nejsou zvyklé, je to s nimi časem čím dál horší a pak už se jim opravdu vůbec nechce. Rodiče na dítě často nedohlíží a nevedou ho k tomu, jak by mělo fungovat, a vymlouvají se například na dlouhé hodiny v práci.

Jaká je podle vás ideální prevence?

Prevence by měla přicházet z okolí, děti už se totiž přece jen rodí do prostředí, kde je obezita častá, takže musí slyšet, co je pro ně správné, a to nejenom na škole, ale i odjinud. Vše je to na výchově.

A co dělat ve chvíli, kdy už je dítě za hranicí ideální váhy?

Důležité je, že ti rodiče musejí vědět, že jejich dítě není v normálu. Právě i na to je dobrý nový program, protože problém rodiče opravdu vidí na vlastní oči. Rodiče si tento problém většinou sami neuvědomí, dokud je někdo neupozorní. To může například praktický lékař na pravidelných prohlídkách, ty jsou ale každé dva roky. Za rok to dítě už může být úplně někde jinde.

Rodiče by také měli váhu svých dětí hlídat, neříkat si například, že z váhy vyroste nebo že ji v létě vyběhá. Ten zdravý režim by měl být nastavený celoročně.

Podceňovat se nesmí také pravidelný a kvalitní spánek, který má na boji proti nadváze také svůj podíl.