Hlavní obsah

Rusko navyšuje síly na východní hranici Finska, upozorňuje estonská rozvědka

Foto: Dmitriy Kandinskiy, Shutterstock.com

Ruští vojáci (ilustrační foto).

Zpráva estonské rozvědky poukazuje na to, že Západ dovolil, aby ho ruské jaderné zbraně odradily od větší podpory Ukrajiny. Za větší hrozbu pro NATO považuje drony.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko má navzdory ztrátám ve válce proti Ukrajině zdroje na rozvoj a modernizaci svých ozbrojených sil, upozornila ve výroční zprávě zveřejněné ve středu estonská rozvědka, kterou rozebral finský server Helsingin Sanomat.

Rusko zvládlo za krátkou dobu vybudovat 44. armádní sbor v Karélii, regionu na hranici s Finskem. Tehdejší ruský ministr obrany Sergej Šojgu o jeho založení informoval v březnu 2024. Podle výroční zprávy estonského ministerstva se její jednotky už v květnu zúčastnily ofenzivy proti Ukrajině v Charkovské oblasti.

V Kamence u ruského města Vyborg, které leží v Karélii, se brigáda rozrostla v 69. motorizovanou pěší divizi 6. armády. Divize je o řád větší uskupení než brigáda.

Podpůrné jednotky armádního sboru bude Rusko utvářet i v letošním roce. V Karélii probíhá rekonstrukce a obměna posádek. Celkově to podle odhadů ze zprávy zabere tři až čtyři roky.

Také finská vojenská rozvědka v lednovém přehledu zmínila, že Rusko zahájilo válečnou reformu svých ozbrojených sil a formuje 44. armádní sbor v Karélii. Její analýza ale není tak podrobná jako zpráva estonské rozvědky.

Finská armáda a estonská rozvědka projevují stejné obavy z možných jednání o míru na Ukrajině. Obě připomínají, že Rusko usiluje o obnovení stavu NATO z roku 1997, tedy před přijetím států střední a východní Evropy včetně Česka. Mezi ruské podmínky pro uzavření míru patří uznání ruských územních nároků a demilitarizace a neutralizace Ukrajiny.

Zpráva estonské rozvědky podle Helsingin Sanomat mezi řádky kritizuje Západ za to, že ruské odstrašování jadernými zbraněmi vedlo k omezení podpory Ukrajiny. Zpráva předpovídá, že letos budou ruští propagandisté zastrašovat USA jadernou zimou. Místo toho ale považuje za hrozbu pro Estonsko i NATO ruské útočné a průzkumné drony.

Rusko zahájilo projekt, jehož cílem je zařadit výuku dronů do osnov 75 % ruských škol. Do roku 2030 plánuje investovat do vývoje státních dronů v přepočtu asi 25 miliard korun ročně. Podle estonské rozvědky je Rusko schopno vyvíjet své drony díky západním komponentům, zejména motorům, které mu tajně dodává Čína.

Rusko uplatňuje svůj vliv i nevojenskými metodami. Estonská zpráva odhaduje, že nejdůležitějším kanálem vlivu v pobaltských státech je pravoslavná církev pod vedením moskevského patriarchátu.

Doporučované