Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americká administrativa prezidenta Joe Bidena na počátku ledna zařadila Česko do skupiny zemí, do nichž omezí vývoz nejvýkonnějších čipů kvůli obavám, že by se mohly dostat například do Ruska nebo Číny, na které Spojené státy uvalily exportní embargo.
Pokud nařízení nezmění vláda nového prezidenta Donalda Trumpa, američtí výrobci budou moci do Česka během dvou let vyvézt výpočetní ekvivalent 50 tisíc nejvýkonnějších grafických procesorů H100 od společnosti Nvidia.
Někteří odborníci varovali, že tento limit dovozu čipů by mohl omezit tuzemský vývoj umělé inteligence, jak s ní počítá například Národní strategie umělé inteligence. Podle ní by se z Česka měla stát modelová evropská země pro AI.
Česko ale zatím ročně dováží jen zlomek výpočetní kapacity, kterou mu přisuzuje americké vládní nařízení. „Za předloňský a loňský rok se bavíme o vyšších stovkách těchto procesorů. Maximálně kolem tisíce,“ říká Petr Plodík, obchodní ředitel společnosti M Computers, která je největším dovozcem těchto čipů do Česka.
„I kdybychom počítali s rezervou, tak je to pořád do dvou tisíc těchto grafických karet, takzvaných GPU, které český trh dokáže absorbovat, takže jsme stále hluboko pod zmíněnými 50 tisíci,“ dodává.
Nejvýkonnější grafické procesory H100 od Nvidie a MI300X od firmy AMD se podle něj nejčastěji využívají v univerzitních a akademických projektech. „Jsou to ale obvykle jen desítky takových karet. Jedna stojí průměrně kolem 300 tisíc korun, takže je to docela velká investice,“ říká Plodík.
K podobným závěrům došel i Michal Klimeš, který v minulosti řídil pobočku americké firmy Silicon Graphics pro Evropu, Asii a blízký východ a pracoval také pro společnost Hewlett Packard Enterprise. „Já bych to odhadoval na 1500 až 1600 procesorů ročně, maximálně dva tisíce,“ říká.
Nejvýkonnější procesory využívá v Česku mimo jiné i Národní superpočítačové centrum při Technické univerzitě Ostrava. „My tady soustřeďujeme největší instalaci zmíněných GPU karet, kterých by se to nařízení asi týkalo. V danou chvíli provozujeme největší superpočítač Karolina, která má těch GPU karet 576,“ říká ředitel centra Vít Vondrák.
Potřeba nejvýkonnějších procesorů na českém trhu může nicméně v následujících letech s rozvojem datových center, vývojem jazykových modelů výrazně vzrůst. Výrobci čipů budou navíc uvádět na trh stále výkonnější procesory.
V Česku chybí kontrola
Z důvodů kontroly přístupu k výkonným procesorům rozdělila americká vláda země do tří kategorií. V první skupině, kam Američané zařadili takzvané blízké spojence, je 18 zemí včetně většiny západoevropských států. Ve třetí skupině je mimo jiné Rusko a Čína, kam se tyto čipy už několik let vyvážet nesmějí.
Česko spolu s Polskem a dalšími východoevropskými státy, ale například i s Rakouskem či Izraelem, skončilo ve druhé skupině, na kterou se vztahuje zmíněný 50tisícový exportní limit.
Podle informací Americké obchodní komory v ČR se americké úřady při rozdělování zemí řídily třemi kritérii:
- současným stavem a počtem čipů
- pravidly pro export těchto čipů z dané země
- „odpovědným využíváním“ čipů v dané zemi
Nakládání s čipy sleduje jejich výrobce, společnost Nvdia, české úřady ale žádný kontrolní mechanismus nemají. „Nemyslím si, nebo o tom alespoň nevím. Dosud se to neaplikovalo, protože to nikdo nechtěl,“ říká ke kontrole Petr Plodík z firmy M Computers.
Kontrola obchodu s citlivými komoditami spadá do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, které ale žádná specifická opatření v oblasti výkonných čipů nezavedlo. V rámci mezinárodních dohod sice kontroluje obchod se zbožím takzvaného dvojího užití, které lze použít pro civilní i vojenské účely. Tato kontrola se ale čipů týká jen zčásti.
„Mezi tyto položky spadá i část výrobků, na které dopadá vámi dotazované americké nařízení, nicméně zbylá část doposud nebyla s ohledem na blokaci ze strany jiných účastnických států těchto mezinárodních kontrolních režimů zařazena na kontrolní listy,“ uvádí mluvčí ministerstva Marek Vošahlík.
„V případě, že se nepodaří dosáhnout harmonizovaného systému kontroly položek, na které má dopadat dotazované americké nařízení, je Česká republika připravena přijmout individuální kroky k tomu, aby byla zajištěna kontrola vývozu alespoň na úrovni České republiky,“ dodává mluvčí.
