Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Britský ministerský předseda Keir Starmer chce poslat vojáky na Ukrajinu, čelí ale ostré kritice.
Skeptici varují, že by to mohlo eskalovat napětí s Ruskem, a zároveň zpochybňují, zda má Londýn dostatečné vojenské kapacity.
Velvyslanec v Česku Matt Field však v rozhovoru pro Seznam Zprávy trvá na tom, že tato možnost byla na stole od začátku a Britové jsou připraveni jednat.
„Jsme vyzýváni, abychom převzali větší odpovědnost, a jsme na to připraveni. Podobné zkušenosti už máme. Nejde jen o bezpečnost Ukrajiny, ale také o naši vlastní,“ říká.
Začnu aktuálním vývojem. Jak reagujete na nedávné prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že tuto válku začala Ukrajina?
Myslím, že je naprosto jasné, že válku začalo Rusko. Blížíme se k třetímu výročí plnohodnotné invaze, ale tato agrese začala už dávno předtím. Pokud se podíváme zpět do roku 2014, je zcela zřejmé, jaký měl Kreml od začátku záměr.
Tři roky jsou dlouhá doba. Rusko naplánovalo invazi jako třídenní akci, a v tom - i ve všech dalších cílech - naprosto selhalo.
Měly to být tři dny, teď jsou to už tři roky. Co dle vás bylo klíčovým faktorem ukrajinské odolnosti?
Myslím, že Ukrajinci především prokázali neuvěřitelnou statečnost a odhodlání. Samozřejmě dostali podporu, která jim pomohla, a myslím, že Spojené království i Česko mohou být hrdé na rychlost své reakce. Obě země velmi rychle pochopily, o co se jedná, a od začátku se snažily koordinovat finanční, vojenskou i humanitární pomoc.
Ale ve skutečnosti dlužíme nejvíc samotným Ukrajincům – jejich odvaze a schopnosti bránit se. Často se mluví o únavě. Upřímně, jediní, kdo na ni mají právo, jsou právě Ukrajinci. A přesto i po třech letech prokazují neuvěřitelnou sílu.
Věříte, že letos přijde mír?
Rozhodně v to doufám. Náš premiér Keir Starmer i mnoho dalších si přejí konec této barbarské války. Plně si uvědomujeme obrovské oběti, které Ukrajinci přinesli. Ale nepotřebujeme jen zastavení bojů nebo pauzu, která by Rusku umožnila přeskupit síly a připravit se na další agresi. Potřebujeme skutečný, trvalý mír, který Ukrajině zajistí dlouhodobou suverenitu.
Myslíte, že je možné dosáhnout takového míru u jednacího stolu s Vladimirem Putinem?
Myslím, že je dobré být skeptický. Rusko opakovaně ukázalo, že nedodržuje své sliby – nejen vůči Ukrajině, ale i jinde. Na druhou stranu se před námi otevírá obrovská příležitost.
Pokud budeme nadále podporovat Ukrajinu a zajistíme, že bude středobodem těchto jednání, věřím, že jí můžeme pomoci dosáhnout takového míru, jaký si sama přeje. Nikdo nemá větší zájem na míru než právě Ukrajina – ale musí to být mír, který vydrží.
Měla by u takového stolu mít své místo Evropa? Objevují se hlasy, že bychom tam být nemuseli. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to například řekl Trumpův velvyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Nejdůležitější je, aby středobodem jednání byla Ukrajina. Nic o Ukrajině bez Ukrajiny. Zároveň je ale jasné, že i z Washingtonu zaznívá silné poselství: Evropané musí převzít větší odpovědnost za evropskou bezpečnost. A protože budoucnost Ukrajiny je klíčovou otázkou evropské bezpečnosti, je naprosto logické, aby se Evropa jednání účastnila.
„Nejdůležitější je, aby Ukrajina byla středobodem jednání,“ říká Matt Field.
Co říkáte na to, že Ukrajina nebyla pozvána k prvnímu kolu jednání?
Myslím, že USA a Rusko mají mnoho témat k řešení, nejen Ukrajinu.
Ale přece předmětem jednání byla právě Ukrajina.
Ano, jakmile se začne jednat o konkrétních krocích týkajících se Ukrajiny, musí být Ukrajina u stolu. Povzbudilo mě, když americký ministr zahraničí Marco Rubio jasně řekl, že Ukrajina i Evropa budou součástí jakýchkoli budoucích jednání. To je pro nás nejdůležitější. USA zůstávají naším klíčovým partnerem, a to se nemění.
A dokázali bychom to bez USA?
Nemůžeme po nich chtít, aby investovali do naší bezpečnosti více než my sami. A historie ukazuje, že Spojené státy stojí za těmi, kteří jsou ochotni investovat do své vlastní obrany. Takže nesmíme dopustit, aby vznikla nějaká mezera – k tomu by nemělo dojít.
Velká Británie je jedním z evropských tahounů v podpoře Ukrajiny. Jak silný je tento závazek pod premiérem Starmerem?
To je dobrá otázka. Myslím, že loňské britské volby ukázaly, že o podpoře Ukrajiny nepanuje žádná zásadní debata napříč politickým spektrem. Ať už jde o předchozí nebo současnou vládu, je jasné, že podpora Ukrajiny zůstává prioritou. To nám dává sílu a kontinuitu v našem závazku. Pokud se podíváme na čísla, poskytli jsme Ukrajině téměř 13 miliard liber vojenské pomoci a v příštím roce dosáhneme dalších 4,5 miliardy liber.
Stejně důležité jsou i sankce, které jsme podpořili. Odhaduje se, že kolektivní sankce proti Rusku stály jeho ekonomiku od začátku války kolem 400 miliard dolarů. Chceme vidět ještě více sankčních opatření a vítáme signál z USA, že v tomto směru budou pokračovat.
Rozhovor s Iljou Ponomarenkem
Zmínil jste trvalou podporu Ukrajiny. Přestože v Británii vládnou různé strany, v otázce zahraniční politiky mezi nimi panuje shoda. Bylo tomu tak vždy?
Obecně bych neřekl, že v britské politice je běžné, aby vláda a opozice v zahraniční politice souhlasily. Většinu času se spíše přou. Ale podpora Ukrajiny je výjimkou – spojila nejen britské politiky, ale i britskou veřejnost.
Překvapilo vás to, nebo jste to očekával?
Byl jsem za to rád. Myslím, že Britové velmi rychle pochopili, o co jde. Důvodem je i to, že jsme sami čelili ruské agresi. Ve Velké Británii jsme zažili použití chemických zbraní na našem území, které vedlo ke smrti britských občanů. Byli jsme svědky útoků ruských agentů.
Myslím, že proto jsme byli připraveni si velmi rychle uvědomit, jak vážná situace je. Ale neberu tuto podporu jako samozřejmost. Musíme ji neustále upevňovat tím, že jasně vysvětlíme, proč děláme to, co děláme. Nejde jen o bezpečnost Ukrajiny, ale o bezpečnost Evropy – a tím pádem i Británie.
Matt Field.
Očekáváte, že Spojené království zaujme ještě silnější postoj vůči Ukrajině, vzhledem k proměnám americké politiky?
To, co premiér Starmer řekl před a po setkání v Paříži, bylo naprosto jasné: toto je jedinečný okamžik naší generace, zkouška pro nás všechny. A tato zkouška nezačala minulý týden, ale trvá už tři roky od ruské invaze. Musíme zůstat klidní, ale zároveň musíme být připraveni udělat víc. USA nám jasně říkají, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost – a my s tím souhlasíme.
Například za poslední rok vzrostly výdaje neamerických členů NATO na obranu o 20 %, což je krok správným směrem. Počet států, které splňují závazek 2 % HDP na obranu, se zvýšil z šesti na téměř všechny členy Aliance. To jsou dobré zprávy, ale musíme v tom pokračovat.
Starmer uvedl, že Spojené království je připraveno vyslat vojáky na Ukrajinu, pokud to bude nutné. Někteří vojenští představitelé ale vyjádřili obavy. V jakém stavu jsou britské ozbrojené síly a bylo by vůbec možné takové jednotky na Ukrajinu vyslat?
Premiér Starmer byl v tomto ohledu velmi jasný. Není to rozhodnutí, které by učinil lehkovážně, ale je připraven nasadit britské jednotky, pokud to bude nutné k zajištění trvalého a spravedlivého míru. To je klíčové. Jakékoli budoucí dohody musí zajistit, že Rusko nedostane jen čas na přeskupení sil a přípravu další agrese, ale že výsledek bude skutečně chránit ukrajinskou suverenitu. A pokud k tomu bude zapotřebí nasazení britských vojáků, jsme na to připraveni.
Nebyl by to riskantní krok, který by mohl Británii zatáhnout do přímého konfliktu s Ruskem?
Britské ozbrojené síly jsou na tuto roli připravené. Účastníme se vojenských cvičení NATO v Rumunsku, podílíme se na budování schopností pro rychlou reakci v rámci NATO a v minulosti jsme opakovaně ukázali, že jsme připraveni jednat.
Takže ta možnost byla vždy na stole? Vláda tedy věděla, že by to bylo možné?
Rozhodně. Ale myslím, že výzvou, které teď čelíme, je zajistit, že jsme připraveni pomoci Ukrajině se všemi potřebnými bezpečnostními zárukami. A jako vždy budeme hrát vedoucí roli. Evropská bezpečnost je i naší bezpečností.
Myslíte, že to premiér Starmer řekl v reakci na Trumpovu politiku, nebo to bylo spíše kvůli načasování?
Myslím, že odpovídal na přímou otázku ohledně závazku k evropské bezpečnosti. To je ten hlavní vzkaz. Zvýšili jsme naše výdaje na obranu – nyní jsme na 2,3 % HDP a pracujeme na dosažení 2,5 %. Ale upřímně, nejde jen o čísla. Stejně důležité je, na co tyto prostředky vynakládáme, aby se jednalo o skutečné schopnosti. To vše funguje pouze tehdy, pokud jsme dobře koordinovaní v rámci NATO, ale také s širší evropskou rodinou a Spojenými státy.
USA zůstávají klíčovou součástí evropské bezpečnosti, to se nemění. Ale zároveň jsme vyzýváni k tomu, abychom převzali větší odpovědnost – a jsme na to připraveni.
Dokázala by vláda tento krok obhájit před britskou veřejností, pokud by vyslala vojáky na Ukrajinu?
Neměli bychom předbíhat. Jsme stále v rané fázi, ale podobné zkušenosti už máme. Samozřejmě, že parlament by do toho měl co říct, ale za tři roky ruské agrese vůči Ukrajině jsme zaznamenali velmi silnou podporu ze strany britské veřejnosti. A jsme připraveni na ni navázat, protože, upřímně, nejde jen o bezpečnost Ukrajiny, ale také o naši vlastní.
„Když se premiér Starmer vrátil z Paříže, jasně vysvětlil, proč zaujal dané postoje,“ říká britský velvyslanec.
Zmínil jste podporu britské veřejnosti – stále je na vysoké úrovni? Protože tady u nás už začíná slábnout.
Ano, během voleb jste mohli vidět, že všechny hlavní strany vysílaly konzistentní zprávu o této otázce. Myslím, že se to ale nesmí brát jako samozřejmost. Podporu a důvěru je třeba neustále získávat a vysvětlovat, o co jde. Když se premiér Starmer vrátil z Paříže, jasně vysvětlil, proč zaujal dané postoje a proč je ochoten uvažovat o vyslání britských vojáků, pokud by to bylo nutné a pokud by to podpořilo udržitelný mír.
Ale jak říkám: nelze to brát jako samozřejmost, je potřeba to neustále objasňovat. A myslím, že to platí i v dalších zemích. Je ale pochopitelné, že lidé chtějí, aby válka skončila. My také. Nikdo si to nepřeje víc než sami Ukrajinci, ale ten konec musí znamenat bezpečnější Ukrajinu i Evropu, ne jen pauzu před dalším ruským útokem.
Premiér Starmer nyní častěji jedná s evropskými lídry. Zdá se vám, že jeho přístup signalizuje posun k užší spolupráci mezi Spojeným královstvím a EU?
Určitě. Myslím, že jsou zde dva hlavní faktory. Za prvé, od voleb dal jasně najevo, že je to pro něj priorita. Chce těsnější vztahy s EU a absolvoval už několik setkání – myslím, že s premiérem Fialou se setkal už třikrát. Aktivně se zapojuje do dialogu s evropskými lídry a nedávno se zúčastnil neformálního summitu Evropské rady. Konkrétní situace se ale změnila už před třemi lety.
Po brexitu se Británie nicméně chtěla od EU distancovat. Není současný obrat k těsnější spolupráci v bezpečnostní oblasti tichým přiznáním, že opuštění EU byla strategická chyba?
Jak na britské, tak na evropské straně bylo jasné, že po ruské invazi musíme spolupracovat. Nelze mezi tím dělat umělé hranice. To také potvrzuje potřebu pevnějšího partnerství mezi EU a Spojeným královstvím v oblasti obrany a bezpečnosti, což je pro nás prioritou. V květnu se navíc uskuteční první britsko-unijní summit, což je skvělá zpráva. Ale mezi tím nás čeká spousta práce.
Ukrajina je sice hlavní výzva, které teď čelíme, ale máme mnoho dalších důvodů, proč spolupracovat.
