Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V odlehlé věznici za polárním kruhem se skácel k zemi a ztratil vědomí. Dlouholetý kritik kremelského režimu Alexej Navalnyj zemřel po třech letech v ruském vězení.
Příznivci a blízcí opozičníka z jeho likvidace obvinili Kreml, zatímco ruské úřady poskytly o jeho smrti jen selektivní zprávy.
„Dne 16. února 2024 se v trestanecké kolonii číslo 3 odsouzenému Navalnému po procházce udělalo špatně a téměř okamžitě byl v kómatu. Okamžitě přijel zdravotnický personál ústavu, byla přivolána záchranka,“ napsala před rokem vězeňská služba.
Ruský Vyšetřovací výbor, jenž příčinu Navalného smrti zkoumal, nakonec dospěl k závěru, že „nešlo o kriminální povahu“ a 47letý opozičník zemřel v důsledku „kombinovaných nemocí“, včetně srdečního selhání. Blízcí zesnulého takovou verzi odmítli.
I o rok později tehdejší události obestírají nejasnosti. A byť se objevila řada teorií, lidé z Navalného okolí opakují, že rozsudek smrti - ať už přímo, nebo ne - vynesl samotný ruský režim.
„Zemřu ve vězení,“ předeslal Navalnyj
Kritika Kremlu poslal soud do vězení na 19 let kvůli obviněním z extremismu. Podmínky v ruském vězení, jimž čelil, dlouhodobě poškozovaly jeho zdravotní stav. Opakovaně si stěžoval na odepření lékařské péče a téměř 300 dní strávil v izolaci.
Krátce před smrtí se dokonce na pár týdnů ztratil a jeho spolupracovníci neměli žádné zprávy, kde se nachází. Nakonec se ukázalo, že šlo o jeden z dalších přesunů ve vězeňském systému. Tentokrát na místo s tristními podmínkami, odkud už se nevrátil.
Profil Alexeje Navalného
V Rusku, kam se navzdory jistotě, že skončí ve vězení, sám vrátil, si Alexej Navalnyj odpykával v součtu devatenáctiletý trest. Zdravotně na tom dlouho nebyl dobře. Skrze své právníky vzkazoval do světa, že se mu nedostává lékařské péče.
„Chladněji než 32 stupňů pod nulou tu ještě nebylo. Ale i při takovém mrazu je možné se více než půl hodiny procházet, jen pokud se podaří nechat znovu vyrůst nos, uši a prsty. Máloco tak povzbudí jako procházka na Jamalu v 6:30 ráno,“ napsal v jednom ze svých posledních vzkazů z arktické věznice.
Ve svých memoárech Patriot, jež vyšly až po jeho smrti, Navalnyj dokonce popsal, že nemá naději na to, že by přežil.
„Strávím zbytek života ve vězení a zemřu zde. Nebude se s kým rozloučit… Všechna výročí se budou slavit beze mě. Nikdy neuvidím svá vnoučata,“ napsal v březnu 2022. Opozičník si dlouhodobě stěžoval na silné bolesti zad, horečky a necitlivost nohou. Mluvil o nedostatku spánku kvůli hodinovým „kontrolám“ stráží, kdy mu svítili do očí pochodněmi, a stále ještě trpěl vážnými následky útoku nervovou látkou.
Podezření na otravu, nefunkční kamery
Navalnyj byl nejviditelnějším oponentem prezidenta Vladimira Putina a režim použil všechny nástroje, které měl k dispozici, aby ho umlčel. Proto se po jeho smrti začalo diskutovat i o tom, zda nemohlo jít o Kremlem nařízenou vraždu. Spekulace povzbudilo i zdráhání vězeňských úřadů s vydáním Navalného těla jeho matce.
Lidskoprávní organizace Gulagu.net následně zjistila, že několik kamer ve věznici bylo v den Navalného smrti nefunkčních, což by mohlo naznačovat záměrné zakrytí důkazů. Dále byly na jeho těle modřiny - při pitvě označené za posmrtné.
Někteří vězni také dle exilového serveru Meduza uvedli, že v noci před jeho smrtí probíhala ve věznici neobvyklá aktivita, což by mohlo naznačovat, že úřady věděly o zhoršujícím se Navalného zdravotním stavu, ale neposkytly mu včasnou lékařskou pomoc.
Věznice, ve které držely ruské úřady Alexeje Navalného před jeho smrtí.
Později v loňském roce získal investigativní server The Insider přístup ke stovkám dokumentů popisující tehdejší události.
Rozpor mezi nimi a tím, co zveřejnil stát, naznačuje, že úředníci o příčinách smrti lhali a falšovali dokumenty určené veřejnosti. Mimo jiné v těchto materiálech stojí, že krátce před svou smrtí měl Navalnyj silné bolesti břicha a začal zvracet.
„Takové příznaky lze jen stěží vysvětlit něčím jiným než otravou,“ popsal pro server lékař Alexandr Polupan, jenž poskytoval Navalnému péči po jeho otravě nervově paralytickou látkou Novičok v roce 2020.
Zda vše opravdu nařídil ruský prezident Vladimir Putin, zůstává nejasné. On sám se dlouhodobě k existenci svého hlasitého oponenta ani nevyjadřoval, a udělal tak až po jeho smrti.
V březnu 2024 vládce Kremlu podotkl, že jen několik dní před Navalného smrtí souhlasil s jeho zařazením do výměny zajatců – pod podmínkou, že se opoziční představitel nikdy nevrátí do Ruska. „Ale bohužel, co se stalo, stalo se.“
Smrt zapadá do Putinova scénáře
Příběh Alexeje Navalného názorně ukazuje realitu více než dvacetileté vlády Vladimira Putina, kdy jsou opoziční aktivity často zárukou špatného konce. Někteří z kritiků režimu byli uvězněni v trestaneckých koloniích na dlouhé roky, jiní byli za podezřelých okolností zastřeleni nebo otráveni.
Kreml nicméně dlouhodobě popírá, že by se jakkoliv podílel na násilných zásazích proti svým kritikům. Jinak tomu ostatně nebylo ani v případě Navalného otravy, k níž došlo v srpnu 2020, kdy se opozičníkovi při cestě letadlem náhle udělalo špatně. Skončil v kómatu a nakonec několik měsíců v německé nemocnici.
Západní laboratoře potvrdily, že byl otráven již zmíněným Novičokem. Opozičník a jeho okolí obvinili z otravy Kreml, ten to nicméně odmítl.
Podobně se vyjadřoval i k dalším případům úmrtí pro něj nepohodlných ruských občanů, včetně vraždy novinářky Anny Politkovské nebo opozičního politika Borise Němcova.
