Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Útočiště pro uprchlíky před postupující ruskou armádou na východě Ukrajiny, v jaké se proměnil koncertní sál v okresním městě Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti, je v ohrožení, uvedla agentura AP. Důvodem je zmrazení americké pomoci z fondů, které až dosud hradily tři pětiny nákladů na provoz útulku, činící asi 7000 dolarů (asi 170 000 korun) měsíčně.
„V tuto chvíli nemáme ponětí, co přinese budoucnost,“ řekl AP Illja Novikov, koordinátor střediska v Pavlohradu, které provozuje charitativní organizace Relief Coordination Center. Americké peníze hradily palivo pro evakuační vozidla, platy humanitárních pracovníků či právní a psychologickou podporu a přispívaly k evakuaci uprchlíků do bezpečnějších míst.
Na někdejším jevišti jsou postýlky pro děti, místo hudby se v úkrytu ozývají tlumené vzlyky lidí, které z domovů vyhnala válka trvající už téměř tři roky. Koncertní sál byl zrekvírován jako dočasné středisko pro běžence prchající před neúprosným ruským bombardováním. „Je to tu dobré. Je tu jídlo, teplo a je tu, kde se umýt,“ řekla třiaosmdesátiletá Kateryna Odrahaová, která za druhé světové války zažila okupaci své vesnice nacistickým Německem.
Úkrytem podle Novikova obvykle projde kolem 60 lidí denně. Ale když se ruské bombardování zhorší, může se počet lidí vyšplhat i na více než dvě stovky.
Mnoho lidí, kteří sem míří, strávilo dlouhé měsíce života ve sklepě svého domu, bez elektřiny, tekoucí vody nebo dostatku jídla.
„Vložili jsme své naděje do Trumpova zvolení,“ řekl osmapadesátiletý Vasyl Odraha, sedící na posteli u své třiaosmdesátileté matky. Dlouho zůstávali v rodné vsi, protože věřil, že Trump zastaví válku do 24 hodin po nástupu do úřadu, jak sliboval před volbami. Když ale boje neustaly a fronta se přiblížila na tři kilometry k jejich domovu, za úsvitu uprchli. „Kdybychom neodešli, zemřeli bychom ještě tu noc,“ dodala Kateryna Odrahaová.
Po celé Ukrajině se zmrazení americké pomoci projevuje v mnoha sektorech a ještě více zatěžuje beztak napjaté válečné finance. Dotklo se projektů na obnovu energetiky, programů pro válečné veterány, psychologické linky pomoci, kybernetické bezpečnosti, zdravotní péče či nezávislých médií. Tato pomoc měla zmírnit dopady války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že očekává snížení pomoci o 300 až 400 milionů dolarů. Většina z toho byla určena pro energetický sektor, který se stal terčem Ruska. Ukrajina doufá, že výpadek doplní z evropských nebo vnitřních zdrojů.
„Humanitární krize na Ukrajině dosáhla rozsahu nepopiratelné závažnosti,“ uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO) ve výzvě k obstarání 110 milionů dolarů, protože na Ukrajině téměř 13 milionů lidí „zoufale potřebuje pomoc“. WHO je agentura OSN, ze které by USA podle Trumpa měly vystoupit
Americká vojenská pomoc nebyla podle Zelenského zmrazena, ale Ukrajina obdržela jen asi 42 procent z peněz schválených Kongresem.
Nic nenaznačuje, že by se válka mohla chýlit ke konci, a to znamená, že ukrajinští civilisté budou potřebovat další pomoc. „Evakuace budou pokračovat ještě dlouho. Mohou vzniknout nové frontové linie, nově zasažené obce, a tak musíme být připraveni poskytovat pomoc i nadále,“ řekl Novikov.
