Koruna prodražuje byznys, stěžují si šéfové českých firem a vyhlížejí euro

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Názory šéfů na budoucnost české i globální ekonomiky a naděje na růst jejich firem se různí, jedno je ale jasné - leadeři českých firem začínají budoucnost české ekonomiky opět vnímat optimističtěji. Vyplývá to z průzkumu PwC CEO Survey 2025, který zkoumá, jak se na ekonomiku dívají představitelé předních firem. V Česku vznikl již po osmadvacáté.

„Po pěti náročných letech vyhlížejí čeští šéfové čerstvý vítr do plachet. Plánují růst, připravují nové akvizice, chystají se expandovat a uvádět na trh nové produkty. Nahrává jim k tomu vývoj makroekonomických ukazatelů, kdy se v predikcích očekává ekonomický růst nad 2 procenta HDP, inflaci se podařilo zkrotit na dohled od inflačního cíle ČNB, nezaměstnanost by mohla zůstat nejnižší v Evropské unii a měl by se zopakovat letošní růst reálných mezd kolem 4,5 procenta, “ komentuje výsledky průzkumu řídící partner PwC Jiří Moser.

Manažeři jsou nejvíce optimističtí v pohledu na ekonomický růst. Že česká ekonomika poroste věří 36 procent šéfů, zatímco loni to bylo pouhých 16 procent. Lepší stav ekonomiky ale dle nich nebude mít větší vliv na růst jejich tržeb, a to kvůli problémům, jež českou ekonomiku trápí už dlouhodobě a rychle se nezmění.

Pokles české ekonomiky letos předpovídá 34 procent šéfů, ale i to je zlepšení. V loňském roce totiž pokles očekávalo 56 procent z dotazovaných a v roce 2023 dokonce 82 procent. Pokud by znovu došlo k poklesu ekonomiky, více než polovina šéfů si myslí, že by to bylo kvůli recesi na zahraničních trzích.

„Highlightem letošního průzkumu je určitě optimističtější nálada ředitelů českých firem. Ti jsou v kontrastu s často skeptickými výhledy a pozitivní v očekávání ekonomického růstu. Díky tomu letos předpokládají dvě třetiny CEO růst výnosů své firmy, ve tříletém horizontu o tom nepochybuje 9 šéfů z 10. Dle očekávání se obávají recese na zahraničních trzích a personálních otázek, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nekontrolovaný růst mzdových nákladů,“ myslí si vedoucí partner PwC pro transakční poradenství Miroslav Bratrych.

Co se týče růstu globální ekonomiky, jsou ale Češi v porovnání se zahraničními kolegy stále poměrně pesimističtí. Zdaleka nejoptimističtější jsou Němci, kteří její růst předpovídají ze 72 procent. Západoevropané obecně také vnímají budoucnost poměrně pozitivně - růst globální ekonomiky jich předpovídá 64 procent.

O něco nižší je toto číslo ve střední a východní Evropě a ve světě celkově, kde rostoucí ekonomiku predikuje 59 procent šéfů a v USA 54 procent. Češi se s pozitivními predikcemi drží tentokrát při zemi. Růst jich čeká pouze 42 procent.

Průzkum se také zaměřil na to, jak jsou čeští šéfové spokojení se současnou vládou. Ta si v jejich očích vede docela dobře. Ve srovnání s předchozí ji, co se týče ekonomiky a byznysu, vnímá pozitivněji 51 procent dotazovaných. Jako horší ji naopak vidí 25 procent šéfů. Blížící se volby je ale příliš netrápí a téměř tři čtvrtiny CEO nepředpokládají, že na jejich podnikání volby budou mít nějaký vliv.

Spokojení jsou ale s tím, jaké kroky vláda podniká v rámci zahraničních vojenských konfliktů (73 %) nebo s dostupností energií (55 %). Nejhůře vnímají tempo odstraňování byrokratických překážek a regulací (85 %) a konsolidaci veřejných financí (61 %).

Určitou změnu by šéfové uvítali ve spojení s měnou. Případné dopady přijetí eura totiž vnímá pozitivně 7 z 10 šéfů. Naopak z jeho zavedení má obavy jen každý desátý. Vyloženě negativně případné přijetí eura vnímají pouhá dvě procenta CEO.

„Na trhu vidíme rostoucí zájem firem o euro, ať už jde o úvěrování, kdy víc než polovina půjček poskytnutých českými bankami je v eurech, nebo nově o účtování či vyplácení mezd. Setrvání u české koruny naopak přináší v posledních letech vysoké volatility komplikace v plánování a dodatečné náklady na pokrytí kurzových rizik a dražších úvěrů,“ myslí si partnerka PwC pro CFO agendu a řízení finančních rizik Olga Cilečková. Česko by si dle ní zasloužilo na téma přijetí eura seriózní debatu.

V novém roce chtějí české firmy nadále inovovat a expandovat, ať už na domácím nebo zahraničním trhu. I svou vlastní budoucnost vnímají firmy pozitivně. Růst výnosů v průběhu příštích tří a více let očekává 9 z 10 šéfů. Jako nejdůležitější pro růst svého byznysu vnímají především vývoj nového výrobku nebo služby (24 %) a růst na domácím trhu (23 %). A i nadále budou k růstu tržeb přispívat také vyšší ceny. Zdražovat se letos chystá 9 z 10 firem, skoro polovina z nich pak dvojnásobně rychleji, než jaká se očekává inflace.

Jako největší překážku růstu vnímají šéfové regulace, byrokracii a nedostatek technologií. Obávají se ale také nedostatku kvalifikovaných pracovníků, geopolitických rizik nebo regulací a růstu mzdových nákladů. Nervózní jsou také ze zavádění cel nebo příchodu levné zahraniční konkurence.

„Přední místa žebříčku hrozeb okupují přílišná regulace a nekvalitní a nepředvídatelná legislativa, kterých se obávají tři ze čtyř šéfů. Jde o propojené oblasti, kdy se k nám valí obrovské množství evropské legislativy, kvůli níž přestává být Evropa konkurenceschopná,“ myslí si vedoucí partner PwC pro daňové a právní služby Martin Diviš.

„A to nejen vůči USA, kde lze po Trumpově inauguraci očekávat vlnu deregulace a odstraňování překážek v podnikání. Český parlament zaseknutý obstrukcemi nestíhá EU legislativu projednávat a přijímá klíčové zákony za minutu dvanáct. Příkladem je zrušení superhrubé mzdy před pěti lety nebo letos rozsáhlá novela zákona o DPH, kterou prezident podepsal 18. prosince. To opravdu není pro podnikatele přes Vánoce moc času na implementaci změn,“ dodává.

Co se týče zaměstnanců, očekávají šéfové nabírání nových lidi (47 %) spíš, než že by měli počty snižovat (15 %). Nahradit alespoň 5 procent zaměstnanců automatizací nebo robotizací plánuje v letošním roce 29 % dotazovaných.

„Česku určitě ani letos nehrozí žádný dramatický nárůst nezaměstnanosti, naopak 9 z 10 šéfů považuje za největší podnikatelskou hrozbu nedostupnost kvalifikované práce. Na druhou stranu, tlak na zaměstnance poroste v oblasti rozvoje technologií. Čtvrtina CEO očekává, že letos díky využití umělé inteligence poklesne na vybraných pozicích počet pracovníků. A tato propouštění se přednostně budou dotýkat méně kvalifikovaných pozic,“ uvažuje expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová.

Očekávání růstu a návrat do stabilnějšího ekonomického prostředí firmám nabízí také prostor pro nastartování fúzí a akvizic. To začalo již vloni a letos by mělo toto oživení pokračovat. Dle průzkumu nějakou významnější akvizici chystají 3 z 10 šéfů.

„Akviziční aktivitě nahrávají nejen makroukazatele, ale i hledání exitové strategie řady majitelů, kteří jsou v byznysu už desítky let. Právě generační obměna a předávání firem bude i letos silným motorem rostoucího M&A trhu. Vyšší zájem čekáme jak od českých private equity fondů, tak i ze zahraničí,“ komentuje vzkříšení Jan Hadrava, partner PwC pro fúze a akvizice.

Velkým tématem je také zavádění umělé inteligence. Šéfové totiž této novince spíše věří (43 %) než nevěří (12 %), skoro polovina ale zatím nemá vyhraněný názor. Shodují se ovšem, že si kvůli rozvoji generativní AI jejich zaměstnanci v průběhu následujících tří let budou muset osvojit nové dovednosti a že AI zvýší tlak konkurence.

Dle průzkumu už 93 % ředitelů ve své firmě zavedlo používání cloudových služeb, zvyšuje se také využívání 5G sítí a právě umělé inteligence, kterou do fungování firmy zahrnulo 62 procent šéfů. Tři ze čtyř přitom nepochybují, že pro jejich firmu bude AI do 5 let tou nejvýznamnější technologií.

„Letos je dobré dát si pozor na postupné zavádění částí AI Act, jenž přináší první komplexní regulaci nejen pro vývojáře a poskytovatele, ale i pro uživatele. V souladu s AI Act přitom podle průzkumu řídí své AI jen třetina českých firem, svá data dokonce jen každá čtvrtá,“ upozorňuje vedoucí partner PwC pro technologické poradenství Petr Ložek.

Průzkum otevřel také téma ESG, jež se postupem času stává součástí firemních postupů a strategií. Tlak na udržitelnost a snižování uhlíkové stopy na firmy působí ze všech stran - ať už ze strany spotřebitelů, dodavatelů, bank nebo zaměstnanců.

Není tedy divu, že se odráží v chování firem. Více než polovina šéfů uvedla, že již zavedla konkrétní opatření, která povedou ke snížení uhlíkové stopy, 4 z 10 pak dokonce mají uhlíkovou stopu své společnosti spočítanou. Dekarbonizaci dle průzkumu ale brání především komplikované právní předpisy nebo to, že ekologicky šetrné investice přinášejí menší výnosy. 

„Firmy stále častěji vytvářejí ESG strategie, měří uhlíkovou stopu a nově víc než polovina z nich zohledňuje ESG faktory při výběru dodavatelů. V rychlejším tempu dekarbonizace je brzdí nižší výnosy z ESG investic a složitost evropských předpisů, které musíme zjednodušit, abychom neztratili konkurenceschopnost s USA,“ vysvětluje partner a sustainability leader PwC Jan Brázda.

V kontextu odstoupení Donalda Trumpa od Pařížské klimatické dohody a jeho očekávaného odklonu od celé ESG problematiky se dle něj Evropa nesmí přeregulovat. „Kategorie přístupu k ESG jsou v zásadě tři: ESG vyžaduje regulace, ESG chce trh a ESG chceme my. My se pomalými kroky posouváme z první kategorie do druhé, naší ambicí by ale mělo být, aby v ESG viděli business příležitost sami šéfové,“ dodává.