Šéf vojenských lesů: Ceny dřeva jsou oproti covidu poloviční

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lesní podnik pod ministerstvem obrany, který spravuje pět procent lesů v Česku, zaznamenal v roce 2023 jedny z největších cenových turbulencí v historii.

„Výkyvy cen dřeva přišly po pandemii, kdy nejdříve klesly, ale poté kvůli energetické krizi začaly růst. Obzvlášť zdražilo palivové dřevo, prodávalo se za ceny, které byly dříve běžné u kulatin,“ popsal Jaroslav Nerad, šéf Vojenských lesů a statků, které udržují lesy v armádních výcvikových areálech po celém Česku.

V roce 2024 už se podle něj ceny začaly narovnávat a dřevo zlevňovalo také v důsledku útlumu poptávky v průmyslu.

Například metr krychlový bukové vlákniny stál během covidu kolem 2900 korun, s ústupem pandemie klesal k ceně 1300 až 1500 korun a nyní se pohybuje na úrovni kolem 1200 až 1300 Kč.

Lesní podnik měl loni zisk po zdanění mezi 300 až 320 miliony korun.

Objem těžby v lesích se vrátil na normální úroveň. Po obrovských kalamitách, kdy podnik těžil hodně přes milion kubíků za rok, loni vytěžil 820 tisíc krychlových metrů dřeva. Nahodilá těžba odpovídala 288 tisícům kubíků, z toho 19,5 tisíce tvořilo kůrovcové dřevo.

To znamená, že levné kůrovcové dřevo se téměř vytěžilo a neplánované těžby v důsledku přírodních vlivů (vichřice, námrazy, škůdci apod.) se meziročně snížily z 45 na 35 procent.

„Už nevidíme vytrvalé suché počasí, které známe z Moravy z konce druhého desetiletí. Ale co přijde v dalších letech, nevíme,“ říká šéf podniku.

Další příjmy vedle prodeje dřeva mají VLS ze zemědělství a také ze zajišťování ostrahy vojenských (bývalých) objektů a cvičišť, jako jsou Vojenský újezd Boletice, Vojenský újezd Březina, Vojenský výcvikový prostor Libavá, Bývalý vojenský újezd Brdy nebo zrušené vojenské výcvikové prostory Ralsko a Mladá.

To je v posledních letech podle Nerada náročnější, protože se po vpádu Ruska na Ukrajinu v roce 2022 zvýšilo zatížení vojenských prostor výcvikem. „Cvičí u nás více nejen ukrajinští vojáci, ale také Armáda ČR, která získala nové prostředky, rekruty, a vojáci se musí naučit s technikou,“ líčí Nerad.

„V uvozovkách nám to trochu ztížilo hospodaření. Do prostor nemůžeme v době, když cvičí armáda, takže naši lidé musí pracovat o sobotách a nedělích,“ popsal. „Dřevo běžně odvážíme brzy ráno nebo večer, protože přes den probíhají vojenská cvičení. Když se opravuje cesta, musíme dlouho dopředu zjistit, jaké budou pauzy ve výcviku,“ dodal.

V zemědělství podnik spravuje 7200 hektarů v ekologickém režimu a je jedním z největších příjemců zemědělských dotací v tuzemsku. 6500 hektarů tvoří trvalé travní porosty, v menší části se pěstují plodiny pro výrobu krmiv pro tři tisíce hlav skotu. Tato divize má zároveň stádo 261 mléčných krav v Luboměři pod Strážnou. Loni nadojily 1,35 milionu litrů mléka, jedním z odběratelů je i mlékárna Olma z divize Agrofert.

„Změna dotační politiky se na našem zemědělském hospodaření podepsala, ale stále dokážeme vykazovat mírný zisk,“ říká Nerad.

Část masa zpracovává v malém vlastním závodě, který loni dodal na trh téměř 22 tisíc kilogramů masa.

„Máme velkou nevýhodu, že našich sedm tisíc hektarů je rozděleno na tři správy na různých místech. Proto ani neuvažujeme o vlastních jatkách, protože bychom museli svážet dobytek z celé ČR. A je to obrovská investice,“ popsal.

V letošním roce podnik plánuje investovat do oprav lesní dopravní sítě, která je poškozená po velkých těžbách, a také do obnovy majetku po povodních na severní Moravě.

„Na Bruntálsku nám voda odnesla lesní cestu. Také je poškozen rybník na Olšině. Celkové škody po povodních jsou cca 40 milionů korun. Investujeme i do údržby provozních budov a obměny strojů,“ dodal Nerad v rozhovoru pro SZ Byznys.

Vojenské lesy a statky jsou součástí žebříčku nejhodnotnějších tuzemských firem Česká elita, sestavovaným redakcí SZ Byznys. Podnik s oceněním 3,7 miliardy korun se umístil na 96. příčce.