„Vítězství ideologie nad rozumem.“ Expert komentuje požadavky EU na stavby

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropské stavebnictví projde v následujících letech zásadními technologickými proměnami. Podle nové evropské směrnice budou muset mít novostavby v roce 2030 nulové emise, do roku 2050 se to bude týkat i budov starších.

Na výstavbu uhlíkově neutrálních domů ovšem není Česko podle šéfa realitní divize EPH Petra Paličky připravené. „Cíl, který si Evropská unie vytyčila, je velmi smělý. Myslím si, že byl stanoven lidmi, kteří nechápou realitu stavebnictví. Tudíž považuji obsah směrnice za vítězství ideologie nad zdravým rozumem,“ uvedl Palička.

Důležité je uvědomit si, v jakém kontextu je termín uhlíková neutralita použit. „Cíle Evropské unie se dají splnit. Ona ta nula totiž není úplně nula. My se tu nebavíme o nulových emisích, ale o bezemisních domech. A to je v pojetí evropské směrnice budova, která nespaluje fosilní paliva. V praxi to tedy znamená, že v domech nebudou plynové kotle,“ vysvětluje odborný poradce Centra pasivního domu Michal Čejka s tím, že vidina nulové produkce emisí je nesmysl.

Uhlíkově neutrální dům ovšem není jen o tom, zda využívá čistou elektřinu. „Existuje zde několik rovin. Jednou z nich je rovina pasivní. To jsou stavební opatření, která mají snížit provozní spotřebu energie daného domu. Patří mezi ně například instalace tepelných čerpadel nebo solárních panelů,“ popisuje ředitel pro vědu a výzkum z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT Antonín Lupíšek.

Další částí je pak samotné využívání domu, tedy jak lidé s energií hospodaří. To je z hlediska produkce emisí dominantní část. „Posledním typem emisí, na který nesmíme zapomenout, jsou emise, které vzniknou při těžbě surovin a produkci stavebních materiálů. Patří sem i emise, které jsou vyprodukovány v rámci demolice domu a následného třídění a recyklace materiálů,“ dodal Lupíšek.

Aby mohlo české stavebnictví tedy opravdu stavět bezemisně nebo se té pomyslné nule alespoň přiblížit, bude muset dojít ke kompletní transformaci dodavatelských řetězců. Ty budou muset začít vyrábět stavební materiály šetrnými způsoby. Problém je ovšem v tom, že zatím neexistuje technologie, která by dokázala materiál vyrábět ve stejném množství a za stejné peníze.

Příkladem je cihla. „Od devadesátých let, kdy jsme pálili cihly topnými oleji nebo mazutem, jsme přešli na plyn a tento proces jsme dále optimalizovali. Celkem jsme tedy snížili množství vyprodukovaných skleníkových plynů o 50 procent, což je od naší vysněné nuly stále daleko,“ říká generální ředitel společnosti Wienerberger Kamil Jeřábek.

Stavební společnosti zatím nevědí, jakou cestou se ke snížení emisí mají vydat. „Máme zde variantu pálení elektrickým proudem nebo vodíkem. Naše společnost vyvinula prototyp pece, která pálí elektrickým proudem. Zatím je ve zkušebním provozu, ale podle prvních měření se uhlíková stopa snížila o 90 procent,“ pokračuje Jeřábek.

„Mimoto ale musíme pracovat na dalších dílčích úkolech, jako je zvyšování efektivity výroby nebo využívání odpadního tepla. Pokud se ale chceme přiblížit k té nule, bude potřeba změnit dosavadní technologie,“ dodává.

Požadavek na energetickou neutralitu domů se odrazí na jejich ceně. Je to dáno tím, že nové a pokročilé technologie jsou zkrátka nákladnější na pořízení. „Pokud se rozhodujete mezi pořízením plynového kotle, nebo tepelného čerpadla, ještě k tomu se zemními vrty, tak samozřejmě ta druhá varianta vyjde dráž,“ říká Palička.

O kolik se každá stavba prodraží, už je pro odbornou veřejnost předmětem sporu. „Developeři nám tvrdili, že dojde ke zvýšení cen o 30 procent, Hospodářská komora dokonce tvrdila, že ten nárůst bude činit 60 procent. To jsou naprosto scestné údaje. Jestliže se v Praze za jeden metr čtvereční bytu platí 130 tisíc korun a celkové investice pro byt o 60 metrech čtverečních činí 70 až 300 tisíc korun, tak jde o zdražení v jednotkách procent,“ namítá Čejka.

Podle Čejky závisí na schopnostech jednotlivých developerů. „Pokud se jim podaří dům vyřešit po koncepční stránce, tedy jak bude orientován nebo jaký bude mít tvar, pak se náklady na stavbu nijak výrazně nezvýší. Pokud by to bylo těch avizovaných 30 procent, to by bylo přes milion korun. I kdybych si sám chtěl do bytu dát tepelné čerpadlo, nikdy se na tuto částku nedostanu,“ dodal.

Kde si dále lidé připlatí, jsou rekonstrukce starých domů. I ty totiž budou muset do roku 2050 být neutrální. Renovace, i ty částečné, jsou velmi nákladné. Čejka proto radí, aby si lidé při plánování rekonstrukce raději připlatili a dům kompletně obnovili tak, aby odpovídal budoucím požadavkům. Jinak by je v budoucnu čekala další rekonstrukce, která by kvůli inflaci mohla být ještě dražší.

Partnerem konference je společnost Wienerberger.