Výbuch v Moskvě. Zemřel „šéf zločinu“ z Doněcka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nad ránem otřásla obytným domem na severu Moskvy exploze. Výbuch zatím neznámého zařízení za sebou zanechal dva mrtvé a tři zraněné. Jednou z obětí je podle ruských médií i Armen Sarkisjan, který vedl ruskou vojenskou jednotku v samozvané Doněcké lidové republice (DLR), tedy proruské separatistické oblasti na východě Ukrajiny okupované Moskvou.

Sarkisjan zemřel v nemocnici na následky zranění, informovala agentura TASS s odkazem na lékaře.

Nezávislý server Meduza napsal, že hlavní verzí vyšetřování je pokus o atentát. Telegramový kanál Baza, který má blízko k ruským bezpečnostním složkám, označil za terč výbuchu právě šestačtyřicetiletého Sarkisjana.

Kromě vedení soukromé armády ho ruská média označují také za šéfa boxerské federace v okupované DLR.

Na Ukrajině jde nicméně o známou tvář. Podle ukrajinských médií vydal Kyjev v roce 2014 na Sarkisjana mezinárodní zatykač kvůli násilí proti prounijním demonstrantům. Sarkisjan měl během prozápadní revoluce, tzv. Majdanu, pomáhat s organizací tzv. titušků, tedy skupin cíleně rozpoutávajících násilné konflikty.

Ukrajinské bezpečnostní služby ho také spojují s bývalým prezidentem Viktorem Janukovyčem, který po rozsáhlých protestech uprchl do Ruska.

V prosinci pak ukrajinská bezpečnostní služba Sarkisjana označila za „šéfa zločinu“ v Doněcké oblasti, jejíž velkou část od roku 2014 kontroluje Moskva. Podezřívala jej z účasti a podpory „nelegálních ozbrojených skupin“.

Sarkisjan měl totiž stát za vytvořením vojenské formace složené z místních odsouzených bojovníků a organizovat nákupy zásob pro frontové jednotky. Jeho cílem mělo být založení nové soukromé vojenské společnosti, která by ukončila monopol vagnerovců, napsal server Ukrajinská pravda.

Vagnerova armáda byla skupina založená Putinovým přítelem Jevgenijem Prigožinem, který v roce 2023 vyvolal ozbrojenou vzpouru proti ruskému režimu a následně zemřel při letecké nehodě.

Skupina Arbat dříve působila v okolí východoukrajinského města Toreck, nedávno se ovšem přesunula do ruské Kurské oblasti, přiblížila Meduza. Část tohoto regionu od loňského srpnu ovládá ukrajinská armáda.

Při explozi v Moskvě utrpěl zranění i 49letý podplukovník ministerstva vnitra z Krymu Oleg Kašpirovič, kterého ukrajinské úřady vedou na seznamu osob podílejících se na zločinech proti Ukrajině, podotkl nezávislý server The Moscow Times.

Agentura TASS s odvoláním na nejmenované činitele činné v trestním řízení uvedla, že bombový útok byl „nařízený a pečlivě naplánovaný“, ale nespecifikovala, kdo je podezřelý, že za výbuchem stál.

Deník Kommersant pak poznamenal, že vyšetřování by mohlo být překlasifikováno na vyšetřování terorismu, pokud se objeví podezření z účasti Ukrajiny.

Za poslední měsíce by ostatně nešlo o první atentát na lidi spojené s vedením ruské války. V prosinci loňského roku zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent, připomněla v této souvislosti agentura Reuters. Kyjev před tím oznámil, že generála podezřívá z válečných zločinů.

Nejmenovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek po atentátu agenturám Reuters a AFP sdělil, že za smrtí Kirillova stojí ukrajinská tajná služba SBU. K nynější explozi v Moskvě se Ukrajina ovšem zatím nevyjádřila.