Hlavní obsah

Naděje po Neumannové a spol. Bývalá skokanka na lyžích a talent z Kanady

Foto: Profimedia.cz

Poslední velká medaile z běžeckého lyžování je stará deset let. Z MS ve Faulunu přivezl Lukáš Bauer (vlevo) stříbro.

Hvězdy českého běžeckého lyžování jsou v důchodu. Kateřina Neumannová, Lukáš Bauer nebo Martin Koukal váleli na velkých akcích. Jejich nástupci na medaile z vrcholných podniků nedosáhli. Ale těšte se, přichází silná generace.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nástupci Neumannové a spol. občas dokázali zajet slušné výsledky, ale k velkým medailím se nikdy nedostali. Dnes se ale v bílé stopě prohání hned několik mladých talentů, kteří by v dohledné době mohli obnovit zašlou slávu tuzemských běžek. První krok na této cestě je čeká na juniorském mistrovství světa, které v pondělí startuje v italském Schilpariu.

Na běžeckém lyžování je dobře vidět, jak čas letí. Zrovna v těchto dnech se slaví desetileté výročí od poslední velké medaile. Na mistrovství světa 2015 ve švédském Falunu urval Lukáš Bauer stříbro na 50kilometrové trati klasickým stylem.

Od té doby byla nejlepším českým výsledkem čtvrtá příčka Michala Nováka ve sprintu na světovém šampionátu v Planici před dvěma roky. Ovšem už brzy to může změnit nastupující generace, v níž vyčnívá hned několik výrazných osobností s působivým sportovním a životním příběhem.

Čechokanaďanka z lyžařské rodiny

Jméno Petra Jakla je dobře známé v lyžařských kruzích Trutnova a nejbližšího okolí. Pracoval tady jako učitel a mládežnický trenér, běžkám se věnovala také jeho žena. V roce 2002 se Jaklovi vydali hledat štěstí za oceán. Zkoušeli prorazit v USA a Austrálii, aby se nakonec usadili v Kanadě, kde založili soukromý sportovní klub.

Tam se manželům narodila dcera Anna Marie. Je celkem jasné, že pokračovatelka rodinných tradic do vínku nemohla dostat nic jiného než právě lyže a lyžařské hole. Až do loňské sezony šikovné děvče, které vlastní české i kanadské občanství, reprezentovalo zemi javorového listu. Pak Jakl zažádal Mezinárodní lyžařskou federaci (FIS) o změnu státní registrace, a Anna Marie začala závodit pod českou vlaječkou.

Foto: Profimedia.cz

Anna Marie Jaklová vyrůstala v Kanadě. Začala ale závodit za Česko.

Na podzim roku 2023 se Jaklovi rozhodli vsadit všechno na jednu kartu. Petr s manželkou zůstali za oceánem, zatímco dcera odjela trénovat a závodit do Česka. Riziko se vyplatilo. Hned první sezona v Česku se stala pro Annu Marii průlomovou. Holka, kterou doma vlastně nikdo neznal, zažila raketový vzestup, splnila všechna nominační kritéria a dostala se s českým týmem na juniorské mistrovství světa ve Slovinsku.

Letos jí na této úrovni čeká repete. Ovšem nyní do Schilparia Jaklová jede úplně v jiné roli. Během posledních měsíců se devatenáctiletá lyžařka vyprofilovala v jednoho z lídrů národního juniorského týmu a pravidelně sklízela úspěchy na mezinárodním poli. Na turnajích FESA Cup (analogie Světového poháru, jen o patro níž) brala mladá Češka třetí a čtvrté místo ve sprintu. Zároveň velmi dobře vypadala i v distančních závodech.

Má jeden velký trumf: univerzálnost. Na tom si Jakl starší, který dál piplá dceru jako osobní kouč, zakládá. Zůstává v Kanadě a každý den řídí její tréninky na dálku přes telefonáty a mobilní aplikace. „Je to docela těžké, především pro Aničku,“ přiznává Seznam Zprávám zpoza oceánu. „Téměř o všechno se vlastně musí postarat sama. Strach o ni ale nemáme, je cílevědomá a bere lyžování velmi vážně. V letošní sezoně jí jde trochu lépe klasika, ale skejtem jezdí také dobře. Vždycky jsme pilovali oba lyžařské styly a trénovali jak rychlost, tak vytrvalost. Teď to přináší ovoce.“

Skokanka, která přeskočila běžkaře

Další výraznou postavou českého juniorského lyžování je Anna Milerská. Na rozdíl od parťačky Jaklové tato devatenáctiletá běžkařka jde nahoru postupně. Už před dvěma lety pomohla české štafetě vybojovat bronz na Evropském olympijském festivalu mládeže v Itálii. Minulý rok výkonnostně výrazně přeskočila zbytek týmu, letos už zatápí i mezinárodní konkurenci. V distančních závodech volnou technikou ve FESA Cupu Milerská dvakrát byla třetí, dokázala se prosadit také ve sprintu. V distančních závodech prestižního seriálu ani jednou nevypadla z TOP 10.

Je zajímavé, že svou sportovní kariéru Milerská začínala jako skokanka na lyžích. Trénovala se v Rožnově a ve Frenštátě, troufla si i na větší můstek. Kvůli tomu dnes nemá problém s koordinací, lyže jí také nepřekážejí. Odborníci přirovnávají Milerskou k nynější jedničce ženského národního týmu Kateřině Janatové, která patří k širší světové špičce ve sprintu a distančních závodech skejtem. Prý jsou hodně podobné svým projevem a technikou.

Šéftrenér české běžecké reprezentace Jan Franc dokonce převzal osobní dohled nad talentovanou juniorkou. Existuje šance, že by šikovná lyžařka už letos mohla naskočit mezi elitu do závodů Světového poháru. „Je to možné, potenciál Milerské je evidentní. V tomto případě by nejspíš šlo o závěrečnou část sezony. Stále ovšem platí, že pro start ve Světovém poháru je třeba zachovat vysokou výkonnost a nominaci si vysloužit,“ podotýká reprezentační šéftrenér pro Seznam Zprávy.

Hodně daleko to může dotáhnout i stejně starý Jonáš Hellmich. Ve sprintech na letošním FESA Cupu český junior ani jednou nebyl mimo TOP 10. „Je velmi rychlý, jen mu zatím scházejí ostřejší lokty,“ shoduje se lyžařské okolí. Odborníci odkazují na to, že v kvalifikacích Hellmich skoro vždy obsadil místo v první trojce. V kontaktních vyřazovacích závodech jeho úspěšnost byla trochu nižší. Nadějný lyžař se potřebuje otrkat, pak by mohl prohánět i českou sprinterskou elitu v čele s Michalem Novákem a Ondřejem Černým.

Nakolik se juniorům zadaří ve Schilpariu, bude záležet také na průběhu aklimatizace. Italské městečko totiž leží v nadmořské výšce 1200 metrů, startovat v takových podmínkách z fleku se nedoporučuje. Česká výprava dorazila do dějiště světového šampionátu bez předchozího ladění formy na společném soustředění. Lyžaři se připravovali ve svých klubech, proto je jejich nynější stav trochu záhadou.

Běh na dlouhou trať

Případná vysoká umístění českých lyžařů v Itálii budou z hlediska jejich budoucnosti jen příjemným bonusem. Ani medaile získané v juniorské kategorii nezaručí úspěšnou profesionální kariéru.

Ve vytrvalostních sportech, kam patří běžecké lyžování, se kariéra láme mnohem později než v 19–⁠⁠20 letech. Existuje hodně případů, kdy se sportovci, kteří drtili konkurenci v mladém věku, vůbec nedokázali prosadit mezi dospělými. Postupně ztráceli chuť a drajv, až byli přeskočeni těmi, kteří jim ještě nedávno koukali na záda.

Občas ani to ne… Před několika lety platila za nejtalentovanější mladou českou běžkařku Nela Půbalová. Poprvé se juniorského mistrovství světa zúčastnila ještě coby dorostenka. O rok později na obdobném turnaji už ukořistila šesté místo ve sprintu. Předpovídala se jí velká budoucnost, ale Půbalová mezi dospělými ani nenastoupila. Čelila vyhoření, pak přišly údajné problémy s anorexií. Po perspektivní lyžařce se jako by slehla zem.

Dnes odborníci se znepokojením sledují vývoj Hany Randákové. Ještě před dvěma lety lyžařka ze Sokola Stachy byla i díky svým fyzickým předpokladům odskočená od zbytku startovního pole. V Česku absolutně neměla konkurenci, sbírala medaile a tituly ve velkém. Loni dominance Randákové už nebyla tak výrazná: soupeřky dorostly a začaly ji nahánět. V letošní sezoně někdejší suverénka definitivně zapadla do průměru a nevybojovala ani nominaci na MSJ. Sportovním prostředím se šíří zvěsti, že Randáková je unavena i demotivována. Nyní prý řeší, co s kariérou bude dál.

„Trénink dospívajících lyžařů je opravdová alchymie, zvlášť u holek,“ říká Seznam Zprávám Petr Jakl. „Zažil jsem to na vlastní kůži, a proto vím, o čem mluvím. Občas je na výsledky v útlém věku kladen příliš velký důraz. Mohou za tím stát rodiče nebo trenéři v klubu. Místo toho, aby mladý sportovec dostával komplexní průpravu, je tlačen do brzké specializace. Kvůli tomu může být nějaký čas odskočený od vrstevníků. Pak se to ale stejně všechno srovná.“

Ani po dosažení potřebné výkonnosti mladý závodník ještě nemá vyhráno. Rodina Jaklových například dnes stojí na rozcestí. Jejich dcera závodí v juniorské kategorii posledním rokem a musí řešit svou budoucnost. Jednou možností je pokračování sportovní kariéry na profesionální úrovni. Další pak studium na kanadské nebo americké univerzitě.

„Hodně bude záležet na tom, jestli český lyžařský svaz zařadí Aničku do reprezentace,“ přiznává Seznam Zprávám Petr Jakl. „Jinak výdaje spojené s profesionálním lyžováním neutáhneme. Nevím, jaké plány s ní má vedení svazu, ještě jsem s nikým nemluvil. Ale můžu prozradit, že o dceru se zajímá jedna americká univerzita. Nabízí plné stipendium a velmi o ni stojí.“

Související témata:
Běžecké stopy

Doporučované