Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pro umisťování nových spalovacích zdrojů na pevná paliva na trh v České republice platí od roku 2020 dvě nařízení Evropské komise. Obě jsou součástí snahy Evropské unie zlepšit kvalitu ovzduší a snížit spotřebu energie.
Cílem je, aby kotle a kamna byly šetrnější k životnímu prostředí a účinnější při využívání paliva. Zdroje vytápění tak podle nařízení musí splňovat určité parametry toho, jak jsou při vytápění účinné (jak efektivně využívají palivo) a produkovat méně škodlivých látek.
Od září 2024 již platí zákaz používání kotlů I. a II. emisní třídy, které nadměrně zatěžují životní prostředí. Nyní jsou na stole nové emisní a technické požadavky Evropské komise pro kotle a kamna na biomasu. Proti současné podobě návrhu se postavila řada odborníků, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu i zástupci opozice.
V současnosti existuje rámcová Směrnice 2009/125 o ekodesignu, která popisuje požadavky na ekodesign všech výrobků. Pro každou kategorii výrobků (ledničky, žehličky, kotle, kamna) pak Evropská komise vydává zvláštní nařízení, ve kterých jsou definovány konkrétní požadavky pro každou kategorii výrobků zvlášť.
Kotle vs. krby
Kotle slouží k centrálnímu vytápění místností, ve kterých jsou zavedeny například radiátory či teplovodní podlahové vytápění, zatímco kamna a krby slouží obvykle k lokálnímu vytápění místnosti (případně místností za pomocí rozhánění teplého vzduchu).
Pro kotle na pevná paliva je to NK (EU) 2015/1189, které se začalo uplatňovat v roce 2020, pro lokální spotřebiče na pevná paliva (kamna, krby) to je NK (EU) 2015/1185, které začalo platit v roce 2022.
„V roce 2022 se rozhodla EK aktualizovat obě NK, tedy pro kotle a pro lokální spotřebiče. U obou kategorií výrobků (kotle, kamna) Komise navrhla změnit požadavky takovým způsobem, že by to znamenalo opravdovou revoluci v oboru vytápění domácností biomasou,“ vysvětluje Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky (APTT).
Konkrétně se vztahuje na kotle s tepelným výkonem do 1000 kW a méně a na lokální topidla do 50 kW. Její zavedení by podle něj ale vedlo k tomu, že by cena nových kotlů a kamen vzrostla o desítky tisíc korun, a tím pádem by se staly cenově nedostupnými výrobky pro velkou část obyvatel celé EU. Ti by pak udržovali své již zastaralé spotřebiče v provozu neúměrně dlouho, což by vedlo ke zhoršení stavu životního prostředí.
Současných kotlů se nařízení nedotkne
Nové požadavky na kotle a kamna Evropská komise nakonec zatím nenavrhla. Případné změny budou nejprve konzultovány se zúčastněnými stranami, včetně výrobců, a upraveny na základě těchto jednání. Následně bude návrh předložen Světové obchodní organizaci (WTO) a postoupení k hlasování členským státům EU. Pokud získá podporu nadpoloviční většiny, schválí jej Evropská komise a bude zveřejněn v Úředním věstníku EU.
„Evropská komise chtěla zpřísnit regulaci ohledně topení dřevem. Navrhované zpřísnění by mohlo omezit dostupnost nebo zakázat uvádění některých typů kotlů na trh a zvýšit jejich cenu. Jedná se o prvotní návrhy implementačních aktů vztahujících se ke směrnici o ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie z roku 2009. Ekodesign upravuje technické parametry uvádění nových výrobků na trh. Netýká se tedy nijak používání kotlů nebo topidel na tuhá paliva, které již na trhu jsou, a vůbec se netýká těch, které již jsou instalovány,“ upozorňuje tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Česko by mohlo hlasovat proti zákazu krbů na dřevo
Dřevo je obnovitelný zdroj a představuje také energetickou nezávislost, například v případě výpadku elektřiny či jejího prudkého zdražení. Vytápění dřevem by podle MŽP mělo i nadále zůstat dostupným zdrojem tepla pro domácnosti. Proto také v programu Nová zelená úsporám podle Krejčí ministerstvo podporuje výměnu starých uhelných kotlů za modernější kotle na biomasu – na kusové dřevo nebo třeba pelety.
„Všechny tyto parametry návrhů jsou momentálně zkoumány a je vyhodnocován jejich dopad. ČR bude prosazovat, aby návrh odpovídal technologickému vývoji, nepřinesl zásadní zvýšení cen kotlů a topidel a nepoškozoval domácnosti a firmy. Pokud nebudou návrhy podstatným způsobem upraveny dle připomínek ČR, bude ČR hlasovat proti návrhům,“ dodává Krejčí.
Kotle první a druhé emisní třídy
Od září 2024 platí zákon, který zakazuje používání kotlů na tuhá paliva I. a II. emisní třídy, stejně jako kotlů vyrobených před rokem 2000, které nemají přiřazenou emisní třídu. Kotle I. a II. emisní třídy jsou starší a méně ekologické, protože jejich provoz vytváří více emisí než kotle s vyššími třídami. Majitelé kotlů mohou zjistit emisní třídu na výrobním štítku, v technické dokumentaci nebo si tento údaj vyžádat u výrobce. Štítek bývá obvykle umístěn na zadní straně kotle.
Za používání kotle těchto tříd hrozí pokuta ve výši až 50 tisíc korun. Kontroly kotlů provádí pracovníci obcí s rozšířenou působností. Původně měl konec špinavých kotlů přijít již v roce 2022, kvůli pandemii koronaviru, ruské invazi na Ukrajinu a energetické krizi byl ale termín posunut na září 2024.
Emisní třídy
Emisní třídy kotlů na tuhá paliva byly zavedeny v roce 2000 a rozdělují je do pěti tříd podle účinnosti a množství škodlivin, které produkují. Měření probíhá při plném a sníženém výkonu, přičemž se sledují emise oxidu uhelnatého (CO), organicky vázaného uhlíku (OGC) a prachu. Kotel nesmí překročit stanovené emisní limity v žádné z těchto podmínek.
Rozdíly mezi emisními třídami jsou značné, což vedlo k rozhodnutí zakázat kotle emisních tříd 1 a 2 (nebo bez emisní třídy) podle zákona o ochraně ovzduší. Původně měl zákaz platit od roku 2022, ale kvůli energetické krizi byl posunut na září 2024. Kotle třídy 3 se od ledna 2018 již nesmí vyrábět, ale jejich provoz není dosud zakázán.
